Architekti - S

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Z 0-9

Praha 7

Tel. +420 734 751 522

Praha 5

Tel. +420 257 225 950

Žďár nad Sázavou

Praha 12 - Cholupice

Tel. + 420 776 279 737

Praha 10 - Strašnice

Tel. +420 777 619 090

Praha 9

Tel. +420 283 893 478

Poděbrady

Tel. +420 325 612 260

Tel. +420 773 277 393

Brno

Tel. +420 776 611 581

Praha 6

Tel. +420 737 239 671

Liberec 3

Tel. +420 485 104 880

Praha 5

Tel. +420 603 859 332

Praha 2

Tel. +420 776 565 180

Praha 5

Tel. +420 603 219 355

Brno

Tel. +420 778 144 061

Dolní Břežany, okres Praha-západ

Tel. +420 606 674 845

Bratislava

Tel. +421 948 190 031

Praha 3 Žižkov

Tel. +420 733 738 051

Tel. +420 777 831 415

Poděbrady

Tel. +420 325 615 342

Praha 2

Tel. +420 777 851 916

Praha 2

Tel. +420 777 851 916

Praha 10

Tel. +420 271 730 312

Brno

Tel. +420 776 598 788

Liberec

Tel. +420 605 168 172

Praha 6 - Dejvice

Tel. +420 602 222 767

Praha 3

Tel. +420 604 941 379

Praha 6

Tel. +420 233 343 804

Brno

Tel. +420 608820049

Liberec 3

Tel. +420 602 158 261

Zlín

Tel. +420 608 710 836

Karlovy Vary

Praha

Tel. +420 777 629 029

Praha 1

Tel. +420 224 826 876

Praha 3

Tel. +420 283 853 424

Tel. +420 776 162 875

Praha 4

Opava

Tel. +420 553 821 986

Praha 3

Tel. +420 267 094 111

Brno - Černovice

Tel. +420 732 708 734

 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz