BUDE ARCHITEKTURA A PÉČE O KULTURNÍ PROSTŘEDÍ TÉMATEM KOMUNÁLNÍCH VOLEB?

BUDE ARCHITEKTURA A PÉČE O KULTURNÍ PROSTŘEDÍ TÉMATEM KOMUNÁLNÍCH VOLEB?

Pro kvalitu kulturního prostředí – architekturu je zásadní zadavatel. Blížící se komunální volby stejně jako aktuálně připravovaný vládní dokument Politika architektury a stavební kultury byly dostatečně pádným důvodem, aby další debata z cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů), kterou pořádala Česká komora architektů (ČKA), byla věnována vztahu architektury a politiky.

Akce se uskutečnila v prostorách České komory architektů 26. června 2014. Diskutovalo se například o tom, jak politici vnímají architekturu, nebo co od architektů a ČKA očekávají. Důležitými body byly architektonické soutěže, etablování pozice městského architekta v samosprávě měst a obcí či dokument Politika architektury ČKA 2013, jenž souvisí s vládní Politikou architektury a stavební kultury. Představeny rovněž byly návrhy řešení pro celostátní i regionální úroveň či doporučení pro podzimní komunální volby.

Debaty se zúčastnili jak architekti, tak politici, kteří se tématu architektury (kulturního prostředí) intenzivně věnují. Diskuse potvrdila, že architektonické soutěže komunální politiky velmi zajímají. O své zkušenosti s pořádáním soutěží se podělil například místostarosta Vodňan Pavel Janšta či starosta Semil Jan Farský. Soutěž o návrh na základě svých osobních zkušeností vnímají jako vhodný nástroj ke kultivaci prostředí, který namísto soustředění se pouze na nejnižší cenu projektu zohledňuje budoucí náklady realizace stavby i jejího následného provozu, a přináší komplexní kvalitní řešení. Architektonická soutěž navíc politikům umožňuje hned trojí prezentaci. Ta spočívá v úvodní participaci (zapojení obyvatel do procesu hledání vhodného řešení), pokračuje vyhlášením výsledků soutěže, následnou výstavou soutěžních projektů a vrcholí prezentací realizovaného projektu.

Soutěže o návrh tak zůstávají jedinečnou možností, jak zajistit kvalitní výsledek, který respektuje zadání a bere v úvahu i názor veřejnosti. Přesto však zejména menší obce s vyhlášením soutěží mnohdy váhají. Obávají se především náročné administrativy a zdlouhavosti procesu. Pozitivní příklady z Vodňan, Semil, Litomyšle a dalších měst však hovoří pro podporu soutěží o návrh. Česká komora architektů zároveň vyhlašovatelům nabízí bezplatné poradenství. Místostarosta Vodňan Pavel Janšta rovněž připomněl působení Nadace Proměny, jež ve svém programu Parky architektonické soutěže nejen spolufinancuje, ale pomáhá městům a obcím i celou soutěž administrovat tak, aby byla v souladu se Soutěžním řádem ČKA.

ČKA se dále domnívá, že k zařazení tématu architektury a urbanismu na jednání vlády výrazně pomůže i aktuálně připravovaný dokument Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Politika architektury a stavební kultury. V následném uplatňování jeho vizí bude ale nutná součinnost všech zainteresovaných ministerstev (MMR, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva kultury, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu
a obchodu). MMR na setkání vhodně zastoupil zpracovatel Politiky architektury Josef Morkus. Kromě něj se setkání účastnil také František Konečný, poradce ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové, který zdůraznil potřebnost tzv. bezpečné ceny pro zodpovědný přístup k veřejným investicím.

Důležitým tématem byla i jasná a srozumitelná vize každé obce, která začíná kvalitně zpracovaným strategickým plánem a promítá se do územního plánu příslušné obce. Kandidát na pražského primátora Petr Štěpánek v této souvislosti připomněl nutnost zapojení veřejnosti. Hynek Látal, který bude v Českých Budějovicích kandidovat do zastupitelstva, zároveň apeloval na architekty, aby se zaměřili především na zlepšení běžného průměru. Kvalitní reference jsou totiž základním prostředkem k popularizaci architektury v očích veřejnosti.

Zástupci státní samosprávy se rovněž shodli na důležité roli městského architekta. V návaznosti na listopadové setkání OTTA byla jeho pozice přirovnána ke garantovi kvality kulturního prostředí v daném území a zároveň mediátorovi a šiřiteli osvěty. Tato funkce měla být spojena spíše s osobní odpovědností a přístupem, nežli s anonymním úřadem. Podstatným aspektem je i přesnější ukotvení pozice městského architekta v zákoně, včetně možnosti stát se dotčeným orgánem při rozhodování v území. Neméně podstatným se jeví i vliv městského architekta na oblast investic a plánování (např. doporučení nákupu a prodeje pozemků) s cílem efektivně vynaložit obecní prostředky.
tisková zpráva

OTTA / Otevřený think tank architektů