V posledních třech letech svého života, po dokončení Müllerovy vily v Praze v roce 1930, pracoval Adolf Loos na přibližně tuctu dalších domů. Pouze několik z nich bylo skutečně postaveno: ostatní nám zůstávají jako projekty, některé úplné, některé v částečné podobě. Loos na nich pracoval s nejrůznějšími českými pomocníky; budovy tak mají poněkud odlišné formy a různá měřítka. Všechny návrhy však ukazují mírné změny v Loosově pojetí prostoru. Zmíněné domy jsou otevřenější, mají méně „zákrut“ a změn směru a nabízejí více souvislých výhledů. Zjednodušeně řečeno, jsou „uvolněnější“. Právě na vysvětlení posunu v Loosově pozdní tvorbě se ve své přednášce zaměří profesor Long.
Poslední část série Adolf Loos 150, připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Plzeňského kraje, Státního fondu kultury a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 25. listopadu 2020 od 18 hodin opět na facebookovém profilu a youtubovém kanálu Pěstuj prostor. Vedoucí Centra památek moderní architektury Muzea hlavního města Prahy Maria Szadkowska ve své přednášce nazvané Adolf Loos – Opakování génia představí architektonický odkaz Adolfa Loose a principy jeho tvorby.
Prof. Christopher Long, Ph.D.
Christopher Long studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci, Mnichově a Vídni, doktorát získal na Texaské univerzitě v Austinu v roce 1993. V letech 1994–1995 učil na Středoevropské univerzitě v Praze. Soustředí se na historii moderní architektury, se zvláštním důrazem na střední Evropu mezi lety 1880 a současností. Vyškolen spíše v historii než v architektuře, osvojuje si přístupy z kulturních a intelektuálních dějin, stejně jako politické a ekonomické historie. Studoval otázky kulturní reprezentace v architektuře, širší ideologické souvislosti architektonické teorie z konce devatenáctého a počátku dvacátého století a vývoj architektonického vzdělávání. Mezi zájmy profesora Longa patří také moderní design v Rakousku, českých zemích a Spojených státech. Pracoval na několika výstavách a publikuje v široké škále témat.
podle podkladů pořadatele
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!