Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonomiky

Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonomiky

(19. 3. 2020) Není až tolik závislé na zahraničním obchodu

 
 
 
 

Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonomiky

(ČTK) - Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonomiky poté, co skončí opatření proti šíření koronaviru. Není až tolik závislé na zahraničním obchodu. Uvedli to analytici, které v úterý 18. března 2020 ČTK oslovila. Dopady současné krize na stavebnictví podle nich zatím nelze vyčíslit. Dodali, že stavebnictví se bude potýkat s výpadky zakázek, protože lidé budou odkládat velké investice, jako je například stavba domů.

"Myslím, že v tuto chvíli se nedají seriózně vyčíslovat dopady nejenom na stavebnictví, ale na jakékoliv jiné odvětví. Stavebnictví mělo docela dobrý start do nového roku a solidní zásobu zakázek, které zajišťovaly práci na mnoho měsíců dopředu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Stavební firmy se podle něj ale budou nyní potýkat s dostupností zaměstnanců a materiálu. Jakékoliv narušení dodavatelského řetězce bude znamenat problém, upozornil.

"Pokud si veřejný sektor udrží vůli investovat a nebude škrtat, může stavebnictví sehrát významnou roli při obnově ekonomického růstů po ústupu koronaviru. Česko bude potřebovat rozpočtový impuls a stavebnictví by mohlo být jedním z jeho adresátů," doplnil Dufek.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy stavebnictví vykazuje značnou setrvačnost, vyšší než průmysl. "Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu. Poměrně krátký útlum ekonomiky, ba i její krátkodobá recese, by tak stavebnictví měly poškodit méně než průmysl," sdělil.

Podnikatelům ve stavebnictví nebo developerům koronavirus podle něj "usnadní život" v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou pracovní sílu, když často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady na uzdě a být konkurenceschopní. "To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají. Stavebnictví může být tahounem ekonomiky, jenž ji vytáhne z recese, nebo recesi alespoň utlumí," sdělil Kovanda.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek doplnil, že stavebnictví je odvětvím s největší předpokládanou imunitou poptávky vůči působení koronaviru, alespoň krátkodobě. "Zásobu práce mají stavební firmy solidní a developeři své dlouhodobé záměry nebudou měnit ze dne na den. Stát, doufejme, nezačne šetřit na nepravém místě. Poptávkové dopady tedy pocítí odvětví až s odstupem času, a to nižším přísunem nových zakázek," uvedl Sobíšek.

Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka jsou analytické odhady, které byly publikovány na začátku roku, dnes zastaralé a nemají žádnou vypovídající hodnotu. Stavebnictví se podle něj bude potýkat s výpadky zakázek, protože lidé budou odkládat velké investice jako je stavba domů. Zasažena bude i logistika stavebních firem, pro které bude obtížné dodržet stanovené termíny pro předávání dokončených staveb.

"Největším dlouhodobým nebezpečím pro českou ekonomiku bude, pokud budou čelní činitelé hospodářský pokles svádět jen na virus. To by jen oddálilo nutné reformy. Hospodářský pokles totiž začal dlouho před virem,"
dodal analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

19. 3. 2020 15:44:03. Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom... Jiří Kalvach

  Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

20. 3. 2020 18:13:14. Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom... Lubor

  Stavebnictví je kriticky závislý na zahraniční pracovní síle, takže půjde do kopru úplně stejně jako jiný odvětví průmyslu.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz