Aspira Business Centre – trend udržitelnosti

Aspira Business Centre – trend udržitelnosti

(23. 10. 2019) Jedním z těch, které přispěly k získání certifikací LEED Gold a BREEAM Excellent  je stavební systém Ytong

   
 
 
 
 

Aspira Business Centre – trend udržitelnosti

Ambiciózní a moderní stavbu si nechala česká společnosti Livesport podle návrhu Studia acht postavit na rušné pražské křižovatce u metra Nové Butovice.  Na první pohled zaujme díky svému pravidelnému půdorysu a rastrové fasádě ze skla a přírodního kamene. Jako první administrativní budova v Praze obdržela Aspira vysoké certifikace environmentální nenáročnosti LEED Gold a BREEAM Excellent. I vzhledem ke sportovnímu zaměření stavitele jsou v budově samozřejmostí úschovny kol se sprchami a odvětrávanou šatnou a posilovny s relaxačními místnostmi.   Na střechu budovy se vešla nejen prostorná zelená terasa, ale i dieselový agregát, který jistí polovinu všech zásuvek před „blackoutem“. Ohled na ekologii a kvalitu se promítl také do volby stavebního materiálu. Jedním z těch, které přispěly k získání certifikací a a umožnil realizaci tohoto projektu, je stavební systém Ytong.

 U Aspira Business Centre upoutá předstupující rizalit severního křídla, který uvozuje uliční prostor ulice Bucharova; tento roh budovy je záměrně plánován jako budoucí důležitý akcent podél budoucí Radlické radiály. Ve svém středu ukrývá Aspira velkorysé prosklené atrium, jež zaujme odlehčeným a konstrukčně neotřelým zavěšeným světlíkem a výjimečnou akustikou, díky které se zde mohou konat koncerty. Kolem něj se rozprostírají jednoduše přizpůsobitelné kanceláře a v parteru multifunkční prostory vhodné pro restauraci, kavárnu či drobný retail. Výrazným interiérovým prvkem je Světelný objekt Aspira, inspirovaný podmořským světem. I když skleněné prvky visí na jednom místě, doprovází návštěvníka celou budovou. Kromě tohoto funkčního a estetického hlediska zde pamatovali také na otázku životního prostředí v mnoha detailech, v okolí a na pozemku se nacházejí drobnosti typu „hotel pro brouky“, boudičky pro netopýry či skalky pro ještěrky.

Certifikace LEED a BREAM a jejich význam
Jako první administrativní budova v Praze obdržela Aspira vysoké certifikace environmentální nenáročnosti LEED Gold a BREEAM Excellent. Jejich získání poskytuje v mnoha směrech konkurenční výhodu. Díky dosaženým hodnotám snižuje provozní náklady a zvyšuje cenu budovy – certifikace BREEAM a LEED míří na zahraniční investory a developery, kteří jsou na ně zvyklí. Certifikace jsou také zárukou, že v budově jsou použity ověřené principy environmentální šetrnosti, Zlepšuje prostředí v budovách a vytváří zdravé a příjemné pracovní prostředí.  Certifikace dává záruku kvality včetně udržitelných prvků, zakomponovaných do projektu a jejich standard ve velkém překračuje minimální požadavky v předpisech. V neposlední řadě má pozitivní dopad také na firemní image – udržitelnost a ekologie je zde vyjádřena prokazatelně a ve formě nezávislého certifikátu. K jejich získání významně přispěl i stavební systém Ytong, který zde byl Aspira byl použit jako zdicí materiál pro stěny, instalační přizdívky pro rozvody, příčky apod. 

Důležitým impulsem pro volbu pórobetonu Ytong byla i vysoká environmentální hodnota tohoto staviva. V celém jeho životním cyklu, tedy od těžby a zpracování surovin, jeho výroby, rychlé a snadné výstavby, minimální energetické náročnosti stavby až po likvidaci stavby zaznamenává Ytong více zisků pro životní prostředí než ztrát. Samozřejmě, že při volbě stavebního materiálu hrály roli i další praktické vlastnosti, jako je snadná zpracovatelnost a díky tomu minimální množství stavebního odpodu, přesnost zdění a vysoká požární odolnost.

podle podkladů společnosti Xella CZ



Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz