Bydlení Svinov

Bydlení Svinov

Stanislavského 434, 721 00 Ostrava-Svinov

(25. 5. 2015) Nový rezidenční projekt v Ostravě byl zkolaudován.

   
 
 
 
 

Bydlení Svinov

Nejvíce rezidenčních bytových projektů vyrůstá v Praze a Brně, kde je také logicky vyšší poptávka po bydlení. „Ačkoli Ostrava patří k velkým městům, nový development zde v posledních letech stagnuje, což je dáno především ekonomickou situací regionu. Lidé kupují hlavně starší byty, které jsou cenově dostupnější. Místní trh proto v posledních letech nenabízel až na výjimky žádné nové projekty. Bydlení Svinov je tak novým rezidenčním projektem, kde si lidé mohou koupit klidné bydlení v kvalitní novostavbě,“ říká Martin Němeček, předseda představenstva Realitní společnosti České spořitelny (RSČS).

Bytový dům, který postavil generální dodavatel Pozemní stavby Jihlava, prošel kolaudací a byty jsou tak připraveny ke stěhování nových majitelů. Ti si mohou vybírat z celkem 33 jednotek rozmístěných do pěti nadzemních podlaží. Dispozičně jsou řešeny od 2+kk až po 4+kk a mají rozlohu 40 až 104 m2. V jednotlivých bytech, které mají promyšlené dispozice s dostatkem úložných prostor a kvalitními standardy, se podařilo dosáhnout velké světlosti i v zimním období. Prostorná terasa až velikosti až 57 m2 či balkon je součástí většiny bytů. K jednotkám v přízemí náleží oplocené předzahrádky o velikosti až 190 m2, na které vede vstup z obývacího pokoje a v některých případech i z ložnice. Majitelé v ceně bytu získají také komoru umístěnou buď přímo uvnitř bytu, nebo na patře. Ve společných prostorech je rovněž patrný důraz na komfort. Díky bezbariérovému přístupu se lidé do domu snadno dostanou i s kočárky a jízdními koly.
Developer – společnost Harmonie Ve Vilách – koncipoval projekt Bydlení Svinov s důrazem na funkčnost a pohodlí budoucích uživatelů. Exteriér domu se zase vyznačuje originálním architektonickým řešením, kdy celistvý blok, jakoby obestavěný dvěma přístavbami, dal šanci vytvoření velkých teras. Zajímavě působí i barevné sladění fasád těchto pohledově oddělených částí domu. Součástí projektu je také zajištěné parkování. Jedno venkovní stání dostanou noví majitelé již v ceně bytu, avšak developer počítal se současným trendem více automobilů v domácnosti a vybudoval parkovacích míst celkem 40. Zájemci si tak mohou další přikoupit.

Projekt je umístěn v lokalitě ostravské čtvrti Svinov lemované z jedné strany zástavbou rodinných domů a z druhé cihlovými bytovými domy s režnou fasádou se secesními prvky. 

Bytový dům v Ostravě-Svinově se původně nazýval Harmonie.
Projekt najdete na stránkách autorů - atelieru RodArch.
Vizualizace, fotografie z výstavby i dokončeného objektu najdtete na www.msstavby.cz.
www.bydleni-svinov.cz
tisková zpráva, Stavbaweb

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2015

 
 
 
 
49.8214429
18.2056210
Bydlení Svinov

Bydlení Svinov
Stanislavského 434
721 00 Ostrava-Svinov

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 10. 2021 01:01:51

Re: Stanovisko k chystané demolici budovy Chemapolu-Investy v Pr...

Naprosto si netroufám polemizovat s oběma autory obhajoby Chemapolu, tohoto jistě nezpochybnitelného architektonického dokladu své doby. Natož zpochybňovat jejich kvalifikovanost v oboru vývoje architektury. Jenomže dokladem doby je každá realizovaná stavba. Jistě. Liší se vzájemně dobovou kvalitou, významem, ojedinělostí v běhu historie. Ale stavby není možné napichovat špendlíkem a uchovávat jako motýly. Stavba není mrtvý motýl v zasklené vitríně. Stavba má majitele, který si nekoupil muzeální kousek, ale nemovitost, která musí sloužit. Buď to dokáže při zachování (navrácení do) původní podoby. A pokud ne, nezbývá, než ji inovovat, dostavět, přestavět, nebo zbourat a nahradit novostavbou – novým architektonickým dokladem své doby. To není barbarství, ale zákonitost udržitelnosti. Bylo tomu tak v lidské historii vždy. Tedy alespoň do doby institucionalizace památkářů. Že by měly existovat výjimky? Nepochybně ano. Ale někdo musí právo mrtvých motýlů na věčný život mimo ekonomickou realitu kompenzovat. Možná zapálený nebo excentrický vlastník, možná kulturně vzdělaný donátor. Na 99% to ale bude dělat stát, jehož možnosti ale nejsou bezlimitní. Není právě proces prohlašování stavby za památku příležitostí vyjasnit, jakou míru ekonomické neudržitelnosti si může stát dovolit kompenzovat ve snaze o uchování co nejkomplexnější sbírky architektonických motýlů? Tak či tak si dovolím připojit dvě poznámky: 1. Přečetla jsem si: „Pokud se doposud budova Chemapolu nestala předmětem zájmu památkové péče, bylo to tak nepochybně proto, že nikoho z památkářských a architektonických kruhů ani nenapadlo, že by se tak významné architektonické dílo mělo demolovat.“ To je hrůzostrašné vysvětlení. Začít uvažovat o vyhlášení stavby za památku až ve chvíli, kdy ji hrozí zbourání, to nesvědčí zrovna o systémovém přístupu k památkové péči. A lobbování obou autorů (věřím, že upřímné) tak působí náhodně a nedůvěryhodně. 2. Zdánlivě paradoxně se přiznám k tomu, že jsem přesvědčena o tom, že památkově chráněných staveb by mělo být víc – a především z opomíjené nedávné historie této země. Že je to popření toho, co jsem napsala výše? Vůbec ne. Vyžaduje to ale několik systémových změn: a) Přestat si lhát. Zařazení stavby do Seznamu nemovitých kulturních památek neznamená, že je stavba památkově chráněná. Znamená to jediné: že majitel ztratí větší či menší díl svobody vyplývající z vlastnického práva, o čemž rozhodují (soudně nebo nezřídka zcela nesoudně) památkové orgány. Naplnění památkové ochrany je ale jen a jen na majiteli nemovité kulturní památky. b) Zaměňme proto konečně termín „památkově chráněné stavby“ na „stavbu s režimem památkového dohledu“ nebo tak nějak podobně… c) Zcela zásadně je třeba změnit postavení vlastníka objektu, na který chce stát uplatnit ochranný památkový režim. Zatím je to bezprávný a obtěžující element. Protože to ví, nechá památku chátrat, případně ji zrekonstruuje, ostaví případně zbourá „na černo“. d) Je třeba dosáhnout zásadní změny přístupu památkových orgánů: hájit nikoliv všechny atributy stavby, ale skutečně jen ty nejvýznamnější. Při posuzování záměrů rovnocenně posuzovat kulturně-historické hodnoty způsobilost pro účelnou (vhodnou!) soudobou funkci, uživatelský komfort, provozní efektivitu. Nevylučovat aplikaci moderních technologií, zařízení a výrobků – tam, kde to nebude degradovat vyznění památky. Přestat odmítat vkládání soudobé kulturní vrstvy ve formě ohleduplných, ale samozřejmě kontrastních (!) intervencí. Trvat na rigidní autenticity všech částí stavby, bez ohledu na jejich hodnotu a účelnost je cesta do pekel. Je nemyslitelné, aby si památkové orgány vystačily s kunsthistorickým a architektonickým vzděláním, aniž by je kombinovaly se zákonitostmi investiční, stavební a provozní ekonomie, efektivity, návratnosti, se znalostmi realitního světa – účelnosti, flexibility, nabídky, poptávky atd. Nejde o to, aby se atributy udržitelnostistaly součástí památkové péče, ale aby se památková péče stala součástí udržitelnosti!

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz