Bytový dům Bulovka

Bytový dům Bulovka

Bytový dům je solitérní bodový objekt. Navazuje tak na zastavovací podmínky v území, přičemž umístění domu respektuje hranu ulice Na Korábě. Poměrně malá zastavěná plocha pozemku uvolňuje velký prostor pro velkorysou společnou zahradu pro obyvatele domu. Díky tomu také zůstává do určité míry zachován charakter místa, tedy místa přechodu kompaktní zástavby přes rozvolněné formy k nezastavěnému ostrohu nad Vltavou. Také obvyklé přání lidí bydlet v bytových domech spíše ve vyšších podlažích s výhledem je součástí zdůvodnění tohoto konceptu, pozice parcely na vyvýšeném hřebeni nad pražskou kotlinou tento předpoklad splňuje. Architektonické řešení je založené na jednoduchém strukturálním motivu rastru okenních otvorů integrovaných se zasklenými lodžiemi, přináležejícími k jednotlivým bytům,který racionálně propisuje vnitřní uspořádání dispozice domu, ale umožňuje zároveň její proměny při zachování existujícího vzhledu. Hmota objektu, blízká rozměry kostce, je situována na podnož suterénu, který – díky konfiguraci terénu v místě – částečně vystupuje na severní straně na výšku jednoho podlaží nad jeho úroveň a vymezuje tak plochu zahrady. Zároveň je hmota dále modelová na ustoupením posledních podlaží severním směrem a konzolou v místě vstupu do domu. Reaguje tak na urbanistické souvislosti místa(kryté předpolí vstupu, či ustoupení, a tudíž snížení hlavní atiky směrem k ulici Bulovka).
Autorská zpráva


Bytový dům Na Korábě– hravá jednoduchostve složitém prostředí
„Jedinečná nadčasová architektura“ a „designové provedení exteriéru i interiéru“– takovými superlativy představuje developerská společnost Real-Treuhand Reality projekt bytového domu Na Korábě v pražské Libni. Solitérní osmipodlažní objekt se soukromou zahradou má budoucím obyvatelům poskytnout neopakovatelný výhled na pražské panorama, neboť je – podle propagačních materiálů – umístěný na přelomu městské zástavby a nezastavěné zelené plochy ostrohu nad Vltavou. Je běžné, že reklama poněkud přikrašluje skutečnost, a síla architektury bytového domu Na Korábě tak spočívá především ve zmíněné solitérnosti objektu a v jeho umístění do velmi rozbitého, až nepřátelského okolí.

Developer vypsal na svůj záměr roku 2009 architektonickou soutěž, ze které vyšla vítězně kancelář Aulík Fišer architekti architektů Jana Aulíka a Jakuba Fišera, autorů např. administrativního okrsku BB centra na Brumlovce. První vizualizace ukazují dvanácti podlažní věžový dům, architektura se však zcela shoduje s konečnou realizací, jen za léta projektování došlo ke snížení objektu na dnešních osm podlaží, což lépe zapadá do rozdrobené lokality okraje Libně u nemocnice Na Bulovce. Architekti se odvolávají na návaznost na dvě nejbližší, taktéž solitérní budovy (ubytovna nemocnice a administrativní budova CCS), což určilo charakter projektu, a mohlo by vyvolat dojem, že v okolí už není nic dalšího, na co navazovat. Nutno říci, že hned naproti budově CCS je poslední výběžek blokové zástavby v podobě školy, ale vzhledem k tomu, že pozemek bytového domu se již nachází na zlomu, kde bylo třeba velkoryse vyrovnávat terénní situaci, zvolili architekti charakter domu jako věže v zeleni jako asi jediný správný. Ona návaznost či sousedství se zeleným nezastavěným ostrohem nad řekou jsou vyjádření poněkud eufemistická. Zelené okolí představuje kromě vlastní přísně ohrazené zahrady také běžně nepřístupná oplocená školní zahrada a rozsáhlý libeňský hřbitov s navazující pečlivě ohrazenou zahrádkářskou kolonií.

Území, do kterého stavba vstupuje, je tedy urbanisticky a architektonicky poměrně rozbité – bloková zástavba zde končí školou, která odděluje příjemné městské obytné ulice tohoto konce Libně, navazující na chaotickou a téměř balkánsky působící hlavní Zenklovu ulici, která vede od areálu nemocnice Bulovka, v jehož těsném sousedství se veškeré městské formy rozpouštějí do nekoordinované a těžko uchopitelné změti. Stavba bytového domu je situována přesně na hraně této neutěšené situace, obklopena dvěma nesourodými solitérními budovami, které domu dovolují bez potíží vyšplhat do jeho výšky osmi podlaží, aniž by výškově narušil okolí. Svou kultivovanou architekturou zároveň dům představuje zklidnění v tomto prostoru, soukromá zahrada přesně zapadá do modelu okolí, kde je všechno přísně ohrazeno, jako kdyby zde nebylo záhodno nechat cokoli veřejně přístupné.

Samotná architektura domu budí zdání, že se hmotově odkazuje k socialistickému paneláčku vedlejší nemocniční ubytovny, nicméně v modernějším, „designovém“ hávu. Jako podesta slouží budově mohutný sokl garáží, na němž se nachází ona developerem opěvovaná soukromá zahrada. Toto řešení bylo však nezbytné vzhledem k prudkému svahu, vedoucímu k níže položené sousední budově zázemí nemocnice s parkovištěm sanitních vozů.

Dům působí elegantně a fasáda si i přes svou jednoduchost nápaditě hraje s okenními a balkonovými výřezy, které tu obíhají roh a tu u něj těsně končí, poslední patra ustupují, aby poskytla obyvatelům prostorné terasy s výhledem na slibované pražské panorama. V komplikované okolní situaci tak architekti vykouzlili příjemnou, jednoduchou, a přece hravou stavbu s jasným kubickým výrazem a zajímavou strukturou. Nicméně jak jsem již naznačila, síla architektury domu spočívá právě v jeho osamělosti. Kdyby byl zapadal do rozsáhlejšího projektu bytové výstavby, i přes svou kultivovanost by nevyhnutelně vytvořil dojem sídliště, jak seto stává mnoha zajímavým bytovým domům ve větších komplexech.

Interiér domu ozvláštňuje ze všech stran prosklený kvádr vstupního atria se zajímavě řešeným masivem poštovních schránek,uvnitř se pak nachází shora osvětlené schodiště s perforovaným plechovým zábradlím, které vytváří krásný hravý prvek v jinak sterilním prostředí čistě funkčních chodeb,čímž příjemně doplňuje hravý, a přece přísně geometrický dojem z exteriéru. Většina bytů je vybavena zasklenou lodžií, v přízemí předzahrádkou, v horních patrech terasou. Jak je patrno již z fasády, je položen velký důraz na přirozené osvětlení vnitřních prostora výhled do okolí – ačkoli blízké okolí nutí k zamyšlení, kam ten výhled, především v nižších patrech, povede. Směrem do ulice je přízemí podsazeno pod konzolou vrchních pater, prosklené vstupní prostory jsou však zapuštěny pod úroveň ulice, čímž poněkud ztrácejí svůj potenciál odlehčit parter budovy. Spolu s uzavřenou soukromou zahradou se tak dům trochu distancuje od svého okolí, které je přeci také odmítavě ohrazené.

Celkově se dá říci, že bytový dům Na Korábě je povedená architektura, která neuchvátí,ale ani neurazí, dům nenudí, ale zároveň ani příliš nevybočuje. Jde o stavbu příjemnou, klidnou, s potenciálem zaujmout. V porovnání s dalšími realizacemi ateliéru Aulík Fišer architekti se ukazuje, že jejich síla spočívá – navzdory realizacím –spíše v menších solitérech, jako je tento, než v sídlištích či megalomanských administrativních budovách. Bytový dům Na Korábě, nápaditá, a přece jednoduchá architektura,se tak jako jeden z jejich nejkultivovanějších projektů může zařadit ke společenskému centru na Brumlovce. Ve velmi složité a nepřátelské situaci libeňské periferie, na parcele, kam by se nepochybně vzhledem k okolí více hodila nebytová architektura, vytvořili elegantní stavbu, která přispívá ke zklidnění situace a ve které se budou obyvatelé cítit komfortně a bezpečně.
Eliška Varyšová

___
Místo: Na Korábě, Praha 8
Generální projektant: Aulík Fišer architekti
Autoři: Jan Aulík, Jakub Fišer, Leoš Horák,Jindřich Ševčík
Spolupráce: Lucie Chroustová, Jana Poláková
Investor: Real Treuhand Reality s. r. o.
Dodavatel: SOD Holding
Plocha pozemku: 2736 m²
Zastavěná plocha: 610 m² (nadzemní část)
Užitná plocha: 3140 m²
Obestavěný prostor: 14210 m³ (nadzemní část)
Projekt: 2010–2012
Realizace: 2017
Foto: AI Photography

Publikováno v časopise Stavba č. 2/2017, str. 36-39