Obě budovy jsou propojeny pomocí přistavěné hmoty skladu knih, která vytváří platformu, místo pro setkávání, výstavy, koncerty a další akce. Architektonický výraz původních budov zůstal zachován včetně materiálového řešení a členění fasád – břízolitem omítnutý betonový skelet s vyzdívkami z režných cihel a subtilní ocelová okna. Hmota platformy je z pohledového betonu, tím je přiznána jako nová část. Zateplení budov bylo provedeno kompletně z vnitřní strany. Vznikla tak nová tepelně izolační vnitřní vrstva s moderními velkými hliníkovými okny, která je posunuta do interiéru.
Původní betonové konstrukce, které se v podrobnějších průzkumech ukázaly již za hranicí své životnosti, bylo nezbytné sanovat a provést zesílení všech sloupů, průvlaků a části stropů. Největším zásahem do struktury objektu bylo posunutí podlahy přízemí budovy č.15 zhruba o jeden metr níž tak, aby bylo možné do vzniklého prostoru umístit jedno parkovací podlaží a jedno podlaží navazující na sklad fondů se zpracováním knih a dalšími servisními funkcemi.
Provozní uspořádání volně navazuje na původní osovou geometrii stavby. Základem dispozičního schématu je osa tvořená výtahovými věžemi, kde jsou hlavní komunikační jádra obou domů. Oproti původnímu schématu továrny se tak do centra dispozice dostal tok lidí a knih místo výrobků a materiálu. Vstupní podlaží budovy č.14 (galerie a muzeum) protíná pěší osa, která zpřístupňuje veřejnou platformu a vstupní halu budovy č.15 (knihovna) s ulicí – budoucí hlavní osou areálu. Platforma je dále přístupná pomocí ramp a schodišť na východní i západní straně.
Stejně jak je unikátní venkovní architektonický výraz budov, i jejich vnitřní prostory jsou velkolepé. Zachování jejich působivosti bylo jedním z hlavních principů utváření dispozic. Koncová pole skeletu zůstala určena stejně jako v původním konceptu továren pro hygienické zázemí a další servisní funkce. Stropní desky a schodiště mezipater v koncových polích byly odstraněny vzhledem k nevyhovující světlé výšce. Zůstaly pouze ve dvou podlažích ve 14. budově, které slouží k výstavním účelům a staly se součástí expozice. Koncová schodiště zůstala zachována, netvoří však už hlavní vertikální komunikace, ale slouží jako požární únikové schodiště a jako vedlejší spojnice mezi některými podlažími.
Autorská zpráva
Foto: Aleš Jungmann
Název stavby: 14″15 BAŤŮV INSTITUT
Investor: Zlínský kraj
Autoři: Juraj Sonlajtner, Jakub Obůrka; spolupráce Aleš Herold, Jan Mizera, Nina Pevná
Projekt: CENTROPROJEKT a.s. – Ing. Radim Hejný, PETLACH TZB s.r.o.
Autoři stálých expozic: Transat Architekti – Petr Všetečka, Karel Menšík
Autoři soutěžního návrhu: A.D.N.S. Production – Juraj Sonlajtner, Jakub Obůrka, Petr Janeš, Jakub Děnge, Václav Alda, Petr Dvořák, Peter Jurášek, Martin Němec
Generální dodavatel: Sdružení KKVC Zlín – PSG-International a.s., Zlínstav a.s., PSG a.s., POZIMOS, a.s., Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o., Metrostav a.s., STRABAG a.s.
Zastavěná plocha: 7630 m2
Užitná plocha: 30 300 m2
Obestavěný prostor: 138 700 m3
Náklady: 800 mil. Kč Bez DPH
