Betonová vlna na vinici: Vinařství Lahofer

V interiéru dominují materiály, jako je dřevo, beton a sklo. Na tyto části navazují dvě výrobní haly s rozdílnou výškou, která odpovídá výrobním procesům, jež se odehrávají uvnitř. První, nižší hala soustřeďuje provozy a zázemí výroby a zaměstnanců s přirozeným vnitřním prostředím a přívětivým osvětlením pásovými okny pod střechou objektu. Druhá hala zahrnuje provozy s požadavkem na nižší teplotu – lisovnu, sklep a sklady lahvovaného vína. Vzájemným natočením a průnikem jednotlivých hmot vznikají dva funkčně i opticky oddělené dvory: na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně pobytový prostor pro návštěvníky, který ve formě měkce tvarovaného amfiteátru stoupá až na střechu budovy a nabízí dálkové výhledy do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády.

Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů lehce zpracovatelný beton EASYCRETE z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m³. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX a.s., člen skupiny Českomoravský beton.

Marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER, Daniel Smola, si novou budovu nemůže vynachválit: „Kromě toho, že můžeme navýšit výrobu vína, přesunula se sem i administrativa, která byla taktéž v poměrně stísněných prostorách. Obrovskou devizou je ale právě prostor pro veřejnost, kde budeme pořádat různé degustace, firemní akce a představování vín. Ve venkovním amfiteátru plánujeme v letní sezoně pravidelně pořádat koncerty, divadla, možná nějaká letní kina a podobné akce.“

Studio Chybík+Krištof: „Pro vznik výrazné architektury je nezbytná důvěra.“

Ondřej Chybík a Michal Krištof založili své studio v roce 2010. V současné době tvoří studio 50 architektů, kteří pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa. Za projekt českého národního pavilonu pro světovou výstavu EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Mimo jiné jsou autory projektu ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové či revitalizace brněnského autobusového nádraží Zvonařka. Za showroom firmy MY DVA v Brně získali Grand Prix cenu architektů a byli finalisty České ceny za architekturu.

Jak jste se k zakázce na novou budovu vinařství dostali?
OCH: Byla to vlastně souhra náhod. Nejprve jsme objevili v novinách, že Vinařství LAHOFER má v plánu přípravu projektu a stavbu nové budovy. To pro nás, jako mladé moravské architekty, byla mimořádně atraktivní informace. V té době jsme se také seznámili s Vladimírou Mrázovou, která tehdy řídila vinařství Sonberk. Napadlo nás, že by se s pány z Lahoferu mohla znát a požádali jsme o propojení.
MK: To se nakonec podařilo a pár dní po novinovém článku jsme s vinaři seděli u jednoho stolu.

Jak vznikal nápad na, „betonovou vlnu“? Čím bude budova unikátní?
OCH: Od začátku jsme měli volnou ruku při navrhování, dostali jsme důvěru, která je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Celý proces architektonické studie trval několik měsíců a za tu dobu jsme připravili asi deset zcela odlišných variant.
MK: U nás v ateliéru pracujeme tak, že nejprve navrhneme několik zcela odlišných ministudií, které mají schematické půdorysy, hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedna varianta byly tři krabice, které rozdělovaly celý dům na menší hmoty, a vznikalo tak lepší měřítko, druhá byl kruh s dvorem uvnitř, třetí jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu…
OCH: Další vycházela z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější a „betonová vlna“ je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmou variantou, po které se dalo chodit.

Je beton materiálem, s nímž pracujete často? Proč jste jej zvolili na budovu vinařství?
MK: Beton je krásný tvárný materiál, který patři do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Je krásné, jak se s ním dá kouzlit. Může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk.
OCH: Naše vinařství je uvnitř zaklenuté, navazuje na archetyp vinných sklepů a na zmiňovaný modul vinice. Chtěli jsme do prostoru dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton.

Čím byla stavba vinařství specifická?
OCH: Každé betonové žebro je jiné a bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, bylo to úžasný zážitek.

Výjimečné jsou i malby na betonech od českého malíře, které vedou po celé ploše kleneb uvnitř budovy. Práci s prostorem a malbami od Patrika Hábla popisuje Ondřej Chybík. Kde se zrodila myšlenka netradiční práce s betonem v interiéru vinařství?
OCH: Nápad spolupráce s Patrikem Háblem nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. Patrikovi jsme proto zavolali a poprosili ho, zda by mohl aplikovat své malby v celé ploše kleneb. S nadsázkou se dá říct, že se nám Patrik Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.

Je nějaká část budovy, na niž jste obzvláště pyšní?
MK: Máme ten dům rádi celý. Jsou tam samozřejmě výrazné momenty v prostoru degustace a na jeho střeše. Ale i výrobní haly jsou výsledkem intenzivní spolupráce investora, architekta a dodavatelů.

Z jakého důvodu jste se rozhodli pojmout budovu jako kulturní centrum?
OCH: Toto vzešlo z diskusí s investorem během tvorby studie. Shodli jsme se, že vinařství by nemělo být jen místo výroby a prodeje vína. Cílem bylo vytvořit dům, který bude sloužit lidem z okolí jako nové kulturní centrum a lidem z daleka jako reprezentant znojemského vinařského regionu.

Masivní klenba nové budovy je z betonu v surové formě. Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Pro tento účel si investor, architekt a výrobce betonu ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře spol. BETOTECH nadefinovali a odzkoušeli čtyři možné vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi k výběru na betonové konstrukci v suterénu budoucího vinařství. Následně byl zvolen ze strany architektů beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence pro řešení pohledových betonových konstrukcí na oblouky, sloupy a skořepinu objektu,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX. Při stavbě bylo použito 8 různých druhů betonu v celkovém množství 1521 m³. O bezproblémové zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala od ledna 2018 do února 2019 betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX, člena skupiny Českomoravský beton.