AFP: Smutný osud dřevěných litevských synagog
(24. 4. 2013) (ČTK/AFP) - Dřevěné synagogy, výjimečné a unikátní architektonické dědictví v Evropě, které jsou na Litvě památkou na židovskou komunitu, jejíž život ostře přerušil holokaust, se rozpadají a litevské úřady jejich osud příliš nezajímá. Píše o tom agentura AFP.

AFP: Smutný osud dřevěných litevských synagog
(ČTK/AFP) - Dřevěné synagogy, výjimečné a unikátní architektonické dědictví v Evropě, které jsou na Litvě památkou na židovskou komunitu, jejíž život ostře přerušil holokaust, se rozpadají a litevské úřady jejich osud příliš nezajímá. Píše o tom agentura AFP.
Dřevěná synagoga v Alantě, městečku ležícím 80 kilometrů severně od Vilniusu, je skryta za domy a podobá se spíše stodole než bývalému kultovnímu místu. Stavbu ve špatném stavu, která za sovětské éry sloužila jako skladiště obilí, dnes užívá rolník Algis Jakutonis, který bydlí ve vedlejším domě.
"Ukládám si sem svoje věci, ale ještě se tu najde i leccos po kolchoznících," říká šedesátiletý rolník a ukazuje velký železný klíč, který má od sovětských časů.
Před druhou světovou válkou čítala litevská židovská komunita 200.000 osob. Němečtí nacisté a jejich místní kolaboranti ji v letech 1941-1944 z 90 procent zlikvidovali.
V Alantě býval kdysi bohatý židovský život. "Židé tu měli dvacítku obchodů. Po válce nezůstal ani jediný," vypráví třiašedesátiletý truhlář Danielius Drazdauskas. Narodil se v domě jen několik kroků od synagogy, jejíž osud ho fascinuje.
"Proč se Litevec zajímá o židovské dědictví? Důvod je zcela prostý: na náboženství příliš nezáleží, jde přece o moje kulturní dědictví a cítím určitou povinnost ho chránit," zdůrazňuje.
Když Litva v roce 1991 znovu získala nezávislost, pustil se Danielius Drazdauskas do politiky a orodoval za synagogu jak ve městě, tak na národní úrovni.
Litevská židovská komunita, majitelka alantské synagogy, a jedno sdružení se ji dnes snaží zrestaurovat. "Obnovené synagogy mohou hrát výchovnou roli, jsou to památky na naši komunitu, která byla kdysi velmi početná," říká Daumantas-Levas Todesas, šéf sdružení a člen výboru židovské komunity, který se stará a kulturní dědictví.
Na Litvě je dnes 13 dřevěných synagog, uvádí francouzský malíř Gilles Vuillard, který žije v této zemi a synagogy od roku 2009 maluje. Jeho obrazy byly několikrát vystaveny v parlamentu a ve vilniuském muzeu Gaon, které je zasvěceno dějinám židů na Litvě.
"Jejich zoufalý stav mě zaujal. Lidé často ani nevědí, kde jsou, a přitom to je výjimečné a unikátní kulturní dědictví," říká malíř.
První dřevěné synagogy se na Litvě začaly objevovat ve druhé polovině 17. století. "Dřevo bylo nejlevnějším místním materiálem," vysvětluje architektka a autorka četných prací o židovském dědictví Maria Pupeikienová.
Nejstarší synagogy, které dosud stojí, byly zbudovány koncem 19. století. Ty nejmladší pocházejí z 20. a 30. let minulého století. Na základě zákona z roku 1992 byly všechny navráceny židovské komunitě. Dnes jsou kvůli nedostatku financí i věřících zavřeny a jejich stav je čím dál tím žalostnější.
Dřevěná synagoga ve městě Pakruojis, nejstarší na Litvě, byla zničena v roce 2009 požárem.
"Nejdůležitější je synagogy zachovat. Jedinou možností je využívat je jako knihovny. Některé obecní úřady souhlasily s tím, že si na 99 let synagogy pronajmou pro své potřeby, ale je to velmi obtížné, protože stavby jsou ve špatném stavu," vysvětluje právnička a předsedkyně židovské komunity na Litvě Faina Kuklianská.
Turistika by se mohla stát tou cestou, která by vyvedla dřevěné synagogy z hlubiny zapomnění. Synagoga v Žiežmariai na cestě mezi Vilniusem a Kaunasem byla vybrána jako součást "evropské cesty židovského kulturního dědictví" v rámci evropských dní židovského odkazu na Litvě v roce 2004.
Doplněno Stavbaweb:
publikace: Synagogues in Lithuania
video: Wooden synagogue in Pakruojis, Lithuania
Základní informace o objektu
Kategorie
Ostatní
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

16. 8. 2022 12:33:47
Re: Dům na venkov
Krásná stavba! Je fajn, že se tam dala i ta kamna. Původně jsme se kamen kvůli rekuperaci báli, ale nakonec jsme objevili pasivní kamna a jsme moc spokojení.
16. 8. 2022 12:26:46
Re: Krbová kamna umožňují ekologické a ekonomické vytápění
Velmi dobrý článek! My jsme řešili pasivní kamna do naší novostavby. Báli jsme se problémů kvůli rekuperacím, ale nakonec se nám povedlo vybrat česká kamna do pasivního domu, která s rekuperací nemají problém.
16. 8. 2022 09:56:53
Re: První architektonická soutěž na městský bytový dům v Praze z...
Hm, takže krabice mezi brutalistním a barokním solitérem. Ale proč ne, vlastně to účinek těchto solitérů zdůrazní, nebudou si konkurovat.
7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou