Betonový rodinný dům v Otvovicích

Betonový rodinný dům v Otvovicích

Otvovice

(25. 10. 2016) Provoz domu potvrdil předpokládané kladné vlastnosti betonové konstrukce.

   
 
 
 
 

Betonový rodinný dům v Otvovicích

Beton je díky svým mechanicko-fyzikálním parametrům výhodným materiálem pro kompletní nosnou konstrukci. Právě beton byl zvolen jako základní materiál pro nosné konstrukce RD v Otvovicích, včetně atypické střechy. Dům má tvar kvádru zastřešeného sedlovou střechou o rozměrech 12,9x7,4 m. Je umístěn na svažitém pozemku bývalého sadu, v blízkosti lesa – dřevem obložený box s malou lodžií v patře míří k jihu. V přízemí je obytný pokoj s kuchyňským koutem, pokoj pro hosty a technická místnost; v podkroví tři ložnice. Dům je podsklepený. Ve sklepě jsou umístěna zařízení pro vytápění a ohřev teplé vody a skladovací prostory pro sezónní vybavení. Suterén je řešen jako vodonepropustná konstrukce (bílá vana), nadzemní obvodové stěny jsou betonové s využitím ztraceného bednění, stropy jsou monolitické železobetonové a střešní nosnou konstrukci tvoří monolitická desková konstrukce. Podlahy v 1. NP a části 2. NP jsou pohledové, z broušeného cementového potěru.

Parametry betonu
Beton je obecně nejčastěji využíván pro vysokou pevnost v tlaku. Díky ní lze realizovat stěnové konstrukce v malých tloušťkách. Pevnost betonu v tahu lze v případě potřeby zvýšit rozptýlenou výztuží. Běžný beton není tepelně izolačním materiálem, a proto je vždy třeba počítat se sendvičovým typem konstrukce. Pro tepelnou pohodu je dobré zvolit materiál schopný akumulovat teplo. Konstrukce pak dokáže vyrovnávat velké teplotní rozdíly, nebo přebytek tepla od výkonného zdroje, například krbu. Tepelně akumulační vrstva je z pohledu stavební fyziky vhodná i pro nosnou deskovou konstrukci střechy, pod tepelnou izolaci a krytinu. Takto zvolená skladba efektivně předchází přehřívání interiéru podkroví. Beton je vhodným materiálem i pro zajištění vzduchové neprůzvučnosti obvodových i vnitřních konstrukcí.

Vodonepropustná konstrukce podzemní části
Základová deska i stěny bílé vany mají tloušťku 300 mm (dle TP ČBS 02). Další izolační vrstvy proti vodě nebyly potřeba. Základová deska je vyztužena kombinací prutové a rozptýlené výztuže, stěny bílé vany pouze výztuží rozptýlenou. Prutová výztuž je použita pouze na propojení mezi základovou deskou a stěnou. Ve stěnách jsou rozmístěny křížové plechy pro zajištění vodonepropustnosti řízených trhlin. Pro základovou desku i stěny bílé vany byl použit stejný typ betonu Permacrete®.

Stropy
Stropní konstrukce nad 1. PP a 1. NP jsou monolitické železobetonové o tloušťkách 250 mm, resp. 220 mm nad 1. NP. Strop nad 1. NP je provedený jako pohledový. Použit byl beton třídy C25/30 XC1.

Stěny do ztraceného bednění
Obvodové nosné stěny byly provedeny do ztraceného bednění ze štěpkocementových desek s tepelně izolační vrstvou z šedého polystyrénu o tl. 180 mm. Betonové jádro má tl. 150 mm. Stěna je vyztužena svisle umístěnými trigony, umístěnými každé 2 m. Betonáž každého patra probíhala na 3 postupy, aby nedošlo k vybočení bednění. Použita byla směs SystemCrete®. Betonová směs má konzistenci S2-S3 a je čerpatelná. Beton byl pevnostní třídy C25/30 XC1.

Schodiště vnitřní a venkovní
Železobetonová schodiště mají výhodu v tvarové volnosti a tuhosti konstrukce. Je potřeba použít beton hustší konzistence, aby bednění nepodtékalo. Pro venkovní schodiště byl použit beton třídy C30/37 XF4 odolávající mrazovým cyklům za přítomnosti vody a rozmrazovacích látek. Pro vnitřní schodiště byl použit stejný beton jako pro obvodové stěny.

Železobetonová konstrukce střechy
Oproti dřevěnému krovu je tento typ náročnější finančně i z hlediska provádění, má však významné výhody. Vzhledem k tepelně akumulačním schopnostem betonu dokáže vyrovnávat velké výkyvy v teplotách. Než se betonová konstrukce stihne přes den prohřát a začít ovlivňovat vnitřní klima v podkroví, začne s nástupem noci vychládat. Další výhodou je vysoká plošná hmotnost, díky které se dosahuje vysoké vzduchové neprůzvučnosti. Dále je také konstrukce odolnější vůči drobné technologické nekázni při výstavbě a požáru. V případě poškození nebo rekonstrukce vrchních vrstev střechy nedojde k zničení vybavení podkroví, protože samotná železobetonová konstrukce je schopna prostor provizorně ochránit.

U rodinného domu v Otvovicích byla zvolena desková nosná konstrukce, provázaná stropem nad 2. NP. Železobetonové konstrukce mají tl. 150 mm a jsou z betonu C25/30 XC1. Desky střešní konstrukce jsou ve spádu 45 °, bedněny byly jednostranně. Z důvodu provádění a zajištění vyšší požární odolnosti konstrukce byla v betonu použita polypropylénová vlákna. Při požadavku na pohledovost by se bednění muselo provést oboustranně a použít samozhutnitelný beton.

Výplňová vrstva podlah
Pro velké množství rozvodů v současných stavbách a pro jejich vedení je nutné předem připravit prostor. Ideálním řešením je vést rozvody v rámci podlah, na nosné konstrukci stropu. Rozvody jsou umístěny v tepelně izolační vrstvě z cementové lité pěny Poriment®. Vzhledem k instalaci VZT rozvodů v podlahách je tl. vrstvy 15 cm v 1. NP a 10 cm ve 2. NP.

Roznášecí vrstva podlahy
Konstrukčně nejdůležitější částí podlahy je roznášecí vrstva. Jejím účelem je roznést provozní zatížení do podkladních vrstev a poskytnout vhodný podklad pro nášlapnou vrstvu. V této vrstvě je často vedeno i podlahové vytápění. Nejčastěji jsou pro ni používány cementové potěry CemFlow nebo potěry na bázi síranu vápenatého Anhyment®. Potěry na bázi síranu vápenatého mají menší smrštění, a smršťovací spáry se tedy nemusí provádět tak často jako u potěrů cementových. Oproti tomu cementovým potěrům nevadí vlhké prostředí a dají se po vhodné povrchové úpravě použít jako pohledové podlahy.

V Otvovicích byl použit CemFlow třídy CT – C25 – F5, v tloušťce 50 mm u nevytápěných podlah a 77 mm (cca 50 mm nad trubkou) u vytápěných podlah. V 1. NP byl CemFlow povrchově upraven přebroušením a impregnací pro funkci bez nášlapné vrstvy.

Zkušenosti s provozem domu
Rodinný dům byl dostavěn v roce 2013. Provoz potvrdil předpokládané kladné vlastnosti betonové konstrukce. I přes to, že vesnicí vede železniční trať a nad domem nalétávají letadla, uvnitř domu je ticho. V tropickém létě roku 2015 byl v celém domě včetně podkroví příjemný chládek i bez klimatizace. Sklep poskytuje potřebný prostor pro skladování věcí a pro provozní zařízení domu. Pro vytápění a ohřev vody je využíván automatický kotel na peletky v kombinaci se solárními panely. Náklady na vytápění a ohřev vody činí cca 12 000 Kč/rok. Majitelé domu mohou toto technické řešení domu jen doporučit.
ROBERT COUFAL, technolog TBG Metrostav

Architekt: Pavel Lupač
Projektant: Drahomír Stroupek
Statik: Jan Margold

Publikováno v časopise Stavba č. 3/2016, str. 52-53

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2013

  Výrobci/dodavatelé

Rohanské nábřeží 68, Rohanský ostrov

186 00 Praha 8-Karlín

Telefon +420 222 325 815

info@tbg-beton.cz

http://www.tbg-metrostav.cz

 
 
 
 
50.2115636
14.2729301
Betonový rodinný dům v Otvovicích

Betonový rodinný dům v Otvovicích
Otvovice

  Dokumenty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

28. 10. 2016 14:28:16. Re: Betonový rodinný dům v Otvovicích. Jiří Kalvach
31. 10. 2016 10:26:15. Re: Re: Betonový rodinný dům v Otvovicích. Robert Coufal

6. 12. 2017 20:20:56. Re: Betonový rodinný dům v Otvovicích. Petr Caslava

 
 
 
 

28. 10. 2016 14:28:16. Re: Betonový rodinný dům v Otvovicích. Jiří Kalvach

  O mikroklimatu se nic nepíše. O omítkách také ne. Tedy všude kolem beton, šedý? Nesporně milé klima pro vnitřní prostředí. Ze dřeva nic? Alespoň nábytek? Je to krabice bez pohybu vodních par ven nebo dovnitř podle tlaku vzduchu. V betonové krabici také nejsou žádné záporné ionty, zásadní pro dobré dýchání a zdravotní stav uživatelů. Mají čističe vzduchu a ionizéry? Nikdy bych nic podobného pro RD nenavrhnul. Samé neduhy a nedostatky.

31. 10. 2016 10:26:15. Re: Re: Betonový rodinný dům v Otvovicích. Robert Coufal

  Dobrý den, dům je opatřen vzduchotechnikou, takže problém s mikroklimatem není. Vnitřní omítky stěn (jádro, perlinka s lepidlem, štuk) jsou provedeny na cementoštěpkových deskách ztraceného bednění. Stropy v přízemí jsou pohledové betonové, v podkroví štuková omítka. Zařízení nábytkem je samozřejmě záležitost individuálního vkusu. Pocit z bydlení je perfektní, pokud by někomu vadil pohled na beton, dá se omítnout i strop v přízemí a položit klasickou podlahu dle vkusu.

6. 12. 2017 20:20:56. Re: Betonový rodinný dům v Otvovicích. Petr Caslava

  Dobrý den,
velice podařený dům! Gratuluji ke stavbě!

Zajímaly by mne orientačně náklady na stavbu - třeba za m2 užitné plochy, nebo m3 obestavěného prostoru.

Děkuji a zdravím!
Petr

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz