Stavba moderního koncertního sálu v pražských Holešovicích začíná po více než deseti letech diskusí a úvodních jednání dostávat reálné obrysy. Konsorcium firem vedené prestižním světovým studiem Henning Larsen společně s Buro Happold a AEA Consulting zvítězilo ve výběrovém řízení vyhlášeným Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) na vypracování studie využitelnosti. IPR a členové konsorcia již v těchto dnech podepsali smlouvu.
Všichni členové konsorcia mají bohaté zkušenosti jak s přípravou, tak i tvorbou konkrétních projektů špičkových koncertních sálů v Evropě. Jedná se například o koncertní síň Harpa v islandském Reykjavíku, Dánskou Národní operu v dánské metropoli Kodani nebo o budovu Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích.
„Moderní architektura v Praze nemůže skončit jen u Tančícího domu. Nechceme mít z našeho města skanzen. Rád bych tu viděl vznikat další stavby světového významu. Věřím tomu, že nový koncertní sál by takovou stavbou mohl být,“ řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib.
„Prestiž a zkušenosti konsorcia vedeného Henning Larsen s podobnými projekty po celém světě jsou pro nás zárukou zpracování kvalitní analýzy, která nám pomůže v dalším rozhodování. Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit. Chceme být ale obezřetní, proto si nejprve necháváme zpracovat detailní analýzu, jestli budeme pokračovat dalšími etapami, nebo ne,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.
„Jsem rád, že hlavní město vybralo vítěze soutěže na studii využitelnosti nového koncertního sálu. Ta je totiž prvním krokem k tomu, abychom jej postavili. Pro rozvoj kultury v Praze je stavba nového koncertního sálu naprosto stěžejní,“ dodal předseda klubu pražských zastupitelů Spojené síly pro Prahu.
„Jsme hrdí na to, že můžeme s Prahou spolupracovat na vypracování analýzy využitelnosti nového koncertního sálu. Praha je jedním z nejkrásnějších měst na světě, místem bohatým na historii a kulturu, a přispívat k tomuto dědictví je velká čest,“ řekl Andrew Lang, Business Development Coordinator, Henning Larsen Architects.
Zpracování podrobné analýzy v této přípravné etapě hlavní město zvolilo kvůli velikosti a složitosti připravovaného projektu „Vltavské filharmonie“. Pro další rozhodnutí, která budou znamenat mimo jiné už i schválení investic v řádu stovek milionů až miliard korun, chce mít proto Praha k dispozici co nejvíce komplexních údajů. Vítězné konsorcium má ze sebou vynikající reference z obdobných, světově významných, projektů, na nichž také pracovalo.
Výsledná analýza bude hotova na konci roku 2020 a pražský magistrát ji využije jako jeden z podkladů pro rozhodnutí, zda dá tomuto projektu, který již bude mít jasné kontury, definitivní zelenou. Stavba „Vltavské filharmonie“ se má také stát zásadním impulsem k postupné revitalizaci celého zanedbaného území Bubny-Zátory, jehož je součástí. Záměrem města je z něj udělat novou městskou čtvrť a zároveň další přirozené centrum hlavního města, přitažlivé i pro zahraniční turisty.
Prvotní novodobý záměr na stavbu koncertního sálu se datuje již do roku 2010 (myšlenka na vybudování nového koncertního sálu se ale objevila již ve 30. letech minulého století) a postupně se k němu přihlásily všechny politické reprezentace města. Důležitým prvním krokem k naplnění původní vize je právě tvorba studie využitelnosti. Odborníci z konsorcia vedeného Henning Larsen zpracují mimo jiné i komplexní analýzu týkající se veškerých ekonomických nákladů, včetně provozních, a předloží i různé varianty využití nové budovy. Studie též navrhne optimální varianty koncepce sálu a jeho zasazení do území na levém břehu Vltavy.
Pokud Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodne o pokračování příprav projektu, začne se pracovat na dalších plánovaných etapách. V druhé fázi bude vyhlášena architektonická soutěž a na jejím konci by měla být připravena projektová dokumentace pro výběr zhotovitele. Třetí fáze zahrnuje samotnou stavbu. Ta by zatím podle předběžného časového harmonogramu mohla být zahájena v roce 2027. Dokončení budovy je plánováno na rok 2032. Investiční náklady nejsou dosud přesně vyčísleny, jejich předpokládaná výše by měla vzejít právě ze zmíněné analýzy.
Praha jako jedna z nejvýznamnějších evropských metropolí nový koncertní sál světových parametrů podle vedení města potřebuje nejen kvůli udržení statutu kulturního centra České republiky i Evropy. Současné sály (Smetanova síň v Obecním domě a Dvořákova síň v Rudolfinu) nevyhovují standardům 21. století. Poslední podobná stavba vznikla v Praze před více než sto lety (Smetanova síň v roce 1912), což je v porovnání i s některými, i menšími evropskými, městy neoddiskutovatelný nedostatek.
Členové konsorcia:
• Společnost Henning Larsen byla založena a sídlí v Kodani. Své pobočky i projekty má ale rozmístěny po celém světě. Kromě architektury se její tým odborníků specializuje na krajinný, interiérový a grafický design. K jejím nejvýznamnějším současným projektům patří např. již uvedená Harpa Concert Hall v islandském Reykjavíku, Moesgaardovo muzeum v Kodani, Univerzita vědy a techniky v Hongkongu či NEO Kongresové centrum v Bruselu. V Praze půjde o její první významnou aktivitu.
• Buro Happold – opět společnost s mezinárodní působností poskytující konzultace, inženýrské a projekční služby v oboru stavebnictví. Působí na 24 místech po celém světě. K jejím významným referencím v oblasti kultury patří Dánská národní opera v Kodani či budova Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích. Z dalších potom např. rekonstrukce stanice Thameslink Station v Londýně či Trade Logistics Cluster v keňské Mombase.
• AEA Consulting (evropskou centrálu má v Londýně, jinak sídlí v New Yorku) – nadnárodní společnost, zpracovávající finanční modely či analýzy staveb a jejich následného provozu. Od roku 1991 úspěšně realizovala více než 1 000 projektů ve 35 zemích. Mezi její nejznámější reference patří finanční model pro The Shed v New Yorku (na unikátní budově v Hudson Yards na Manhattanu) nebo komplex Stavros Niarchos Foundation v Athénách.
Konsorcium uvedených tří společností v této podobě spolupracuje léta a na mnohých výše jmenovaných projektech se podíleli všichni jeho členové.
tisková zpráva IPR
I bez studie je zřejmé, že místo je využitelné problematicky, pokud přejímá dnešní dopravní situaci, které se novostavba bude podřizovat.
Při projednání EIA cca v r. 2010 -pokračování MO Blanka bylo zastaveno do dokončení vnějšího okruhu Prahy, kterým dojde k poklesu dopravních zátěží na SJ Magistrále s nadějí na její redukci -tedy i dopravního uspořádání tohoto místa.
Prioritou je okruh, poté vyplynou podmínky zástavby Vltavské.
Můj bože, oni s tím nepřestanou. Na jednu stranu furt vykládají, jak kdo krade a jak se plýtvá, ale chtějí stavět něco, co je zcela zbytečné a co bude mít využití víc než problematické. Ať už se v Praze konečně dobuduje okruh a ne další bílý slon. Máme dostatečné sály pro klasickou hudbu, sál v PKC je větší a má lepší akustiku než ona Labská filharmonie, nicméně tady se znovu a znovu bude prosazovat zcela zbytečná stavba, která dopadne třeba jako ta hala v Reykjavíku, která se stavěla řadu let a stála 160 mil. EUR (tj. 4,24 mld. CZK) a ještě větší bomba je ona Labská filharmonie, která se stavěla 10 let, obsahuje mimo luxusní hotel a také byty s cenou 100 tisíc za metr (eur) a stavěla se 11 let. Co je ale nejzajímavější – původní cena byla stanovena na 77 mil. EUR (2,04 mld. korun) a konečný účet byl – těžko uvěřitelných 789 mil. EUR (tedy 20,91 mld. korun). A tohle opravdu potřebujeme? Jen tak mimochodem, onen Henning Larsen nemůže přece dojít k jinému výsledku, než že se tady stavět má a že to je nejlepší místo v Praze…když už se dobře uvedl s tou Harpou. Mimochodem, její stavba vyvolala v Reykjavíku hodně zlou krev a ještě navrch, k čemu potřebuje město menší než Plzeň sál pro 1800 návštěvníků, navíc celý Island (106.103 km2) má 360.000 obyvatel. Harpa byla a je symbolem nabubřelosti v době před finanční krizí na Islandu v roce 2007…