Allianz Stadion Vídeň
(18. 12. 2018) Při stavbě sportovní haly byly použity PREFA hliníkové kompozitní desky
Allianz Stadion Vídeň
Futuristicky vyhlížející tunel z lesklého stříbrného hliníku vede do zeleného pekla: nový Allianz Stadion týmu SK Rapid ve Vídni vyvolává od prvního okamžiku emoce. Nejenom neobvyklý vzhled objektu, ale i sofistikovaná infrastruktura tu dělají z fotbalu opravdový zážitek.
Stavba stadionu je hrou emocí. Začíná již prvním návrhem a je definitivně vyhraná teprve tehdy, když poslední fanoušek spokojeně sedí na svém obvyklém místě.
Architekt Guido Pfaffhausen směl jako německý architekt projektovat nový stadion Rapidu ve Vídni. Velmi brzy bylo jasné, proč právě jemu připadla tato pocta: ví totiž, jak dostat stadion do varu. Co tým potřebuje pro dobrý výkon. Co dělá radost fanouškům. Jak dosáhnout ziskovosti stadionu a spokojenosti provozovatele. Všechno je hrou emocí – Guido Pfaffhausen zná pravidla této hry. Své vlastní „hřiště“ má v romantické oranžerii z roku 1912 v historickém průmyslovém městě Cvikov. Před 25 lety založil společně se zahradní a krajinářskou architektkou Sylvií Staudte architektonickou kancelář Architektur Concept Pfaffhausen + Staudte GbR a specializoval se na výstavbu velkých sportovních zařízení a multifunkčních hal.
Pane Pfaffhausene, nový stadion vzbuzuje určitě obrovská očekávání. Jak je naplnit?
Guido Pfaffhausen: Výzvou u většiny projektů je skutečnost, že původní hala je sice příliš malá, ale při zápase doslova vře. Otázka pak zní: Můžeme tu energii zachovat, bude i v nové hale stejně skvělá atmosféra? To platilo i pro Vídeň. Ale já jsem slíbil, že tam postavíme čarodějnický kotel, všechno v něm bude natěsnané a strmé, abychom diváky uvedli do varu. To je důležité, protože divák je významný dvanáctý hráč vzadu.
Co dělá ze stadionu úspěšný stadion a ze hry zážitek, na který žádný fanoušek nezapomene?
GP: Nálada je to nejdůležitější. A to, aby stadion byl otiskem tvého města, tvého mužstva, tvého klubu. Stadion se musí stát tvým stadionem. Nesmí to být nějaký stadion, který stojí u dálnice a hrát v něm může každý, a člověk ani neví, ve kterém městě právě je. Proto jsme hned na začátku připravili pro Rapid dokument s hlavními zásadami. Chtěli jsme všechno vyprojektovat maximálně natěsnaně a strmě, aby člověk měl stále pocit, že stadion je plný. Důležitá je také viditelnost, tedy aby divák z každého místa viděl na hrací plochu a nejen na zátylek fanouška před sebou. A samozřejmě aby byly dobře vyprojektovány takové standardní záležitosti, jako jsou únikové cesty, WC a bezbariérové přístupy. Zajímavá je rovněž skutečnost, že developer dostane zpravidla od realizátorů dvakrát tolik nabídek na stavbu stadionu než je tomu u jiných projektů. Stadion chce stavět každý, je to mnohem více vzrušující než například logistické centrum. A protože jsem tomuto klubu už odjakživa fandil, bylo pro mne velkou ctí postavit pro něj stadion. Mým cílem bylo promítnout do stavby emoce.
Vídeň je jiná – také když jde o fotbalový stadion. Jaké mimořádné výzvy se objevily v tomto případě?
GP: Ano, ve Vídni je zvláštní situace: stadion neleží u silnice, která k němu cíleně vede, nelze na ni jednoduše odkázat. Ale to nám vyhovovalo, chtěli jsme vytvořit něco zvláštního. Měl to být, jak už bylo řečeno, vlastní stadion Rapidu. A to se nám podařilo, když jsme na jedné straně do objektu integrovali obrovský tubus o průměru 20 metrů, který přivádí fanoušky do srdce stadionu a jehož přední straně dominuje znak klubu.
Jak si to máme přesně představit?
GP: V zásadě se objekt skládá ze dvou částí: z velkého tubusu se znakem a ze stadionu samotného, který jsme nazvali zeleným peklem. Chtěli jsme vytvořit budovu zalitou světlem a v zelené barvě. U sportu a fotbalu může člověk pracovat s barvami. Protože klubová barva je zelená, je zelený i stadion. V případě galerie, objektu sloužícího kulturním akcím nebo muzea bych uvažoval jinak, ale tady silně pracujeme s emocemi. Teď stadion září pod paprsky světlometů jako zelený drahokam.
Tubus je centrálním prostorem stadionu. Jsou v něm lóže pro návštěvníky, administrativní prostory Rapidu, obchody pro fanoušky, centrální recepce a muzeum Rapideum. Abychom tubusu dodali moderní výraz, napadlo nás ho vepředu zkosit a opatřit sklem. Veškeré postranní plochy jsou z hladkého stříbra, jako u kosmické lodi. Pokud jde o volbu materiálu, rychle jsme našli ten správný. Důležitou roli hrálo několik faktorů. Střecha a fasáda měly vypadat jako jeden celek s plynulým přechodem - PREFA kompozitní deska to umožňovala. Obklady vysoké kvality provedla Direktion Metallica, dceřiná společnost stavebního koncernu STRABAG AG. Zaoblení, napojení oken a detaily byly skutečně velmi náročné. Výsledkem je dynamicky, kovově působící stavba, v harmonii se zelenou barvou a betonem. „Velmi zdařilý výškový dům naležato,“ komentovala to kdysi jedna zaměstnankyně Rapidu. A má pravdu.
Hliník tedy splnil všechny požadavky?
GP: Ano, bylo použito téměř 3 tisíce čtverečních metrů hliníku a celek působí naprosto jednolitě. Vypadá to dobře a dlouho to vydrží. Dlouhá životnost bylo velké téma, předpokládáme, že stadion i po mnoha letech bude vypadat stejně. Také z pohledu ceny to bylo v pořádku. Byl to produkt, který se nám všem velmi líbil a neohrozil rozpočet. Ze zkušenosti vím, že když má člověk k dispozici materiály, jako jsou produkty PREFA, je všechno mnohem snadnější. V jiných případech se setkávám pouze s kusem plechu a z toho musím sám něco udělat. U výrobků PREFA jsou ale mnohé varianty již předem promyšleny a připraveny.
Mužstvo, fanoušci, provozovatelé – jak lze sjednotit všechny názory, nálady a očekávání?
GP: K tomu je třeba dobrý tým. Zadání výběrového řízení požadovalo, aby návrh a nabídku předložily společně stavební podnik a zkušená architektonická kancelář. Od začátku byl znám pevný rozpočet, takže nemohly vznikat žádné vzdušné zámky. Věděli jsme, že s našimi finančními prostředky budeme muset zacházet šetrně a vymyslet, jak i s omezeným rozpočtem vytvořit něco originálního. Ale spolupráce s Rapidem Vídeň byla vynikající. Po celou dobu věděli, co chtějí. Příslušný manažer projektu si všechno prověřoval, byli jsme spolu ale pořád na stejné vlnové délce. Všechno jsme dělali ve spolupráci, nikdy nic bez souhlasu druhé strany. Rapid vždy respektoval vůli fanoušků. Ti jsou ve Vídni zvlášť důležití, jejich přáním se nelze protivit, a já myslím, že i v tomto případě to zafungovalo dobře.
Do jaké míry mohli fanoušci něco ovlivnit?
GP: Fanoušci mohli spoluvytvářet kompletní sektor k stání na tribuně. Tribuny jsme například neoznačily podle skutečných světových stran, ale tak, jak se jmenovaly dříve.
Každý má na tribuně stejné místo, na kterém vždy stával, i když nový stadion byl pootočen o 90 stupňů. Zvláštností, na kterou jsem velmi pyšný, je zachování starého stožáru světlometu bývalého Stadionu Gerharda Hanappiho. Jako dřív tak člověk uvidí stadion už zdaleka. Nápadná je také nová konstrukce střechy, protože současná budova je větší a vyšší.
A jsou racionálně navržené cesty a promyšlená infrastruktura tím, co fanoušky dobře naladí?
GP: Ano, ale my jsme nemuseli být až tak chytří, inteligentní byl Rapid. Každý, kdo se stará o prvotřídní fotbalový klub, ví přesně, co mu chybí. Touhou manažerů Rapidu, a také nám to řekli, byla sofistikovaná infrastruktura, účelně koncipované cesty a pestrá gastronomie. Takže teď jsou toalety na správném místě a stadion má i tematickou gastronomii, která nabízí také něco asijského. Zašlo to tak daleko, že existuje i vlastní měna. Od otevření stadionu je novým platidlem RAPID-MARI€, které u stánků s občerstvením rychle a snadno nahradilo hotovost. Je to tento mikrokosmos, tento zážitek, všechno kolem – nejen hra samotná. A my jsme k tomu mohli přispět svým dílem.
Jaké je Vaše resumé? Jste s výsledkem spokojen?
GP: Samozřejmě jsem jako Němec měl trochu mrazení, že mám projektovat a realizovat tak velký a důležitý rakouský projekt. Když jsem jednou vystoupil z metra na Štěpánském náměstí a šel dolů Korutanskou ulicí, pomyslel jsem si: „V tomto skvělém městě máš tak skvělý projekt. Je to věc cti a to ti už nikdo nevezme.“
Allianz
Stadion
Země: Rakousko
Objekt, místo: fotbalový stadion, Vídeň
Typ stavby: novostavba
Architekti: Guido Pfaffhausen, Architektur Concept Pfaffhausen + Staudte GbR, Zwickau
Realizace: STRABAG AG,
Direktion Metallica (AO), Weiz
Typ fasády: PREFA hliníková kompozitní deska
Barva fasády: stříbrná metalíza
FOTOGRAFIE: Croce & WIR
podle podkladů společnosti PREFA Aluminiumprodukte s.r.o.
Základní informace o objektu
Kategorie
Sport
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

1. 12. 2023 15:20:28
Rýchla služba financovania do 48 hodín.
PŮJČKA PRO KAŽDÉHO V ČR\nNabízíme vám půjčky s velmi flexibilními podmínkami, naše úrokové sazby se liší v závislosti na požadované částce a době splatnosti. Naše ceny jsou relativně nízké a liší se o 3%. Sami si zvolíte množství a dobu trvání, které nejlépe vyhovují vaší situaci. S osobní půjčkou si můžete půjčit částku od 20 000 do 50 000 000 Kč na dobu 12 až 240 měsíců.\n- Finanční pomoc,\n- okamžitá půjčka,\n- nebankovní půjčka,\nKontakt s\nE-mail:::::::jaroslavatrnkova848@gmail.com
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.
14. 11. 2023 21:45:32
Re: V Chomutově se kdysi chodilo do městských sadů za exotikou
Tedy o tom, že je tohle citlivá rekonstrukce, by se dalo s úspěchem pochybovat. Střecha je pěkná, to ano, ale co ta šílená barva soklu a tmavá okna?
14. 11. 2023 21:34:31
Re: Rekonstrukce domu v Nebušicích
To zábradlí s "pouliční lampou" je úžasné.
14. 11. 2023 21:23:01
Re: Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní.
To je dlouhodobý nešvar všech cen. Aby to nikomu nebylo líto. Vždyť ani Oskar už není jen jeden.
14. 11. 2023 21:04:41
Re: Re: Lesní chata u Prahy.
Omluvte. prosím, opakovaný příspěvek, nebylo to úmyslně. Nějak jsem si nerozuměla s počítačem.
14. 11. 2023 21:02:50
Re: Lesní chata u Prahy
Na jednom ze snímků je jasně vidět rozdíl mezi tradiční chatou vycházející z trampských tradic a současnou moderní takychatou. Nejzřetelnější je to u oken. Dřív se chaty stavěly s malými okny, jen aby se v nich udrželo teplo, protože se v nich jen vařilo a spalo. Nová stavba je svou podstatou dům k trvalému bydlení, které chce být s přírodou spojeno jen vizuálně. U trampských chat se žilo venku a společně, nová stavba si venek vtahuje dovnitř do soukromí. Je vidět, jak se změna životního stylu propisuje i do architektury. A vlastně i do názvosloví - dnešní legislativa místo chata užívá termín stavba pro individuální rekreaci a je to fét, tohle už není chata. Zajímalo by mě, jak je tato stavba zabezpečena, protože není vidět, že by měla okenice. Kromě toho to na fotografiích vypadá, jako by bylo vidět skrz ni - jak to tedy asi vnímají ptáci?
14. 11. 2023 21:02:30
Re: Lesní chata u Prahy
Na jednom ze snímků je jasně vidět rozdíl mezi tradiční chatou vycházející z trampských tradic a současnou moderní takychatou. Nejzřetelnější je to u oken. Dřív se chaty stavěly s malými okny, jen aby se v nich udrželo teplo, protože se v nich jen vařilo a spalo. Nová stavba je svou podstatou dům k trvalému bydlení, které chce být s přírodou spojeno jen vizuálně. U trampských chat se žilo venku a společně, nová stavba si venek vtahuje dovnitř do soukromí. Je vidět, jak se změna životního stylu propisuje i do architektury. A vlastně i do názvosloví - dnešní legislativa místo chata užívá termín stavba pro individuální rekreaci a je to fét, tohle už není chata. Zajímalo by mě, jak je tato stavba zabezpečena, protože není vidět, že by měla okenice. Kromě toho to na fotografiích vypadá, jako by bylo vidět skrz ni - jak to tedy asi vnímají ptáci?
10. 11. 2023 16:17:42
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Z překlenovaného průtahu stávající silnice I/35 městem odpadne už brzy podstatná část zátěže z tranzitní dopravy po zprovoznění dálnice D 35. I tak je ale dobře, že se dá překonat mimoúrovňově.
10. 11. 2023 15:43:58
Re: Smetanova lávka v Litomyšli
velmi pekne, chlapci.
2. 11. 2023 14:27:57
Re: Grand Prix Architektů získala Kloboucká Lesní
Dobrá GPA, ale co není dobré, je přemíra, přehršel cen a ocenění! Architektura je tu především pro lidi, t.j. uživatele architektury. Není tady pro ocenění. GPA by velice slušelo, kdyby se z cenami šetřilo a GRAND PRIX je vlastě JEDNA...ne........X. To je můj osobní poznatek, jako sedmiletého předsedy OA, který pořádal GPA taky v NG Veletržní.
2. 11. 2023 14:20:53
Re: Vršovická dvojčata
Super, má to ohromnou DUŠI i TĚLO.