Budoucnost územního plánování leží ve 3D

Budoucnost územního plánování leží ve 3D

(24. 2. 2020) Nabízí snadnější orientaci i představu o tom, co přinese nová výstavba

   
 
 
 
 

Budoucnost územního plánování leží ve 3D

Územní plán je pro města a obce zcela zásadním dokumentem. Práce s ním pak zejména pro občany není zdaleka tak jednoduchá, jak by se od takového dokumentu očekávalo. Podle odborníků tak budoucnost územního plánování leží ve využití 3D technologií. Ty nabízejí snadnější orientaci, ale i lepší představu o tom, jak nová výstavba ovlivní stávající podobu místa. Jako první v Česku už novinku zkoušejí v jihočeských Rakovicích.

Příprava územního plánu je pro řadu měst a obcí velmi složitým procesem. Účastní se ho velké množství subjektů a jednání o výsledné podobě se mohou protáhnout i na řadu let. Například současný územní plán města Brna je v platnosti už více než čtvrt století a vydat nový město plánuje až v roce 2022. „Počítáme s tím, že hned po jeho vydání začneme s prací na zcela novém územním plánu Brna,“ říká Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna, který má projekt na starost.

I když je Brno, co se doby mezi vydáním aktuálního a nového územního plánu týče, extrémní případ, pro všechny obce platí, že práce s výsledným dokumentem není, zvláště pro laika, vůbec jednoduchá. Pro uživatele je orientace v kombinaci textové části o desítkách stran a mapových podkladů přinejmenším nesnadná. A jen těžko se při pohledu na plán dá správně představit, jaké důsledky budou mít na stávající zástavbu nově navrhované plochy.

Nevýhody dvourozměrných územních plánů by mohl v blízké budoucnosti smazat přechod obcí a měst k využití 3D technologií. Takový model totiž ukáže obec přesně tak, jak je. „Pro jeho přípravu jsou využita data ze šikmého leteckého snímkování lokality, která jsou následně vizualizována. Budovy jsou pak ve výsledku naprosto věrohodné a s reálnou texturací. Díky tomuto řešení se tak lze v územním plánu prostorově jednoduše pohybovat a prohlížet detaily na budovách i plánovaných stavbách nebo plánované veřejné zeleni.“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování.

Pro laika je pak orientace v územním plánu, v němž vidí území obce ve všech souvislostech, daleko snazší. Následně pak může jedním klikem na vybrané místo zjistit základní informace o tom, co na daném pozemku může a nemůže stavět a za jakých podmínek. Stejně tak se jednoduše dozví, jaká infrastruktura se k danému pozemku váže.

Podle odborníků se navíc využitím 3D modelů obce a města snáze vyhnou i negativním vlivům špatně naplánované zástavby. „Díky tomuto projektu a možnosti modelovat například navrhovanou výstavbu, zeleň, dopravní nebo technickou infrastrukturu je možné vidět předpokládanou podobu obce nebo města tak, jak ji územní plán navrhuje. Pro zastupitelstva a veřejnost je tak snazší si uvědomit, jaká pozitiva a negativa může projednávaný návrh do budoucna přinést,“ komentuje Lenka Šímová, jednatelka společnosti Studio Map, která se na územní plánování specializuje.

3D územní plán již v Česku testují první obce
Územní plán ve 3D si v minulých měsících nechala jako první v Česku připravit jihočeská obec Rakovice, ve fázi přípravy je pak obdobné řešení i v obci Orlík nad Vltavou. Vedení rakovické radnice si přitom již nyní novinky v územním plánování chválí. Starosta obce Michal Počta vyzdvihuje zejména vizuální podobu plánu a právě snadnější orientaci v něm. „Od tohoto řešení očekáváme využití při pasportizaci majetku a jeho správě či snadné a rychlé získávání informací o parcelách, stejně jako i údajů potřebných při zpracování žádostí o dotace. V neposlední řadě pak také přiblížení územního plánu široké veřejností,“ říká starosta Rakovic.

S modely měst již pracují architekti
Možnosti využití reálných 3D modelů pro plánování jsou široké, s modely budov i celých městských tříd doposud pracovali zejména architekti. Těm práce s nimi umožňuje využívat například nástroje pro měření délek, výšek nebo ploch objektů. Přístupné jsou jim též dynamické analýzy viditelnosti, oslunění a zastínění. Ověřit si tam mohou například i to, jaké stíny vrhají budovy v libovolný den a hodinu v roce. A to nejen u stávajících budov a objektů, ale i těch plánovaných.

„Mají totiž možnost do modelu nahrávat projekty nových staveb či rozvojové záměry k posuzování doplněné o katastr nemovitostí, územní plán ve 3D a další informace vhodné pro interaktivní vizualizaci města. To jim umožní podívat se, jak plánovaná stavba skutečně zapadne do stávající zástavby či podoby města,“
dodává Drahomíra Zedníčková s tím, že současný nástup 3D územních plánů umožní to samé, jen ve větším měřítku, i obcím a městům.
___

Obrázky jsou kombinace 3D modelu obce, hranice parcel KN (černé linie), sítí (barevné linie), ploch nového územního plánu a plánu nové zeleně a výstavby.

tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

24. 2. 2020 20:36:06. Re: Budoucnost územního plánování leží ve 3D. Jitka

  Podle snímků jde o územní plán s prvky regulačního plánu. Ani si nechci představovat pracnost jeho projednávání.
Pokud jde o 3D model se všemi popisovanými možnostmi, bylo by to krásné, ale v současnosti je problém získat od poskytovatelů údajů o sledovaných jevech alespoň základní přesná data. Získat potřebné atributy zní jako z říše snů. A to ani nemluvím o tom, že spousta subjektů ani neví, že něco jako povinnost poskytovat data existuje. To aby byl pořizovatel ÚAP nebo ÚP věštec.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz