Aš-Šark al-Avsat: Teherán není město mešit ani minaretů

Aš-Šark al-Avsat: Teherán není město mešit ani minaretů

(ČTK/Aš-Šark al-Avsat) - Ačkoli se Írán oficiálně jmenuje Íránská islámská republika a i když mu po více než tři desetiletí vládne islámské duchovenstvo, ve srovnání s Káhirou nebo Istanbulem mu něco chybí. Horizont, jemuž dominují výstavní mešity a minarety. Teherán vypadá spíše jako západní město a mešity, které tam stojí, byly postaveny za minulých, sekulárních vlád, napsal panarabský list Aš-Šark al-Avsat.

V Istanbulu, v němž se Západ střetává s Východem, najdeme 4000 mešit, v Teheránu je jich polovina. Proto se teď teheránský starosta rozhodl postavit 400 mešit s dvojnásobným počtem minaretů.

Írán ve svých dějinách vystřídal mnoho hlavních měst, Teherán se stal jeho 32. metropolí před asi 200 lety. Nejvíce se v něm budovalo v minulém století, kdy země začala bohatnout z ropných příjmů a kdy zemi vládl prozápadní šáh Pahlaví.

Od islámské revoluce v roce 1979 město neustále roste jak co do plochy, tak obyvatel. Dnes v něm žije přes osm milionů lidí, jež přitahuje kromě jiného příjemné klima panující na úpatí hory Damávand. Teherán se budoval i v porevolučních letech, avšak stále podle předrevolučních plánů.

Může překvapit, že v té části města vybudované po roce 1979 je mnohem méně mešit než ve čtvrtích vystavěných za šáha. Za nejkrásnější teheránské mešity jsou i dnes považovány tytéž stavby jako v dobách sekulární vlády. Jedna z nich je mešita ajatolláha Chomejního, která vznikla před 180 lety. Krásná Lorzádehova mešita je stará 80 let a mešita Šahída Motaharího ještě o 20 let starší.

Duchovenstvo však stojí o další a před 25 lety byl schválen plán výstavby mešity, která má být největší na světě. Stavba ohromného náboženského komplexu musalla začala v jedné z nejdražších částí severního Teheránu před čtvrtstoletím. Mešita má být pomníkem islámské vlády, avšak i když se do ní už hodně investovalo, dostavěná není. Prozatím stojí dva minarety vysoké téměř 140 metrů. Jsou vidět téměř ze všech teheránských čtvrtí, avšak svolávání k modlitbě z nich nezaznělo ani jednou.

Konzervativec Mohammad Bákir Kalíbaf vede teheránskou radnici osm let a postaral se za tu dobu o výstavbu kin a dálnic, o rozšíření metra nebo založení parků. Teď se rozhodl, že město musí mít islámštější vzhled. Říká se, že před několika lety byla v Teheránu na několik dní turecká delegace. Když se sešli s Kalíbafem, tázali se Turci, jak se Teherán může považovat za město muslimů, když nejsou vidět minarety a v některých čtvrtích ani není slyšet volání k modlitbám. Právě tehdy se prý Kalíbaf rozhodl, že nechá postavit 400 mešit s 800 minarety. Říká, že je sám dítětem mešity a že byl v minulosti vyvolávačem, který zval k modlitbám.

Kalíbaf však nehodlá zůstat u staveb. V Teheránu zavedl náboženskou policii, která dohlíží na dodržování islámských předpisů. Jen v prvním roce po založení prý tato jednotka udělila napomenutí půl milionu Íránkám za to, že neměly zakrytou hlavu. Jeden z reformátorských novinářů řekl, že se znovu probírá otázka povinného nošení hidžábu tak, jak tomu bylo po revoluci. Tehdy duchovní vyžadovali, aby ženy začaly povinně nosit čádor - oděv zakrývající celé tělo. Teď prý se starosta rozhodl utrácet veřejné peníze za to, aby se Teherán znovu zahalil do čádoru a dostal islámštější charakter.