AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni

AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni

(8. 11. 2019) Návrh nové čtvrti si můžete prohlédnout na výstavě ve druhém patře bývalého obchodního domu Prior

   
 
 
 
 

AMESIDE – nová multifunkční městská čtvrť v Plzni

(ČTK) - Developer Ameside z pražské skupiny Amádeus Real představil novinářům a vedení města podobu nové multifunkční městské čtvrti. Chce ji postavit v letech 2022 až 2026 za několik miliard korun v centru Plzně na území po zbouraném domě kultury. Veřejnost si může prohlédnout vizualizace, studie, modely a videa v bývalém obchodním domě Prior od pátku a v pracovní dny příštího týdne vždy od 10 do 18 hodin, řekl mediální zástupce investora Karel Samec.
Dne 7. listopadu od 15 do 18 h pak mohli Plzeňané diskutovat se zástupci investora a architektonických studií Chapman Taylor a AGE project. Mezi ulicemi Americká a Sirková a Denisovým nábřežím vznikne moderní čtvrť podle územní studie schválené městem. Projekt neřeší okrajové budovy polikliniky, bývalých městských lázní a krajské ředitelství policie, které nejsou na pozemcích firmy. Prezentační panely popisují historii území, plány zástavby i dnešní podobu lokality. Model s videem ukazuje začlenění projektu do městské infrastruktury, toky chodců a dopravy. „Na velké obrazovce běží prezentace, kde je velmi detailně popsáno celé poskládání objektů do území,“ uvedl manažer projektu Tomáš Jícha.

Ameside koncem června požádal kraj o posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA). „Doplňujeme některé informace do EIA a zapracováváme do projektu připomínky,“ uvedl Filip Pokorný z Chapman Taylor. Podle Milana Mlady z AGE musí investor po dokončeném zjišťovacím řízení zpracovat plnohodnotnou dokumentaci EIA, takzvanou „velkou EIA“. „S EIA bychom chtěli být hotovi v prvním čtvrtletí příštího roku,“ uvedl Jícha. Pak začne územní řízení, o územní rozhodnutí investor požádá na konci roku 2020, nyní zpracovává dokumentaci pro územní řízení.

Podle architektů jsou navržené bloky rozložené po celém území, největší jsou dva podél Americké ulice, každý s půdorysnou plochou kolem 7000 m² a oba mají více než dvě funkce. Obchod a služby zaberou v zastavěném území 48 procent. Vznikne nová síť ulic navazující na okolní uliční síť města.

Počítá se s přirozeným prodloužením ulice U Lázní směrem k nároží Americká–Sirkova, kde stojí v cestě dožilý obchodní dům Prior, který by měla nahradit moderní stavba. Všechny nové budovy se musí podle územní studie výškově srovnat s okolní zástavbou.

Podle Jíchy má Ameside partnerskou banku. Investor už mapuje i zájem o obchody, kanceláře, hledá zájemce o hotel a volnočasové aktivity, aby je postavil na míru. Zájem o projekt vyvážené městské čtvrti je, dodal.

Doplněno Stavbaweb:
Územní studii Plzeň, Americká – Sirková najdete na stránkách Útvaru koncepce a rozvoje města Plzeň ZDE

Další informace včetně vizualizací a reportáže najdete na stránkách plzen.rozhlas.cz.
Reportáž najdete i na ČT 24.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz