Apartmány a Cafe Dačický

Apartmány a Cafe Dačický

(2. 7. 2020) Tereza Komárková

   
 
 
 
 

Apartmány a Cafe Dačický

Před pěti lety navrhla architektka Tereza Komárková přestavbu přízemí historického domu v Kutné Hoře na kavárnu. Teď pro stejné investory upravila též první patro a půdu na obytné podkroví a apartmány. Pod jménem Dačický tak vznikl celistvý projekt, v němž se potkává bohatá historie domu, současná estetika a smysl pro pohodlí.

„Architektura je dialogem mezi tím, co známe, a budoucností, kterou si teprve představujeme,“
říká kutnohorská rodačka Tereza Komárková. V návrhu se proto snažila zohlednit sedm století, po které dům stojí. Z gotiky zůstaly stavbě sklepní a obvodové konstrukce a kamenné ostění lomeného okna. Baroko se vynořuje skrze 16 metrů dlouhý obdivuhodný trám zastřešující přízemí celé stavby. Novodobá historie se do tváře domu nezapsala příliš šťastně. Architektka však zachovala čtvercovou dlažbu z obroušeného betonu a betonové schodiště. Pro nové účely odhalila jeho strukturu.

Aby se mohla budoucnost dál měnit v dějiny  
Každé ze sedmi století, jež se domem prolnulo, ovlivnilo vznik celkem sedmi apartmánů. Královský apartmán vzpomíná na dobu, kdy v bohaté Kutné Hoře pobýval král Václav IV. Dačického apartmán se stejně jako celý dům a kavárna jmenuje po významném kutnohorském rodákovi, měšťanovi a spisovateli Mikuláši Dačickému z Heslova. Stříbrný apartmán odkazuje názvem i vzhledem k nejslavnějšímu kutnohorskému artiklu. Dřevěný apartmán prozrazuje, jaká byla další ceněná komodita. Je jen na hostovi, aby si vybral ubytování podle své nálady a nátury. K dispozici je tak například severně orientovaný hornický pokoj stvořený pro návštěvníky, kteří se rádi do sytosti prospí. „Mnoho dobrých řešení vzniká využitím původní nevýhody,“ doplňuje architektka Tereza Komárková.

Při realizaci narazil tým na několik překážek. Například původní záměr vylít podlahu podkroví z lehčeného betonu se kvůli statickým a organizačním komplikacím nezdařilo naplnit. Řešením se nakonec stal trámový rastr položený do výšky vodorovných střešních konstrukcí, které místy dosahovaly rozdílu 30 cm mezi jejich vrchní stranou a nášlapnou původní vrstvou, a zaklopený křížem OSB deskami. Během rekonstrukce byly v přízemí též odhaleny zachovalé dubové trámy. „Tento nečekaný objev jsme nechtěli schovávat. Abychom se jím ale mohli pyšnit, bylo nutné přidat požárně odolné desky a speciální nátěry,“ popisuje investor Pavel Cikler.   

V celém domě se opakuje motiv trojúhelníku a šestiúhelníku, a to na kovových policích, osvětlení, dlažbě či obkladech. Jedním z požadavků investora bylo vybalancovat kvalitu a cenu. V rámci úspor proto přistoupil realizační tým například k využití odřezků z výroby keramických obkladových pásků pro podlahu a zídky společného dvorku.

Osobnost Kutné Hory dala domu svou tvář
Vztah investorů k historii samotného domu i Kutné Hory se projevil už před několika lety při zadávání projektu Cafe Dačický. Kavárně tak dominuje portrét Mikuláše Dačického z Heslova. Z bohatých a pohnutých dějin zůstaly domu například trámové stropy, kamenné konstrukce a klenutá sklepní osa. V rámci rekonstrukce přibyla výrazná prodejní polygonová stěna, která přibližuje podsvícené příběhy regionálních vinařství z Kutné Hory i Moravy, a chlazená vitrína v barové části se sladkou nabídkou. V novém interiéru se prolíná černá barva a měděné odstíny, jejichž výběr nebyl náhodný. Měď totiž sloužila při ochraně vinohradů. V zadní části domu se skrývá cukrářská kuchyně s denním osvětlením a klenutým výhledem do vnitřního dvora, který mají k dispozici hosté z apartmánů.
tisková zpráva

 
Apartmány a Cafe Dačický
Autor: TEREZA KOMÁRKOVÁ
Spolupráce: Studio Reaktor s.r.o
Adresa: Komenského 42, Kutná Hora
Investor: manželé Ciklerovi
Projekce: Ing. Aleš Beránek
Fotograf: Jiří Lízler
Projekt (z roku): 2016
Realizace (rok): 2020
Užitná plocha: 640 m2
Zastavěná plocha: 250 m2

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz