AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni

AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni

(8. 11. 2019) Návrh nové čtvrti si můžete prohlédnout na výstavě ve druhém patře bývalého obchodního domu Prior

   
 
 
 
 

AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni

(ČTK) - Developer Ameside z pražské skupiny Amádeus Real představil novinářům a vedení města podobu nové multifunkční městské čtvrti. Chce ji postavit v letech 2022 až 2026 za několik miliard korun v centru Plzně na území po zbouraném domě kultury. Veřejnost si může prohlédnout vizualizace, studie, modely a videa v bývalém obchodním domě Prior od pátku a v pracovní dny příštího týdne vždy od 10 do 18 hodin, řekl mediální zástupce investora Karel Samec.
Dne 7. listopadu od 15 do 18 h pak mohli Plzeňané diskutovat se zástupci investora a architektonických studií Chapman Taylor a AGE project. Mezi ulicemi Americká a Sirková a Denisovým nábřežím vznikne moderní čtvrť podle územní studie schválené městem. Projekt neřeší okrajové budovy polikliniky, bývalých městských lázní a krajské ředitelství policie, které nejsou na pozemcích firmy. Prezentační panely popisují historii území, plány zástavby i dnešní podobu lokality. Model s videem ukazuje začlenění projektu do městské infrastruktury, toky chodců a dopravy. „Na velké obrazovce běží prezentace, kde je velmi detailně popsáno celé poskládání objektů do území,“ uvedl manažer projektu Tomáš Jícha.

Ameside koncem června požádal kraj o posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA). „Doplňujeme některé informace do EIA a zapracováváme do projektu připomínky,“ uvedl Filip Pokorný z Chapman Taylor. Podle Milana Mlady z AGE musí investor po dokončeném zjišťovacím řízení zpracovat plnohodnotnou dokumentaci EIA, takzvanou „velkou EIA“. „S EIA bychom chtěli být hotovi v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl Jícha. Pak začne územní řízení, o územní rozhodnutí investor požádá na konci roku 2020, nyní zpracovává dokumentaci pro územní řízení.

Podle architektů jsou navržené bloky rozložené po celém území, největší jsou dva podél Americké ulice, každý s půdorysnou plochou kolem 7000 m² a oba mají více než dvě funkce. Obchod a služby zaberou v zastavěném území 48 procent. Vznikne nová síť ulic navazující na okolní uliční síť města.

Počítá se s přirozeným prodloužením ulice U Lázní směrem k nároží Americká–Sirkova, kde stojí v cestě dožilý obchodní dům Prior, který by měla nahradit moderní stavba. Všechny nové budovy se musí podle územní studie výškově srovnat s okolní zástavbou.

Podle Jíchy má Ameside partnerskou banku. Investor už mapuje i zájem o obchody, kanceláře, hledá zájemce o hotel a volnočasové aktivity, aby je postavil na míru. Zájem o projekt vyvážené městské čtvrti je, dodal.

Doplněno Stavbaweb:
Územní studii Plzeň, Americká – Sirková najdete na stránkách Útvaru koncepce a rozvoje města Plzeň ZDE

Další informace včetně vizualizací a reportáže najdete na stránkách plzen.rozhlas.cz.
Reportáž najdete i na ČT 24.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

12. 6. 2020 20:32:23. Re: AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni. František

  Tak to referendum bylo k ničemu, zase prachy vyhrály!

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz