Betonová vlna na vinici: Vinařství Lahofer

Betonová vlna na vinici: Vinařství Lahofer

(7. 9. 2020) Studio Chybík+Krištof

   
 
 
 
 

Betonová vlna na vinici: Vinařství Lahofer

Zelené lány vinic, kam až oko dohlédne, lehce zvlněná krajina, která vybízí k lenošení se stéblem trávy mezi zuby. A především vinná réva Vinařství LAHOFER dozrávající na těchto kopcích pod slunečními paprsky do své nejšťavnatější podoby – to jsou Dobšice u Znojma. Toto idylické panorama získalo ještě jednu „vlnku“ navíc – nikoliv z hlíny, ale z betonu…

Vinařství LAHOFER bylo založeno roku 2003 ve Znojmě a ačkoliv letos dovrší teprve 16. rok své existence, patří se svými 430 hektary vinic a roční produkcí okolo 800 tisíc lahví k největším pěstitelům révy u nás. Ke svým „sladkým šestnáctinám“ si nadělilo dárek vskutku jedinečný – nová budova vinařství v Dobšicích na okraji Znojma roste nezadržitelným tempem a pomalu, ale jistě získává svou definitivní podobu. Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER Daniel Smola vysvětluje výstavbu nové budovy prostě: „Do stávající budovy vinařství jsme se kapacitně nevešli, a to jak výrobně, tak administrativně. Navíc trendem je vinařství více otevřít veřejnosti, tak jsme i my chtěli mít nějaký prostor, kde bychom mohli pořádat třeba degustace pro větší skupiny lidí.“

Budova s příběhem
Návrh budovy vznikl v brněnském studiu Chybík+Krištof Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa. Na začátku ale mělo být všechno trochu jinak: „Původní projekt byl z dílny jiných architektů, ale architektonické studio Chybík+Krištof nás oslovilo, zda by nám nemohli představit svoje nápady, jak naši novou budovu vinařství pojmout. Po společných jednáních a po tom, co nám představili ideu vinařství ve formě vlny s venkovním amfiteátrem inspirovanou kopaným klenutým sklepem, jsme od původního návrhu, který byl ryze technický, upustili. Realizovaný projekt je dle mého zcela jedinečný a minimálně v České republice nemá obdoby,“ vypráví zajímavý příběh nově vznikající budovy Daniel Smola.

Jedinečná stavba
Organický tvar „betonové vlny“, jak se návštěvníkovi může nová budova Vinařství LAHOFER jevit, vyjadřuje respekt k vinařskému řemeslu a k jeho tradici a svým elegantním reliéfem chce se svým okolím nenásilně splynout. Vždyť i hlavní myšlenkou návrhu byl motiv vinných řádků, které prostupují budovou v podobě konstrukčního systému. Nevšední stavba ze tří vzájemně propojených hmot s rozdílnou konstrukční výškou slouží jako výrobna, administrativní zázemí společnosti i návštěvnické reprezentativní centrum. V nejnižší části budovy jsou administrativní prostory a především návštěvnická část s velkoryse prosklenou fasádou. Její součástí je vinný sklep a prezentační místnost, jež je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde přes navržené prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Celý prostor je maximálně otevřen směrem na jih do klesajícího svahu a z každého pole je výhled mezi řádky vinice.


V interiéru dominují materiály, jako je dřevo, beton a sklo. Na tyto části navazují dvě výrobní haly s rozdílnou výškou, která odpovídá výrobním procesům, jež se odehrávají uvnitř. První, nižší hala soustřeďuje provozy a zázemí výroby a zaměstnanců s přirozeným vnitřním prostředím a přívětivým osvětlením pásovými okny pod střechou objektu. Druhá hala zahrnuje provozy s požadavkem na nižší teplotu – lisovnu, sklep a sklady lahvovaného vína. Vzájemným natočením a průnikem jednotlivých hmot vznikají dva funkčně i opticky oddělené dvory: na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně pobytový prostor pro návštěvníky, který ve formě měkce tvarovaného amfiteátru stoupá až na střechu budovy a nabízí dálkové výhledy do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády.

Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů lehce zpracovatelný beton EASYCRETE z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX a.s., člen skupiny Českomoravský beton.

Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že můžeme navýšit výrobu vína, přesunula se sem i administrativa, která byla taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezoně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“

Studio Chybík+Krištof: „Pro vznik výrazné architektury je nezbytná důvěra.“
Ondřej Chybík a Michal Krištof založili své studio v roce 2010. V současné době tvoří studio 50 architektů, kteří pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa. Za projekt českého národního pavilonu pro světovou výstavu EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Mimo jiné jsou autory projektu ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové či revitalizace brněnského autobusového nádraží Zvonařka. Za showroom firmy MY DVA v Brně získali Grand Prix cenu architektů a byli finalisty České ceny za architekturu.

Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?
OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z Lahoferu mohla znát a požádali jsme o propojení.
MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu.

Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?

OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.
MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…
OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.

Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?
MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patři do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.
OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.

Čím byla stavba vinařství specifická?

OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.

Výjimečné jsou i malby na betonech od českého malíře, které vedou po celé ploše kleneb uvnitř budovy. Práci s prostorem a malbami od Patrika Hábla popisuje Ondřej Chybík. Kde se zrodila myšlenka netradiční práce s betonem v interiéru vinařství?
OCH: Nápad spolupráce s Patrikem Háblem nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. Patrikovi jsme proto zavolali a poprosili ho, zda by mohl aplikovat své malby v celé ploše kleneb. S nadsázkou se dá říct, že se nám Patrik Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.

Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?
MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?
OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.

Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m3. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX, člena skupiny Českomoravský beton.



Kolektiv autorů společnosti Českomoravský beton

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz