Areál tiskárny AF BKK
(20. 8. 2008)

Areál tiskárny AF BKK
Přestavba průmyslového objektu v areálu tiskárny AF BKK
Reconstruction of the industrial property in the AF BKK Print House zone
Lokalita Location: Podkovářská 2, Praha 9-Vysočany
Klient Investor: Tiskárna AF BKK, s. r. o.
Architekt: Martina Buřičová, Štěpán Kubíček / www.caraa.cz
Spolupráce Co-operation: Zuzana Pízová
Generální dodavatel Concractor: SKD Průmstav stavby, a. s., Trmice, stavbyvedoucí Stanislav Rožánek
Subdodavatelé Subcontractors: Skleněné příčky - Interwand.cz, s. r. o.
Užitná plocha Usable area: 350 m2
Realizace Completion: 1. fáze: prosinec 2004 - srpen 2005 1st phase: December 2004 - August 2005
Foto: Tomáš Novák, Martina Buřičová
AUTORSKÝ KOMENTÁŘ
Objekt je součástí areálu tiskárny, který prochází postupnou renovací. Jedná se o bývalý průmyslový areál Státního výzkumného ústavu barev a laků. V průběhu socialistického hospodaření docházelo v areálu k degradaci průmyslových prvorepublikových objektů nekultivovanou stavební činností. Návrh objekt očišťuje a snaží se odhalit jednoduchost a podstatu železobetonového skeletu historické industriální budovy a zvýraznit její půvab. Výrazně definované novotvary zádveří, schodiště a sociálního zázemí doplňují již hotovou stavbu. Funkční využití prostoru lze přizpůsobit momentálním požadavkům provozu tiskárny, je zde vytvořen univerzální kancelářský prostor. Objekt je svou polohou nástupní reprezentativní hlavou užívaného souboru budov, čemuž odpovídá i elegantnost barevnosti fasád a řešení vnitřních prostor.
Přidaná hodnota
Přestavba a konverze ve Vysočanech
LUKÁŠ BERAN
Kontext
Rozvoj průmyslových Vysočan akceleroval od konce devatenáctého století, ale nejtypičtějšími a také nejhodnotnějšími stavbami tohoto území jsou budovy ze dvacátých a třicátých let století dvacátého. Blok mezi ulicemi Poděbradskou, Podkovářskou a ulicí V Předním Hloubětíně se nachází východně od rozsáhlého pozemku, který původně náležel technicky a architektonicky vynikající Pražské spalovně odpadů, spuštěné v roce 1934, a který je dnes zavalen předimenzovaným obytným blokem nazvaným Nová Harfa. Parcelu při Poděbradské ulici sousedící se strojírnou Jindřich Vitouš a syn, Masarykovou školou kovářskou a továrnou na pilníky Rudolfa Unruha, získala nejspíše v roce 1932 firma Weissberger a spol., vyrábějící v Plzni barviva. Nejdříve zde postavila podélné patrové skladiště zakončené administrativní částí s charakteristickým zaobleným nárožím, ke kterému náležela také menší samostatná dílna na výrobu obalů. Tedy objekt, na který v devadesátých letech navázala budova tiskárny a jenž nyní přestavěl tým architektů Martiny Buřičové a Štěpána Kubíčka.
Přestavba
Industriální stavby z období modernismu lze charakterizovat mimo jiné snahou o flexibilitu při změnách funkce. Jejich volný plán byl v průběhu let mnohokrát dělen a zároveň doplňován přestavbami a přístavbami, až této flexibilitě začala nahromaděná provizoria bránit. Dnešní podnikání potřebuje flexibilitu obnovit, mezitím se ale "adhocismy" přetvářející původní stavbu staly pro nás čímsi důvěrně známým, ba začali jsme je vnímat jako součást charakteru těchto budov. Přestavba architektů zevně jakoby pokračovala v improvizovaném růstu industriální stavby, ve skutečnosti ale typické prvky přístaveb a přestaveb vtěluje do promyšleného tvaru. Funkce domu vyžaduje samostatný přístup do jednotlivých podlaží. Přestavba zachovává starší vnější betonové schodiště do patra, jehož zasklení bylo repasováno a stupně natřeny, a také vstup do přízemí. Ten řeší novým zádveřím z vlnitého plechu, prvkem dobře odpozorovaným z prostředí překvapivě trvalých provizorií. Stejného rodu je i bedna sanitárního zařízení, vsazená do disposičně vyčištěného interiéru. Uvnitř architekti obnovují modernismus stavby - nechávají, byť pod nátěrem kryjícím místa oprav, plně působit její kubický železobetonový skelet, nejsilněji asi v obytném suterénu vzniklém snížením podlahy. Polím konstrukce odpovídá zevně nové členění jižní fasády, její původ ale vidím spíše ve výtvarném záměru. Úzká okna v řadě, podtržená rámy o vysokém lesku, snad mohou být jakousi svéráznou, miniaturizovanou verzí oken fabrik devatenáctého století, ozvěnou jejich vzepjatého stylu. Sluneční světlo jimi prozařuje až hluboko do interiéru, jsou jediným (zato doslova) luxusním prvkem přestavby, která se jinak efektům povrchu a nákladným detailům vyhýbá. Tvoří onu "přidanou hodnotu", hodnotu architektonické interpretace banální stavby.
Konverze
Vrátíme-li se do historie areálu, bylo dalším krokem společnosti Weissberger a spol. rozhodnutí přenést do Vysočan výrobu tiskařských barev. Pro ni firma přikoupila úzký kus pozemku mezi Vitoušovou strojírnou a Unruhovou továrnou, kde postavila roku 1934 čtyřpodlažní budovu v podobě rovněž úzkého hranolu, tvořeného subtilním betonovým skeletem s trámovými stropy s náběhy. Jestliže první etapa obnovy pracovala se stavbou drobnou a nenápadnou a vyústila v její přestavbu, interpretaci, etapa druhá se zabývá stavbou rozsáhlou, působivou a dominantní - a šťastně směřuje spíše k její rehabilitaci, konverzi. Zdá se, že dům, který se po celou dobu práce na první etapě tiše tyčil nad hlavami zúčastněných, nakonec všechny přesvědčil o svých kvalitách. Zásadním a šťastným rozhodnutím bylo zachovat industriální charakter budovy a investovat do nových oken aluxxon, která drží nezbytná dvojskla v ocelových rámech, značně se podobajících těm původním, jednoduchým. Okna tak mají shodné rozměry, obdobné členění a podobnou relativní vzdálenost od povrchu obnovené fasády - což jsou základní složky vnějšího výrazu staveb tohoto druhu. Vysočanský hranol bude doplněn jednak novým nákladním výtahem, ale především dvěma rozdílnými nástavbami na místě střešních teras. Ve prospěch nového využití tak stavba přijde o původní symetrii a také o jeden typický prvek, totiž to, že velká střední část fasády původně nahoře končila s úrovní stropu, čímž zevně upozorňovala na svou moderní konstrukci. Přesto věřím, že se na výsledek konverze můžeme těšit.
Autor pracuje ve Výzkumném centru průmyslového dědictví ČVUT v Praze.
Publikováno ve Stavbě č. 5/2006
Základní informace o objektu
Kategorie
Výroba
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

21. 2. 2021 20:32:57
Re: Petřínská rozhledna
Já jsem to nýtoval v roce 2000.
21. 2. 2021 19:46:51
Re: PROČ PODPOROVAT NADNÁRODNÍ MONOPOLY???.
Dobrý den, těší nás Váš zájem o přednášku. Uvědomujeme si, že ne všichni požívají sociální sítě, proto bude přednáška ke zhlédnutí také na našem kanálu youtube a později na našem webu: www.kruh.info. S pozdravem Kruh
21. 2. 2021 19:44:11
Re: Re: KRUH 2021: Dialogy na FB.
Dobrý den, těší nás Váš zájem o přednášku. Ta bude ke zpětnému zhlédnutí poté jak na našem kanálu youtube, tak na našem webu: www.kruh.info. S pozdravem Kruh
20. 2. 2021 21:46:49
Re: Obnova interiéru kostola Panny Márie Snežnej
Je úžasné, jak příjemně působí v klasické dispozici kostela pro nás nezvyklé čistě bílé provedení stěn a oken. Vyvolává to ve mně stejný pocit úžasu, jaký jsem měla kdysi dávno, když jsem jezdila s rodiči po vlastech českých a po spoustě klasických tmavých kostelů jsme vešli do jednoho, který byl také takhle světlý. Škoda, už nevím, kde to bylo.
20. 2. 2021 21:21:11
Re: Věčná loviště
Tak tenhle nápad se mi líbí. Jak nové využití bunkru, tak i ta zrcadlová stěna. Snad ujde pozornosti vandalů.
18. 2. 2021 23:57:03
PROČ PODPOROVAT NADNÁRODNÍ MONOPOLY???
Dobrý den, nemůžete přednášky vysílat prostřednictvím nějakého veřejně dostupného kanálu? Podpora internetových monopolů nedává smysl! VRAŤTE VEŘEJNÉMU PROSTORU, CO MU NÁLEŽÍ!!!
18. 2. 2021 18:13:06
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Velice si přeji krásnou budovu s výbornou akustikou, která je schopná srovnávat se s milovaným Rudolfinem. Mám ale obavy, že to bude zase hranatý předimenzovaný kvádr a na akustice se ušetří.
18. 2. 2021 18:13:06
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Velice si přeji krásnou budovu s výbornou akustikou, která je schopná srovnávat se s milovaným Rudolfinem. Mám ale obavy, že to bude zase hranatý předimenzovaný kvádr a na akustice se ušetří.
18. 2. 2021 18:07:07
Re: KRUH 2021: Dialogy na FB
Dobrý den. Nechci být na sociálních sítích. Ráda bych se zúčastnila vašich přednášek. Je to možné mimo FB? Děkuji. Kateřina Adámková , ing.arch. aka.architekt@gmail.com
18. 2. 2021 18:07:06
Re: KRUH 2021: Dialogy na FB
Dobrý den. Nechci být na sociálních sítích. Ráda bych se zúčastnila vašich přednášek. Je to možné mimo FB? Děkuji. Kateřina Adámková , ing.arch. aka.architekt@gmail.com
17. 2. 2021 09:22:57
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Ackoliv jsem se narodil "hned vedle" (na Stvanici) tak polohu uvazovane stavby povazuji za ponekud nestastnou. Je to jaksi bokem, jiz "mimo Prahu". Vyrustaje na Vinohradech, na Flore, moje maminka vzdy jela "dolu, do Prahy". Tady teda spise "pres most, do Prahy". Vsak take tam, hned za mostem a "uz v Praze" je a stale jeste od bolseviku zbouraneho nadrazi, nezacelena rana, vcetne te tam koncici"magistraly", volajici po zakryti. A nebo predmosti Stefanikova mostu, polohou odpovidajici Narodnimu divadlu. Take na "velmi stistnenem" staveniti (kdyby tam ten flicek dnes byl volny, tak by take nikoho nenapadlo tam stavet divadlo).
16. 2. 2021 18:21:49
Re: Villa Sophia
Paráda. Je fajn, že někdo, kdo má dost peněz, je vrazí do takové stavby.
16. 2. 2021 15:11:23
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Jak jsem již v roce 2017 poznamenal, výborný nápad. Voda je démon města a kolem je třeba soustřeďovat zajímavé stavby. Jenom se zase obávám systému a stylu soutěže!!! Příliš komplikované zadání, příliš věci, které se bude požadovat vyřešit najednou, příliš ,příliš, příliš všeho. Taková záležitost musí jednoznačně vyplynout z prostoru a hmoty a vztahů k okolí. To je vždy pro architekturu určující!
4. 2. 2021 14:19:55
Rozhledna pod kopcem
Proč je "vyhlídka" min. 40m pod vrcholem Holedné, přes který není vidět? Točité schody na takovou výšku bez mezipodesty nejsou pro každého, nehledě na to, že se na nich dost blbě vyhýbá :-/ Architektonické i konstrukční řešení jsou konvenční, prakticky bez nápadu. Díky za každou novou rozhlednu, ale tahle se mou nejoblíbenější určitě nestane.
3. 2. 2021 23:51:00
Re: RK 17
Milí přátelé v redakci, zkroťte si toho šotka v mapách. Tentokrát vám posadil dům na Karlův most. :-)
29. 1. 2021 18:41:57
Re: Chytremapy.cz nově ukazují rozsáhlé možnosti aplikace GisOnl...
Fakt pěkný. Má to jenom jednu malinkou chybku. Očekával bych, že podobná aplikace bude přístupná veřejně a zdarma pro celou republiku, například prostřednictvím portálu geoportal.gov.cz. Ten většinu uvedených funkcí sice nabízí, ale kombinace s "panoramou" či "streetview" a s dalšími informacemi o objektech či věcných břemenech tam chybí, zatímco zde to je skutečně vše. (Jistě, dalo by se pokračovat a mít na jednom místě ke všemu již publikovanému ještě např. podrobnou geologickou mapu ČR, která má zase svůj samostatný portál, a patrně by někoho napadly další mapové vrstvy, zrovna jsem si vzpomněl - máme další portál s historickými mapami, jojo....) Proč to píšu? Chápu, že Top Gis je komerční firma a že musí vydělávat, to je v pořádku. Na druhou stranu je mi nesmírně líto, že existuje již tolik různých mapových portálu, vzájemně se různě překrývajících či duplikujících svými daty a službami. Je to nepřehledné a nemůžu se zbavit silného pocitu mrhání lidskou prací a umem. V moderním statě 3. tisíciletí bych čekal nějaký partnerský projekt státu a soukromých subjektů, který by sjednotil všechna data pro "chytrou mapu ČR" na jednom místě a ta pak poskytl veřejnosti z velké části zdarma, s možností např. připlatit si za některé již velmi specifické vrstvy a informace. Tak by se to líbilo mně jako uživateli i jako občanovi. :)
29. 1. 2021 12:22:00
Re: Re: Trendy, vývoj, mezinárodní spolupráce v památkové péči a...
Dobrý den, pořadatel uvádí, že přihlášeným účastníkům bude před zahájením konference zaslán Zoom link pro sledování.
29. 1. 2021 11:55:27
Re: Trendy, vývoj, mezinárodní spolupráce v památkové péči a res...
Dobrý den, jak je možné se virtuálně zúčastnit...pošlete link? Předem děkuji
28. 1. 2021 09:53:16
Re: Re: Revitalizace pražských náplavek.
Děkujeme za upozornění, mapu asi zadával redakční šotek :-)
27. 1. 2021 17:32:42
Re: Revitalizace pražských náplavek
S tou mapou to myslíte vážně nebo jen zkoušíte čtenáře? Revitalizace náplavek na náměstí Míru :-) .