Technická univerzita v Liberci minulý týden slavnostně otevřela nové výzkumné a vývojové centrum pro nanomateriály a pokročilé technologie. Vybudování tzv. budovy L přišlo na 655 miliónů korun, původní odhad nákladů se přitom blížil miliardě.
Autorem projektu objektu je architekt Martin Šaml z Architektonické kanceláře Fakulty umění a architektury TUL. Koncept budovy je založen na kontrastu dvou tvarově a materiálově odlišených částí – na jednoduchém betonovém hranolu těžkých laboratoří a plechové nástavbě s podélnými křídly lehkých laboratoří a pracoven. Křídla budovy mají rozdílný tvar i půdorysnou plochu. Obě části jsou spolu propojeny komunikačním mostem. Na obvodový plášť jsou použity materiály, které umějí stárnout, nepotřebují údržbu a dobře se zapojí do okolního přírodního prostředí (pohledový beton, patinovaná měďË?). Projektantem stavby byla společnost Valbek, s. r. o., dodavatelem stavby se na základě výběrové řízení stala společnost Metrostav, a. s. (doplněno Stavbaweb).
Výstavba výzkumného centra je největší investicí v šedesátileté historii školy, univerzita si ji mohla dovolit jen díky dotacím z evropských a státních fondů. Sloužit bude aplikovanému výzkumu, řekl dnes novinářům rektor univerzity Zdeněk Kůs.
Přestože budova nového centra byla slavnostně otevřena až nyní, její výzkumné týmy už intenzivně pracují. Centrum zaměstnává 176 lidí, kteří v současné době pracují na 43 výzkumných projektech a na dalších spolupracují. „Připraveno máme dalších 50 projektů, na které žádáme dotace,“ poznamenal ředitel pro výzkum Miroslav Černík. Centrum se zaměřuje na výzkum v oblasti pokročilých technologií, které najdou uplatnění zejména v automobilovém průmyslu, ale i v dalších odvětvích. Další nosnou oblastí je využití nanovláken a jejich dalších aplikací v medicíně, textilním průmyslu i ochraně životního prostředí.
Pro libereckou univerzitu je nový komplex zásadní z hlediska výzkumu i výuky. Škola získala díky dotacím přístroje za 200 miliónů korun, které by si sama mohla těžko dovolit. „Získali jsme mimo jiné unikátní rastrovací elektronový mikroskop s rozlišením až jeden nanometr, podobný nemá nikdo v Česku ani ve střední Evropě,“ řekl ředitel ústavu Petr Tůma. Mikroskop stál 20 miliónů korun. Nové laboratoře mají mimo jiné i špičkovou 3D tiskárnu, která umí tisknout současně ze dvou materiálů ze 14, které má na výběr. „Dokážeme tak vyrobit funkční model, kde budou uvnitř třeba ozubená kola, která budou i pohyblivá,“ dodal Tůma.
Technická univerzita v Liberci vznikla z původní Vysoké školy strojní v letošním akademickém roce oslaví 60 let od svého založení. Vedle původních fakult strojní a textilní přibyly v letech 1990 až 1995 další čtyři fakulty – pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a od roku 2006 působí v Liberci také Ústav zdravotnických studií, který by se měl časem přeměnit na sedmou fakultu. V roce 2009 vznikl ještě Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. V Liberci studuje zhruba 10 000 mladých lidí, pět procent tvoří cizinci.
Nové výzkumné centrum pro nanomateriály není jedinou investicí školy. Nedávno začala o pár desítek metrů dál výstavba výzkumného, vývojového a výukového komplexu pro pokročilé technologie – budova G. I v této budově budou laboratoře a specializované učebny. „Bude tam kromě jiného i velká aula, která nám zatím také chybí,“ řekl Kůs. Budova by měla být dokončena v dubnu 2014 a její výstavba přijde na 290 miliónů korun. Další desítky miliónů bude stát její vybavení. Dalších více než 70 miliónů korun investuje podle rektora škola do modernizace a zateplení svých budov a také do rekonstrukce systému vytápění.
zpráva ČTK
Minimalistické, ale praktické. Taková ideální kombinace pro rodinný život. A ta krytá terasa vypadá podle popisu parádně :-)
Zní to jako velmi promyšlený návrh. Máme podobně svažitý pozemek, tak mě inspiruje, že i takové místo má velký potenciál!
Je to moc krásný projekt :-) A ten důraz na orientaci místností podle světových stran..To dělá v každodenním životě obrovský…
Musím potvrdit..žádná plíseň, žádné tepelné mosty. Funguje skvěle!
Projekt pana Vostrackého sleduju už delší dobu, má opravdu cit pro funkční a zároveň estetické stavby. Tahle není výjimkou.