Baťův mrakodrap je architektonickou perlou Zlína

Baťův mrakodrap je architektonickou perlou Zlína

(ČTK) - Před 10 lety, 30. října 2004, byl ve Zlíně slavnostně otevřen zrekonstruovaný takzvaný Baťův mrakodrap. Autory oceněné rekonstrukce jsou Ivan Bergman, Ladislav Pastrnek, Petr Všetečka, Mirka Chmelařová, Marek Šlesinger a Milan Vašina (doplněno Stavbaweb). Jedno z vrcholných děl meziválečné architektury v Československu slouží v současnosti jako sídlo krajského úřadu.

Projekt sedmnáctiposchoďové administrativní budovy obuvnické firmy Baťa vypracoval v polovině 30. let minulého století architekt Vladimír Karfík. V době svého dokončení, tedy v roce 1938, byla tato budova se svými více než 77 metry nejvyšší stavbou v tehdejším Československu. O to pozoruhodnější je skutečnost, že její železobetonovou konstrukci postavily čtyři desítky dělníků za pouhých 160 dnů.

V jednotlivých patrech plně klimatizované budovy se nacházely velkoprostorové kanceláře o rozměrech 80 krát 20 metrů. Každá z nich pojala kolem dvou stovek úředníků, k jejichž dopravě sloužila čtveřice rychlovýtahů doplněná o páternoster, nákladní zdviž a výtah pro návštěvy. Skutečný technický unikát však představovala ve výtahu umístěná pracovna ředitele. Ten měl k dispozici nejenom takové samozřejmosti jako telefon či elektrické zásuvky, ale u výtahu poněkud překvapivě také umyvadlo s teplou i studenou vodou a odpadem.

Budova přežila německou okupaci a s jistými stavebními úpravami i komunistickou éru. Od srpna 2003 do října následujícího roku podstoupila rozsáhlou rekonstrukci, která vyšla na 630 milionů korun. Stavba, do níž se po opravě nastěhoval krajský a finanční úřad, byla oceněna Grand prix Obce architektů v kategorii rekonstrukce.

Zlínský Baťův mrakodrap je sídlem úřadů i cílem turistů
Zlínský Baťův mrakodrap je sídlem krajského a finančního úřadu, ale také vyhledávaným cílem turistů. Stavba, která byla po dokončení v roce 1938 druhou nejvyšší budovou v Evropě, patřila k vrcholným dílům meziválečné architektury v Československu. Před deseti lety byl sedmnáctiposchoďový objekt zrekonstruován, poté se do něj přestěhovaly úřady. Turisty láká zejména výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka z posledního patra i expozice o baťovské minulosti.

Výtah o rozměrech šest krát šest metrů, který měl sloužit jako pojízdná kancelář ředitele firmy, byl vytvořen pro Jana Antonína Baťu. "Dokončen byl až za druhé světové války po odchodu J. A. Bati do zahraničí a on ho tedy nakonec nikdy nepoužil," řekla dnes ČTK mluvčí krajského úřadu Gabriela Sýkorová Dvorníková. Výtah je vybavený také telefony či umyvadlem s teplou i studenou vodou. "Vitríny ve výtahu obsahují ukázky dobových tiskovin vydávaných ve Zlíně či obuvi vyráběné v době největšího rozkvětu firmy Baťa," uvedla mluvčí.

Návštěvníci mohou do kabiny výtahu nahlížet z prostoru Expozice 21. "Svezení výtahem lze absolvovat buď v rámci prohlídky budovy realizované Obuvnickým muzeem, případně v rámci různých akcí pořádaných pro veřejnost, jako je Den Zlínského kraje či Muzejní noc," poznamenala mluvčí. Právě v tyto dny je o výtah velký zájem.

Expozice 21, v jejímž názvu se odráží číslo budovy v baťovském průmyslovém areálu, je věnovaná především historii mrakodrapu, vývoji zlínské architektury a architektovi Vladimíru Karfíkovi. "Dominantou expozice je klimatizační strojovna, původně umístěna v jednom z podlaží budovy. Do expozice byly kromě ní postupně zahrnuty i další prvky nacházející se v budově v době jejího vzniku - funkční podlahové zásuvky, měřiče vnitřního klimatu, reproduktory, původní mobiliář," řekla Dvorníková. Expozice v osmém podlaží budovy je věnovaná historii firmy Baťa a jejím významným představitelům, kteří v tomto ředitelském patře na přelomu 30. a 40. let minulého století pracovali.

K nejvyhledávanějším místům objektu patří terasa na střeše mrakodrapu s výhledem na město. Návštěvníci mohou využít také kavárny a venkovního posezení. "Vodíme sem všechny své návštěvy, které do Zlína přijedou. Je odsud skutečně krásný pohled na Zlín," řekl ČTK jeden obyvatel města.

Kvůli zvyšujícímu se počtu pokusů o sebevraždu skokem z terasy však byla terasa loni na krátkou dobu uzavřena, poté zde byl povolen vstup pouze za dohledu bezpečnostní služby budovy. "Na podzim 2013 byly v severovýchodní a jihovýchodní části terasy instalovány bezpečností sítě a od té doby jsou tyto části terasy veřejnosti opět volně a bez omezení přístupné," uvedla Dvorníková. Západní část terasy, kde nejsou bezpečnostní sítě, je veřejnosti přístupná pouze v rámci prohlídek obuvnického muzea.

Doplněno Stavbaweb:
Autory oceněné rekonstrukce jsou Ivan Bergman, Ladislav Pastrnek, Petr Všetečka, Mirka Chmelařová, Marek Šlesinger a Milan Vašina.
Zajímavé podrobnosti o stavbě a dobové fotografie původně budovy č. 21 naleznete ZDE.
Další informace a fotografie současného stavu najdete na Wikipedii.
Budovu si virtuálně můžete prohlédnout zde.

Související články:
Baťův mrakodrap stojí ve Zlíně už 75 let 18.12.2013