Archeologové mají v Brně nové sídlo s moderními laboratořemi

Archeologové mají v Brně nové sídlo s moderními laboratořemi

(13. 2. 2020) Den otevřených dveří se koná v pátek 14. února od 14 do 18 hod

 
 
 
 

Archeologové mají v Brně nové sídlo s moderními laboratořemi

(ČTK) - Že archeologie už dávno neznamená jen ruční nářadí a hlínu na holínkách, dokazuje nové sídlo Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V opravené budově v Joštově ulici jsou kromě učeben a rozsáhlých sbírek také moderní laboratoře, 3D tiskárna nebo přístroje pro archeogeofyziku. Díky nim lze zjistit, co je pod zemí, ještě než se začne kopat.

"Jezdíme po poli, zaznamenáváme různé hodnoty, které potom vyhodnocujeme. Vidíme, kde se nacházejí objekty, jaké jsou to objekty, kolik jich je. Dokážeme pro archeologa připravit mapu, kde se co pod zemí nachází," řekl novinářům pracovník ústavu Peter Milo. S kolegy využívají georadary či magnetometry.

Univerzita pro potřeby ústavu, který letos slaví 90 let, upravila bývalý chemický pavilon v někdejším areálu lékařské fakulty v centru města. Ministerstvo školství poskytlo dotaci přes 100 milionů korun, škola se podílela částkou přesahující 11 milionů.

Brněnský ústav je úzce spojený s výzkumem raně středověkého hradiště Pohansko u Břeclavi nebo neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku. Experti z Brna ale pravidelně vyjíždějí zkoumat také zahraniční lokality ve Středomoří, Francii a dále. Mezinárodní vazby se odrážejí i v hostování expertů z ciziny.

"Doufáme, že moderní infrastruktura k nám v budoucnosti přitáhne ještě více zahraničních výzkumníků. Už dnes pracují v našich projektech archeologové z Portugalska, Řecka, Itálie, Polska či Velké Británie,"
uvedl vedoucí ústavu Jiří Macháček.

Ústav disponuje třeba také nejlépe vybaveným traseologickým pracovištěm ve střední Evropě. "Traseologie je metoda, na základě které určujeme, jaký materiál a jaký způsob pohybu byl v kontaktu s našimi nálezy, tedy s nějakými pravěkými nástroji," řekla vedoucí laboratoře Ludmila Kaňáková Hladíková. Archeologové tak třeba zjistí, co se řezalo nalezenou pilkou nebo na co sloužily hroty šípů - zda na lov, anebo na boj.

Doplněno Stavbaweb:
Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU vás zve na Den otevřených dveří, který se koná dne 14. 2. 2020 v budově M, Joštova 13 (vstup z Komenského nám. 2, vstup do budovy bude zajištěn také z ulice Joštovy).
Dveře ústavu pro vás budou otevřené od 14:00 do 18:00. Kdykoliv v tomto čase si můžete prohlédnout interiér nově rekonstruované budovy M jakožto nového sídla Ústavu archeologie a muzeologie FF MU včetně výstavy pořádané na téma Výzkumy bez hranic.
Pozvánku najdete ZDE.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz