Práce studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze
ateliér Jana Šépky a Petra Hájka
zimní semestr 2004/2005
Místo: Praha, nároží Karlova náměstí a ulice Na Moráni
JAN ŠÉPKA, PETR HÁJEK
Praha má mnoho zajímavých volných míst a proluk. Některé z nich jsou špatně využitelné, ale to by nemělo znamenat, že se jimi nebudeme zabývat. Jsou to místa, která skrývají rezervní rozvojový potenciál jinak již zastavěného centra. Naším školním úkolem bylo hledat odpověď na otázku — co s těžce využitelným prostorem v centru města, kde kdysi stával dům a dnes zde projíždí tramvaj? Chceme vrátit dům tam, kde stával, ale zároveň musíme respektovat tramvaj. Jak se dostat nad tramvaj? Kde umístit vstupy? Nebude hluk z tramvaje vadit bydlení? Jak takový objekt nad kolejištěm založit? Jak zajistit, aby všechny byty byly dostatečně osluněny, když delší strana objektu v ulici Na Moráni je orientována na severní stranu?
Cílem bylo skloubení dopravy (tramvaj) a bydlení do jednoho celku, nebo naopak jejich úplné odtržení. Do nově navrženého objektu situujeme bydlení rozdílného komfortu, od garsoniér až po byty o velikosti 120 m2. Některé koncepty počítaly s tím, že budou v objektu situovány pouze byty pro přechodné ubytování (byty hotelového typu), které nevyžadují trvalé oslunění. Podařilo se najít řadu úplně rozdílných přístupů, z nichž některé představujeme.
EVA VOPÁTKOVÁ
Bytový dům uvolňuje parter tramvaji. To, že je jeho uliční fasáda orientována na sever, kompenzuje „nakloněním“ za sluncem a chytáním světla odrazem do vnitřního pavlačového atria. Látkový obal domu napravuje nedostatečnou intimitu místa, brání pohledu dovnitř /nikoli vně/ a zároveň určuje tvar domu. V noci se dům proměňuje ve světelný objekt.
PETR DOLEJŠÍ
Dům „Pantograf“: Mám rád domy, které mají jména. Ten náš je napůl pro člověka, napůl pro tramvaj. Má po ní jméno a trochu i tvář. Vedle Ignáce, seriózní Fakulty, mýtického Fausta, majestátní Radnice a toho Nového skleněného stojí na rohu nová technicistní budova. Její měřítko určil provoz v parteru.
LENKA SLÍVOVÁ
V návrhu jde o stanovení maximální hmoty dle daných regulací a její ořezání světelnými a prostorovými požadavky. Horní hmota domu je tedy oříznuta dráhou slunce, tak aby co nejvíce jeho paprsků dopadalo na protější dům.
ZDENĚK MAREK
Dům jsem rozdělil na dva podobné samostatně fungující celky. Spodním podlažím projede tramvaj, v ostatních podlažích budou byty s originálními průhledy — do ulice Na Moráni, na Karlovo náměstí a v případě čtyř vrchních bytů i směrem na Emauzský klášter a na Vyšehrad.
ROBERT SEIDL
Nejedná se o doplnění proluky, ale o zahuštění stávající městské struktury. Hmotu domu vymezuje parcelní čára vytažená do výšky, od které jsou odečteny objemy odpovídající okolní situaci: prostup tramvajové tratě, zachování průhledu z Karlova náměstí na Moráň a opačně a objem komunikačního traktu. Výška domu byla stanovena ve vztahu k ostatním nárožním budovám na Karlově náměstí.
KAREL HAUSENBLAS
Koncepce: konflikt dopravy (tramvaje) s bytovým domem. Tramvajové těleso prorazilo budovu a vytvořilo v ní tunel. Překážející hmotu vytlačilo nahoru a do stran. Konstrukce a materiál: železobetonový skelet opláštěný tahokovem.
Publikováno ve Stavbě č. 3/2008
Projekty
Bydlení nad tramvají
