Berlínský zámek bude postaven podle návrhu italského architekta

Berlínský zámek bude postaven podle návrhu italského architekta

(3. 12. 2008)

 
 
 
 

Berlínský zámek bude postaven podle návrhu italského architekta

Fotogalerie ke článku (2)

Model nového berlínského zámku od Francesca Stelly

Model nového berlínského zámku od Francesca Stelly

Model nového berlínského zámku od Francesca Stelly

Model nového berlínského zámku od Francesca Stelly
Celá fotogalerie (2)

Stavba berlínského městského zámku, jenž má nahradit komunistický Palác republiky, dnes získala konkrétní obrysy. Porota složená z odborníků a politiků dnes oficiálně vybrala vítěze architektonické soutěže, jímž se stal málo známý italský profesor architektury Francesco Stella. Zámek bude stát v místech původního sídla pruských králů a později německých císařů, nebude však jeho pouhou kopií.

Původní zámek byl do jeho zničení na konci 2. světové války dominantou Berlína a jeho největší stavbou. Do obnoveného zámku by měly být zabudovány tři ze čtyř původních barokních fasád ze zámku Hohenzollernů, jenž byl v roce 1950 definitivně srovnán se zemí. Podle koncepce, kterou Spolkový sněm schválil už v roce 2002, smí architekti pouze s východní stranou paláce naložit podle své fantazie. S výstavbou by se mělo začít v roce 2010 a měla by trvat tři roky. Náklady obnášejí 552 milionů eur (zhruba 14 miliard korun). V budově s užitnou plochou 40 000 metrů čtverečních má sídlit takzvané Humboldtovo fórum, kulturní a vědecká instituce s muzejními sbírkami, vědeckými archivy Humboldtovy univerzity a knihovnou. V porotě, která vybírala vítězný projekt, zasedli ministři infrastruktury a kultury Wolfgang Tiefensee a Bernd Neumann i renomovaní architekti David Chipperfield, Vittorio Lampugnani nebo Hans-Günter Merz. Zástupkyně města Regula Lüscherová rozhodnutí poroty uvítala. "Vítězný návrh Franceska Stelly je ukázkou přesvědčivé obnovy bývalého zámku, neboť tu je návaznost mezi fasádou a vnitřní organizací," řekla porotkyně. Z budoucího staveniště dnes trčí poslední torza někdejšího Paláce republiky, do něhož se vešel koncertní sál, východoněmecký parlament, restaurace i galerie. Kvůli zamoření azbestem postupná demolice trvá už přes dva roky.

 
Zdroj: Zpráva ČTK, 30. 11. 2008

Doplněno 3.12.2008:

Berlínský Palác republiky definitivně zmizel z povrchu
Demolice Paláce republiky, někdejší reprezentativní stavby východního Berlína, byla dokončena. Demoliční bagr strhl poslední čnící trosky jednoho ze schodišťových traktů. Multifunkční budova, v níž se nacházel mimo jiné východoněmecký komunistický parlament, tak vyklidila prostor pro znovupostavení berlínského zámku, jenž byl srovnán se zemí v roce 1950.

Betonové bloky Paláce republiky kladly demoličním bagrům až do poslední chvíle tuhý odpor. Původně měly být zbytky schodiště zbourány už minulý týden, ale trhlina v rameni mohutného demoličního bagru, jenž váží 110 tun, znovu zdržela likvidační práce, které se i tak vlekly dva roky.

Zdlouhavé rozebírání objektu si vyžádalo jeho zamoření jedovatým stříkaným azbestem, jenž se v 70. letech, kdy stál v čele Německé demokratické republiky Erich Honecker, používal jako ochrana proti korozi a požáru.

"Hlavní práce byla vykonána, nyní bude rozdrcena poslední hromada suti a staveniště vyčištěno," mohl dnes s úlevou konstatovat demoliční mistr Michael Möller. "Jsme velmi rádi, že se práce tak dobře zdařily a také že nedošlo ke zraněním," dodal.

V další fázi mají být do února zasypány podzemní prostory, které po "Erichově obchodu s lampami" zůstaly. K tomu bude podle deníku Bild potřeba 20.000 kubických metrů písku. Následně bude plocha v sousedství Berlínského dómu zatravněna, ale dlouho se zřejmě zelenat nebude.

Palác republiky totiž stál z velké části na místě někdejší rezidence pruských a německých panovníků, který má být obnoven jako "Humboldtovo fórum". To má zastřešovat různé kulturní a vědecké instituce. Právě tento týden byl představen vítězný architektonický projekt a stavební práce mají být zahájeny už v roce 2010 a měly by trvat tři roky.

Podobně jako v případě Paláce republiky však půjde o kontroverzní projekt. Podle průzkumu časopisu Super Illu totiž s postavením téměř repliky berlínského zámku nesouhlasí 61 procent Berlíňanů.

Po 2. světové válce se však na jejich názor, jak naložit s problematickým místem, nikdo neptal. Bombardováním a požárem zdevastovaný zámek byl stržen a dodnes z něj zbylo jen několik soch a sousoší, které jsou umístěny v různých částech Berlína. Připomíná jej například Neptunova kašna poblíž známé Televizní věže.

O stavbě Paláce republiky rozhodla východoněmecká vláda v dubnu roku 1973 a ještě na podzim téhož roku byl položen základní kámen. V dubnu o tři roky později byl Palác republiky slavnostně otevřen.

Šlo o skutečně multifunkční budovu. Pod jednou střechou zasedal komunistický parlament, byla tu velká galerie, bary i sály pro pořádání kulturních akcí. Několikrát se odtud vysílala televizní estráda Ein Kessel Buntes známá i z československých předlistopadových obrazovek.

Hranatý palác kvůli azbestovému nebezpečí dosloužil v září roku 1990, necelý rok po pádu Berlínské zdi a krátce před znovusjednocením Německa. Po mnohaletých sporech o jeho další využití a pokusech o jeho sanaci se nakonec v roce 2006 začalo s jeho demolicí.

Zdroj: Zpráva ČTK 2.12.2008

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

17. 1. 2022 23:24:11

Re: Re: FN Ostrava.

Mimina?

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz