Betonová vlna na vinici: Vinařství Lahofer
(7. 9. 2020) Studio Chybík+Krištof
Betonová vlna na vinici: Vinařství Lahofer
Zelené lány vinic, kam
až oko dohlédne, lehce zvlněná krajina, která vybízí k lenošení se stéblem
trávy mezi zuby. A především vinná réva Vinařství LAHOFER dozrávající na těchto
kopcích pod slunečními paprsky do své nejšťavnatější podoby – to jsou Dobšice u
Znojma. Toto idylické panorama získalo ještě jednu „vlnku“ navíc
– nikoliv z hlíny, ale z betonu…
Vinařství LAHOFER bylo
založeno roku 2003 ve Znojmě a ačkoliv letos dovrší teprve 16. rok své
existence, patří se svými 430 hektary vinic a roční produkcí okolo 800 tisíc
lahví k největším pěstitelům révy u nás. Ke svým „sladkým šestnáctinám“ si
nadělilo dárek vskutku jedinečný – nová budova vinařství v Dobšicích na okraji
Znojma roste nezadržitelným tempem a pomalu, ale jistě získává svou definitivní
podobu. Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER Daniel Smola
vysvětluje výstavbu nové budovy prostě: „Do stávající budovy vinařství jsme se
kapacitně nevešli, a to jak výrobně, tak administrativně. Navíc trendem je
vinařství více otevřít veřejnosti, tak jsme i my chtěli mít nějaký prostor, kde
bychom mohli pořádat třeba degustace pro větší skupiny lidí.“
Budova s příběhem
Návrh
budovy vznikl v brněnském studiu Chybík+Krištof Ondřeje Chybíka a Michala
Krištofa. Na začátku ale mělo být všechno trochu jinak: „Původní projekt byl z
dílny jiných architektů, ale architektonické studio Chybík+Krištof nás
oslovilo, zda by nám nemohli představit svoje nápady, jak naši novou budovu
vinařství pojmout. Po společných jednáních a po tom, co nám představili ideu
vinařství ve formě vlny s venkovním amfiteátrem inspirovanou kopaným klenutým
sklepem, jsme od původního návrhu, který byl ryze technický, upustili.
Realizovaný projekt je dle mého zcela jedinečný a minimálně v České republice
nemá obdoby,“ vypráví zajímavý příběh nově vznikající budovy Daniel Smola.
Jedinečná stavba
Organický tvar „betonové vlny“, jak se návštěvníkovi
může nová budova Vinařství LAHOFER jevit, vyjadřuje respekt k vinařskému
řemeslu a k jeho tradici a svým elegantním reliéfem chce se svým okolím
nenásilně splynout. Vždyť i hlavní myšlenkou návrhu byl motiv vinných řádků,
které prostupují budovou v podobě konstrukčního systému. Nevšední stavba ze tří
vzájemně propojených hmot s rozdílnou konstrukční výškou slouží jako výrobna,
administrativní zázemí společnosti i návštěvnické reprezentativní centrum. V
nejnižší části budovy jsou administrativní prostory a především návštěvnická
část s velkoryse prosklenou fasádou. Její součástí je vinný sklep a prezentační
místnost, jež je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde
přes navržené prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Celý prostor je
maximálně otevřen směrem na jih do klesajícího svahu a z každého pole je
výhled mezi řádky vinice.
Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů lehce zpracovatelný beton EASYCRETE z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX a.s., člen skupiny Českomoravský beton.
Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že můžeme navýšit výrobu vína, přesunula se sem i administrativa, která byla taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezoně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“
Studio Chybík+Krištof: „Pro vznik výrazné architektury je nezbytná důvěra.“
Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?
OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z Lahoferu mohla znát a požádali jsme o propojení.
MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu.
Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?
OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.
MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…
OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.
Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?
MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patři do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.
OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.
Čím byla stavba vinařství specifická?
OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.
Výjimečné jsou i malby na betonech od českého malíře, které vedou po celé ploše kleneb uvnitř budovy. Práci s prostorem a malbami od Patrika Hábla popisuje Ondřej Chybík. Kde se zrodila myšlenka netradiční práce s betonem v interiéru vinařství?
OCH: Nápad spolupráce s Patrikem Háblem nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. Patrikovi jsme proto zavolali a poprosili ho, zda by mohl aplikovat své malby v celé ploše kleneb. S nadsázkou se dá říct, že se nám Patrik Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.
Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?
MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.
Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?
OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.
Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX, člena skupiny Českomoravský beton.
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 3. 2021 19:15:48
Re: Mateřská škola v Českém Brodě
Přeji Vám Krásný den. Myšlenka : pro dětské oko dobré, ale bez přetažených střech, bude dřevěný obložení velmi trpět = zbytečné náklady. Pěkný den. Milan Severa
5. 3. 2021 19:00:54
Re: Altán pro knihovnu
Není knihovna jako knihovna. Může to být instituce (např. Městská knihovna), nebo místnost (zámecké nebo klášterní knihovny) nebo jen skříň. Tady to podle nadpisu a obrázků vypadalo na skříň a vyvolávalo otázku, proč je ta skříň v tom altánu tak malá. A vida, po přečtení článku jde o knihovnu jako instituci :-) .
3. 3. 2021 15:36:41
Re: Nedostatek nemocničních lůžek umí vyřešit modulární výstavba
Nejen chybí lůžka, ale hlavně sestry i lékaři. Nejhorší je to , co vláda zavádí - respirátory, i FPP 2 , které zhorší tlak nových nemocných víc, než cokoliv jiného. Bylo to jasně publikováno, že celodenní nošení (nutno co 2 hod měnit) ty lidi položí definitivně. Moudří lidé ví, jak se to stane. Izolace okresů neznamená VŮBEC NIC. Možná pomůže demise vlády a složení úplně nové, z lidí, kteří již nedávno prokázali zdravý rozum. Máme takové, ale také hlupáky ve vládě, kteří raději arestují celou zem, než aby odstoupili. A opozice je spolek sterilních amatérů, tak co naděláme?
2. 3. 2021 18:03:01
Re: Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje.
Proč nemít filharmonii v tichém místě na Letné, v místech knihovny, která zde už nikdy nebude, poblíž Hradčanské? Někdo se zřejmě shlédl v mimořádně exponované poloze hamburské Elbphilharmonie a v Praze chce mít filharmonii na tom nejnevhodnějším místě z hlediska hluku a vibrací: metro, tramvaje, automobilová doprava od Hlávkova mostu a po nábřeží, železniční doprava od Karlínského viaduktu... Vše je dnes technicky řešitelné, ale proč stavět lacino, když to jde draho - zvláště dnes, že?
1. 3. 2021 14:30:15
Re: Re: Střešní dveře Solara pro ploché i šikmé střechy.
Dobrý den, dveře nejsou vyráběny jako pochozí. Solara s.r.o.
26. 2. 2021 22:10:55
Re: Škola v Oslavicích
Zarazilo mě, že je sice u školy parkoviště, dokonce i se stáním pro invalidy, ale ke vchodu nevede žádný chodník.
25. 2. 2021 17:30:45
Re: Střešní dveře Solara pro ploché i šikmé střechy
Tak mě napadlo, jsou ty dveře pochozí? Může se po nich běhat, kdyby chtěl mít někdo na střeše třeba hřiště?
21. 2. 2021 20:32:57
Re: Petřínská rozhledna
Já jsem to nýtoval v roce 2000.
21. 2. 2021 19:46:51
Re: PROČ PODPOROVAT NADNÁRODNÍ MONOPOLY???.
Dobrý den, těší nás Váš zájem o přednášku. Uvědomujeme si, že ne všichni požívají sociální sítě, proto bude přednáška ke zhlédnutí také na našem kanálu youtube a později na našem webu: www.kruh.info. S pozdravem Kruh
21. 2. 2021 19:44:11
Re: Re: KRUH 2021: Dialogy na FB.
Dobrý den, těší nás Váš zájem o přednášku. Ta bude ke zpětnému zhlédnutí poté jak na našem kanálu youtube, tak na našem webu: www.kruh.info. S pozdravem Kruh
20. 2. 2021 21:46:49
Re: Obnova interiéru kostola Panny Márie Snežnej
Je úžasné, jak příjemně působí v klasické dispozici kostela pro nás nezvyklé čistě bílé provedení stěn a oken. Vyvolává to ve mně stejný pocit úžasu, jaký jsem měla kdysi dávno, když jsem jezdila s rodiči po vlastech českých a po spoustě klasických tmavých kostelů jsme vešli do jednoho, který byl také takhle světlý. Škoda, už nevím, kde to bylo.
20. 2. 2021 21:21:11
Re: Věčná loviště
Tak tenhle nápad se mi líbí. Jak nové využití bunkru, tak i ta zrcadlová stěna. Snad ujde pozornosti vandalů.
18. 2. 2021 23:57:03
PROČ PODPOROVAT NADNÁRODNÍ MONOPOLY???
Dobrý den, nemůžete přednášky vysílat prostřednictvím nějakého veřejně dostupného kanálu? Podpora internetových monopolů nedává smysl! VRAŤTE VEŘEJNÉMU PROSTORU, CO MU NÁLEŽÍ!!!
18. 2. 2021 18:13:06
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Velice si přeji krásnou budovu s výbornou akustikou, která je schopná srovnávat se s milovaným Rudolfinem. Mám ale obavy, že to bude zase hranatý předimenzovaný kvádr a na akustice se ušetří.
18. 2. 2021 18:13:06
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Velice si přeji krásnou budovu s výbornou akustikou, která je schopná srovnávat se s milovaným Rudolfinem. Mám ale obavy, že to bude zase hranatý předimenzovaný kvádr a na akustice se ušetří.
18. 2. 2021 18:07:07
Re: KRUH 2021: Dialogy na FB
Dobrý den. Nechci být na sociálních sítích. Ráda bych se zúčastnila vašich přednášek. Je to možné mimo FB? Děkuji. Kateřina Adámková , ing.arch. aka.architekt@gmail.com
18. 2. 2021 18:07:06
Re: KRUH 2021: Dialogy na FB
Dobrý den. Nechci být na sociálních sítích. Ráda bych se zúčastnila vašich přednášek. Je to možné mimo FB? Děkuji. Kateřina Adámková , ing.arch. aka.architekt@gmail.com
17. 2. 2021 09:22:57
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Ackoliv jsem se narodil "hned vedle" (na Stvanici) tak polohu uvazovane stavby povazuji za ponekud nestastnou. Je to jaksi bokem, jiz "mimo Prahu". Vyrustaje na Vinohradech, na Flore, moje maminka vzdy jela "dolu, do Prahy". Tady teda spise "pres most, do Prahy". Vsak take tam, hned za mostem a "uz v Praze" je a stale jeste od bolseviku zbouraneho nadrazi, nezacelena rana, vcetne te tam koncici"magistraly", volajici po zakryti. A nebo predmosti Stefanikova mostu, polohou odpovidajici Narodnimu divadlu. Take na "velmi stistnenem" staveniti (kdyby tam ten flicek dnes byl volny, tak by take nikoho nenapadlo tam stavet divadlo).
16. 2. 2021 18:21:49
Re: Villa Sophia
Paráda. Je fajn, že někdo, kdo má dost peněz, je vrazí do takové stavby.
16. 2. 2021 15:11:23
Re: Projekt Vltavské filharmonie pokračuje
Jak jsem již v roce 2017 poznamenal, výborný nápad. Voda je démon města a kolem je třeba soustřeďovat zajímavé stavby. Jenom se zase obávám systému a stylu soutěže!!! Příliš komplikované zadání, příliš věci, které se bude požadovat vyřešit najednou, příliš ,příliš, příliš všeho. Taková záležitost musí jednoznačně vyplynout z prostoru a hmoty a vztahů k okolí. To je vždy pro architekturu určující!