„BARBECUE EDITION 25“ — mobiliář pro Dunajský ostrov

„BARBECUE EDITION 25“ — mobiliář pro Dunajský ostrov

(31. 5. 2013) Vídeň iniciovala studentskou soutěž s cílem navrhnout multifunkční kombinaci stolu, lavice a integrovaného grilu - atraktivní, univerzálně použitelný nábytek pro Dunajský ostrov. Ten představuje oázu pro volnočasové aktivity a patří k jedním z nejvyhledávanějších míst rakouské metropole. Grilování patří na Dunajském ostrově k jedné z nejoblíbenějších aktivit. Je možné jen na vyznačených místech a má svá pravidla.
Hlasování probíhá na Facebookudo 9. června.

 
 
 
 

„BARBECUE EDITION 25“ — mobiliář pro Dunajský ostrov

Vídeň iniciovala studentskou soutěž s cílem navrhnout multifunkční kombinaci stolu, lavice a integrovaného grilu - atraktivní, univerzálně použitelný nábytek pro Dunajský ostrov. Ten představuje oázu pro volnočasové aktivity a patří k jedním z nejvyhledávanějších míst rakouské metropole. Grilování patří na Dunajském ostrově k jedné z nejoblíbenějších aktivit. Je možné jen na vyznačených místech a má svá pravidla.
Hlasování probíhá na Facebookudo 9. června.

Modell Grillmaxx Schicker (foto: Ertürk Olczykowski)
25 let Dunajského ostrova: Soutěž pro oblíbenou oázu volného času

„BARBECUE EDITION 25“ a Vídeň hledá nový grilovací mobiliář. Přizváni byli studenti rakouských univerzit a vysokých škol z oblasti designu, architektury, stavebního inženýrství, urbanistiky a příbuzných disciplín. Podmínkou byla mimo jiné snadná údržba mobiliáře, uživatelská hodnota a funkčnost, odolnost proti povětrnostním podmínkám, vandalismu a dlouhá životnost. V odborné porotě usedl například profesor architektury Paolo Piva, z vídeňské Universität für angewandte Kunst. Definitivní rozhodnutí je ale na veřejnosti, která má možnost vybrat svého favorita prostřednictvím Facebooku. Ve finálním klání je trojice návrhů „Dunajská vlna“, „Grillmaxx“ a „Dunajský gril“.

Nový koncept grilovacích míst by měl být zaveden společně s mobiliářem v roce 2014. Studentskou soutěž vypsalo magistrátní oddělení MA 45 - Vídeňská vodstva společně s Rakouským cementovým průmyslem a svazem Rakouských betonových a prefabrikovaných závodů. Cena Concrete Design Award 2013 činí celkem 7 000 EUR. Jako 1. cena bude udělena finanční odměna v hodnotě 3 000 EUR, jako 2. cena 2 000 EUR a 1 000 EUR bude uděleno za cenu třetí. Ve výši 500 EUR budou uděleny ceny uznání. Umělý ostrov, protipovodňová ochrana města Vídně letos slaví 25 výročí a Vídeň při této příležitosti pořádá řadu jubilejních akcí.

Hlasování probíhá na Facebooku až do 9. června www.facebook.com/donauinsel.
Zdroj: www.wien.at
tisková zpráva (com)

Modell Donauwelle (foto: Ritt Kromoser) Modell Donauwelle (foto: Ritt Kromoser)

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz