Ateliér Štěpán: Chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli

Chrám v Litomyšli se po čtyřiceti letech probudí v novém. Bude sloužit také jako galerie či koncertní síň

Kostel Nalezení sv. Kříže patří k největším piaristickým i barokním stavbám v České republice. Jeho užitná plocha činí více než 2 000 m² . FOTO: Ota Nepilý 

Brno/Litomyšl 11. září 2014 – Hrobka, kterou otevírá elektronika, podlaha potetovaná bronzovými nápisy nebo vyhlídková terasa mezi kostelními věžemi. I takové úpravy navrhl významný architekt sakrálních staveb Marek Jan Štěpán se svou ženou Vandou Štěpánovou pro rekonstrukci piaristického chrámu Nalezení svatého Kříže v Litomyšli. Ten se 14. září veřejnosti otevře po více než čtyřiceti letech. Kromě opravy kostela, který chátral od roku 1968, čeká na věřící, milovníky kultury i turisty řada architektonických novinek.

Šedá výmalba připomíná čtyři požáry, které kostel v průběhu jeho historie významně poškodily. V lavicích zůstaly zachovány i 200 let staré vyryté nápisy. FOTO: Ota Nepilý

Unikátní barokní perla vrací k životu a má se opět stát centrem kulturního života Litomyšle. Unikátně propojí sakrální, turistický a kulturní provoz. Veškeré vnitřní i vnější dveře prošly důkladnou uměleckořemeslnou opravou za účastí restaurátora. Jejich chybějící části byly doplněny. FOTO: Ota Nepilý
 

Přes čtyřicet let sloužil zavřený kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli jako skladiště a parkoviště. Teď se unikátní barokní perla opět vrací k životu a má se opět stát centrem kulturního života Litomyšle. Nezůstane ale „jen“ kostelem – unikátně propojí sakrální, turistický a kulturní provoz. „Otázka, co udělat s natolik poničeným prostorem, byla vlastně ze všech nejtěžší,“ popisuje architekt Marek Jan Štěpán, který je společně se svou ženou Vandou Štěpánovou autorem projektu. Dát kostelu nové funkce bylo podle něj nezbytné. „Bez něj by tento prostor v dnešní době nebyl životaschopný,“ dodává architekt.

Turisté si mohou projít kostel po nově vložené lávce přes příčnou loď. Návštěvníci budou moci zhlédnout stálou expozici sakrálního umění diecéze i další výstavy.  FOTO: Ota Nepilý

Kostel tak nebude sloužit jen k bohoslužbám, ale také k pořádání koncertů, divadelních představení či dalších kulturních akcí. Návštěvníci zde budou moci zhlédnout stálou expozici sakrálního umění diecéze s inspirativním názvem Andělé na návrší i další výstavy, turisté se zase budou moci pokochat z vyhlídkové terasy mezi kostelními věžemi, projít si kostel po nově vložené lávce přes příčnou loď nebo si prohlédnout unikátní zachovalé prostory zákristie. Soudobí umělci zase budou moci vystavovat v hrobce, jejíž poklop je na elektrické ovládání.

„Nechtěli jsme ale, aby kostel byl muzeem. Jeho životaschopnost by pak nebyla dlouhá. Třeba podobně se to dělo v Rusku, kde v kostelech vznikala muzea ateismu. Studovali jsme proto historii piaristů i samotného kostela a snažili se rekonstrukci co nejvíce propojit s pohnutými dějinami místa,“ popisuje Marek Jan Štěpán.

Kostel Nalezení sv. Kříže ožije po 40 letech. A nebude „jen“ kostelem. Bude sloužit také k pořádání koncertů, divadelních představení, výstav či dalších kulturních akcí. Nejdůležitější okamžiky v historii kostela připomínají bronzové nápisy na podlaze. FOTO: Ota Nepilý

Podlahu tak zdobí bronzové nápisy, které připomínají nejdůležitější události místa. Šedá výmalba zase připomíná čtyři zničující požáry, kterými kostel prošel. „Na svých místech také zůstala řada nápisů. Například za varhanami zůstaly na zdi nápisy ze všech období 300leté historie kostela od chlapců, kteří se tam schovávali. Také lavice vypovídají o dějinách kostela – jsou na nich vyrytá jména a letopočty. Kdo v nich bude sedět, může si přečíst, co na ně vyryl někdo třeba před 200 lety,“ říká architekt Štěpán.

Jednotlivé části kostela propojuje moderní lávka.  Je jakýmsi hmotným symbolem osudu kostela či optickým klamem.  FOTO: Ota Nepilý

Projekt je součástí rekonstrukce celého zámeckého návrší. Na tu získalo město Litomyšl největší evropskou dotaci ve své historii – 400 milionů korun. Jen rekonstrukce kostela stála 80 milionů korun, zbytek dotace šel na opravu dalších 10 objektů na zámeckém návrší – na rekonstrukci piaristické koleje, opravu jízdárny, kočárovny, stáje, konírny, parku a prvního a horního nádvoří i rekonstrukci Zámeckého pivovaru a předzámčí.

„Jsem rád, že se jednu z nejvzácnějších perel českého baroka podařilo zachovat pro budoucí generace. Celková investice je na první pohled vidět a je dokladem kvalitního architektonického návrhu Marka Jana Štěpána a příkladnou ukázkou mistrovství českých restaurátorů. Myslím si, že za tu námahu celý projekt stál, už právě kvůli záchraně piaristického kostela,“ řekl starosta Litomyšle Michal Kortyš.

Do jižní věže bylo vloženo nové dřevěné spirálové schodiště vedoucí na vyhlídkovou terasu v mezivěží. Z té je nádherný výhled na zámeckou zahradu a okolí. V patře v jednom z kabinetů je vestavěná dřevěná šatna.  FOTO: Ota Nepilý

Kostel byl znovuvysvěcen kardinálem Vlkem letos v červnu, k slavnostnímu otevření všech zrevitalizovaných objektů na zámeckém návrší dojde 14. září. V 14 hodin dojde ke slavnostnímu předání klíčů, program bude však od rána velmi pestrý – od komentovaných prohlídek přes ukázky řemesel a přehlídky historických vozidel až po loutkové představení či koncert skupiny Spirituál kvintet.

Architekt Marek Jan Štěpán je autorem například nově postavených kostelů Svatého ducha v Ostravě, Šumné a v Zubří, jako hlavní architekt se podílel na velké liturgické úpravě katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích, navrhl osvětlení katedrály sv. Víta na Pražském hradě a je také autorem projektu novostavby kostela, který se bude realizovat v Brně-Lesné.

Pod kostelem jsou tři hrobky. Do jedné z nich bude přístup skrz elektricky ovládaný poklop a budou zde vystavovat své výtvarné duchovní koncepty soudobí umělci. FOTO: Ota Nepilý

Kostel v číslech
Užitná plocha kostela je přes 2000 m², 
vnitřní délka 62 m, šířka 35,5 m, výška v křížení lodí 25,6 m.
Plocha vnitřních výmaleb se blíží 10 000 m^2.
Práce na projektu zabrala architektům kolem 4000 hodin.

Historie kostela Nalezení sv. Kříže

Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže byl vystavěn v letech 1714-1722 italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim a po jeho smrti v r. 1720 dokončen Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Název „Nalezení sv. Kříže“ nese po obrazu významného italského malíře Francesca Trevisaniho, který v kostele do roku 1775, než jej zničil oheň, visel. Dnes je v kostele jeho kopie.
1713      významný italský architekt Giovanni Battista Alliprandi vyměřil stavební místo
1714      položení základního kamene
1716      zbořen starý kostel Panny Marie na místě stavby nového
1730      dokončena výzdoba a výstavba kostela
1728      původně Mariánské zasvěcení se mění na Nelezení Svatého Kříže, přemístění Trevizaniho obrazu z boční kaple na hlavní oltář
1735      první požár (shořely dvě věže)
1775      druhý tragický požár (zničen hlavní oltář se vzácným obrazem, evangelista sv. Jan, dvě zpovědnice, oltář sv. Václava, obě oratoře, varhany, zákristie a pavlač)
1814      požár (zničen oltář P Marie, zpovědnice, varhany)
1883      čtvrtý z ničivých požárů (zničen hlavní oltář)
1968      kostel uzavřen z moci úřední
2010      ministr kultury Václav Reidelbauch v kostele podepisuje rozhodnutí, na jehož základě byla městu Litomyšl přidělena dotace pro rekonstrukci zámecké návrší
2011      začátek rekonstrukce

Pohled z lodi kostela na emporu.  Z fotografie je dobře patrná monochromatická barevnost kostela.
Na hlavicích je do malby přidaná slída, která bystré návštěvníky jistě zaujme odleskem. FTO:Ota Nepilý

Název projektu: Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli (IOP)
Nositel projektu: Město Litomyšl
Partneři projektu: Národní památkový ústav, Univerzita Pardubice, Regionální muzeum v Litomyšli, Řád piaristů, Biskupství královéhradecké, Zámecké návrší
Spolupracující subjekty: Evropské školicí centrum, Smetanova Litomyšl, Městská galerie Litomyšl, Státní okresní archív se sídlem v Litomyšli, budoucí provozovatel cafeterie a pořadatelé krátkodobých akcí
Celkové předpokládané výdaje: 412 000 000 Kč
Programy využití: Jedinečné programy: Škola na zámku, Centrum pro restaurování, Dětský program, Andělé na návrší – diecézní muzeum
Důležité však i další využití: návštěvnický program a expozice, profesní a další vzdělávání, program a expozice muzea, univerzitní vzdělávání, výstavní program, hudební program, festival Smetanova Litomyšl, dramatický program, společenský program, archivy a knihovny, ubytování, stravování a občerstvení, informace, procházky, toulky a pobývání, parkování, zázemí a správa
Objekty a arch. týmy: Ateliér Štěpán: chrám Nalezení sv. Kříže
AP Atelier Praha: zámecký pivovar, předzámčí
HŠH architekti Praha: jízdárna, kočárovna, stáj, konírna, park, první a horní nádvoří
Architektonická kancelář Burian – Křivinka Brno: piaristická kolej

Rozhovor s Markem Janem Štěpánem o kostele Nalezení svatého Kříže

Brno – Na moment, kdy před sedmi lety poprvé vstoupil do chrámu Nalezení svatého kříže v Litomyšli, vzpomíná brněnský architekt Marek Jan Štěpán dodnes. „Byl to velmi silný zážitek. Devastace a to všechno, čím si kostel prošel, bylo z prostoru hodně cítit. Ten nádech zmaru byl vlastně fascinující,“ říká.

Jak na vás tehdy kostel působil?

Opravdu silně. Na mnoha místech byly stopy po zatékání, někde byly opadané omítky, v některých místech bylo dvacet centimetrů mrtvých holubů, bylo vidět, že tam kdysi rostly i břízky. Vybavení kostela bylo zčásti poničeno, rozebráno, část zůstala v depozitáři, ale nikdo neměl úplně přehled o tom, kde co vlastně je.

Věděl jste hned, co s prostorem budete chtít udělat?

Vůbec. Byl to dlouhý proces, během kterého jsme studovali historii piaristů i dějiny samotného místa, konzultovali s historiky, ale také hledali nové významy pro kostel v dnešní době. Práce architekta nespočívala v tomto případě v nějakých velkých zásazích, ale v myšlence, co s tak velkým a unikátním prostorem udělat.

Proč jste se nakonec rozhodli udělat z kostela multifunkční prostor?

Aby tento kostel v budoucnu fungoval a už neměl sklony chátrat, bylo zapotřebí, aby se stal prostorem otevřeným kultu i kultuře. Jedině tak si může udržet svou životaschopnost. Jde do značné míry o obnovenou funkci sakrální, k ní jsou ale přidány další. Jejich vrstevnatost pak vlévá do stavby život. Piaristé, kteří zde do roku 1950 působili, jsou školský řád, jejichž posláním byla péče o mládež a její vzdělání. V kostele se tedy v minulosti hrálo divadlo, produkovala hudba a svým způsobem i učilo. Duchovní náboj z kostela ale ani přes dlouhou dobu mlčení nevyprchal, kostel bude mít i nadále převážně sakrální charakter.

Máte spoustu zkušeností s výstavbou i rekonstrukcí řady sakrálních budov. Jak se lišila práce na kostele Nalezení svatého Kříže od vašich dalších realizací? Jak jste celý projekt vnímal, byla to pro vás výzva?

Projekt se lišil od ostatních svým procesem – jednak to je jediný kostel, na kterém jsem pracoval a je ve vlastnictví státu a svěřené péči Národního památkového ústavu, a jednak byl financován z evropských dotací. Obě tyto věci měly velký vliv na celý průběh, především z hlediska času. Ten opravdu nebyl krátký.

Pak je značný rozdíl mezi prací na novém kostele a rekonstrukcí starého. V současné době pracujeme např. na novém kostele v Brně-Lesné, kde jsem vyhrál dvakrát architektonickou soutěž. Tam daleko více mohu řešit téma současné liturgie. Právě ona má velký vliv na podobu a uspořádání prostoru kostela. To je u rekonstrukcí omezené.

Přes čtyřicet let sloužil zavřený kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli jako skladiště a někdy i  parkoviště. FOTO: archiv
Stav kostela před rekonstrukcí. Na mnoha místech byly stopy po zatékání, někde byly opadané omítky, v některých místech bylo dvacet centimetrů mrtvých holubů.  FOTO: Ota Nepilý