(ČTK/AFP) – Je to pět kilometrů nádhery zdobící centrum Vídně jako vzácný náhrdelník. Ringstrasse, jeden z nejslavnějších bulvárů v Evropě, slaví 150. výročí. Rakouská metropole si připomíná toto jubileum několika výstavami, které ukazují, jak tato široká třída poznamenala historii města, a to jak v dobrém, tak i v tom horším směru. Napsala to agentura AFP.
Než se Ringstrasse stala jednou z hlavních turistických atrakcí metropole, snil o ní tehdejší rakouský císař František Josef I. V roce 1857 prohlásil, že jeho metropole potřebuje přeměnu odrážející její bohatství a lesk. Obrovské hradby obklopující město, které podvakrát odradily Turky, nikoli však Napoleona, byly zbořeny.
Císařská Vídeň se inspirovala soudobým projektem francouzského architekta barona George-Eugèna Haussmanna, jehož jméno je spojeno s rozsáhlou přestavbou Paříže, a přeměnou Mnichova uskutečněnou Ludvíkem I. Bavorským.
Výdaje nebyly nijak omezovány a zainteresováni byli tehdejší nejlepší architekti, jako byli Gottfried Semper, Theophil Hansen nebo Heinrich von Ferstel. A dostali volnou ruku. Vznikla novogotická radnice, novorenesanční univerzita, novoromantická opera a neoklasicistní parlament.
K tomu je třeba připočítat impozantní Burgtheater, budovy-dvojčata Muzea přírodních dějin a Muzea historie umění, rozšíření císařského paláce Hofburgu či ministerstvo války. Všechny tyto tak rozdílné budovy vytvářejí unikátní monumentální atmosféru.
Ringstrasse, kterou je možno si nejlépe prohlédnout z tramvají, které jí projíždějí, "je jakýmsi muzeem architektury," říká historik Ranald Franz z Muzea užitého umění. "Bylo třeba ukázat světu, že Vídeň je mezinárodní metropolí," dodává.
A Ringstrasse skutečně byla hlavním dějištěm zlatých časů Vídně až do roku 1900. Její legendární kavárny přitahovaly intelektuální elitu, jako byl skladatel Gustav Mahler, otec psychoanalýzy Sigmung Freud, malíř Gustav Klimt a mnoho dalších.
Mezi veřejnými budovami se tyčí okázalé paláce postavené pro novou třídu, která vyrostla díky rychlé industrializaci říše. Mnozí z nich byli Židé, například rodina bankéřů Ephrussiů, v jejichž bývalém paláci je dnes banka.
Ale jak vysvětluje Gabriele Kohlbauerová-Fritzová, komisařka budoucí expozice nazvané Ring, židovský bulvár, kterou pořádá vídeňské Židovské muzeum, toto bohatství bylo jen jakousi fasádou. "Vedle přepychového Ringu musely masy bojovat o přežití, Židé i ostatní," připomíná.
Většina cihel použitých na štukované budovy na Ringstrasse se vyráběla ve velkých továrnách, kde dělníci, často Češi, pracovali 15 hodin denně, sedm dní v týdnu za mizernou mzdu. Jejich otřesné životní podmínky a zklamání z průmyslové revoluce podněcovalo antisemitismus, citovala Kohlbauerovou-Fritzovou agentura AFP.
Ringstrasse si symbolicky zvolil Adolf Hitler k oslavám připojení jeho vlasti k nacistickému Německu v roce 1938. Diktátor zde kynul davům z balkónu Hofburgu. O několik let později psal o okouzlení, které se ho zmocnilo, když třídu v roce 1906 spatřil, a zmiňoval se o "scéně z pohádek Tisíce a jedné noci". Budoucí tvůrce židovské genocidy často malovával budovy na bulváru, aby si zajistil živobytí. Poté, co dvakrát neuspěl v přijímacích zkouškách na Akademii výtvarných umění.
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.