Bytový dům ve Varšavě

Bytový dům ve Varšavě

(31. 10. 2017) Panelák 21. století (?)

   
 
 
 
 

Bytový dům ve Varšavě

Dům z červených prefabrikátů
Varšavská čtvrť Praga rozhodně nepatří k nejvýstavnějším čtvrtím hlavního města Polska. Leží na východním břehu Visly, naproti výstavnímu starému městu. Na konci druhé světové války zachránilo Pragu od srovnání se zemí obsazení rudou armádou. Totální demolici, jako součást potlačení varšavského povstání ustupujícími Němci, se ale nevyhnulo historické centrum města. Následná poválečná obnova byla ale natolik úspěšná, že dnes je varšavské Staré Město zapsáno na seznam UNESCO. Praga ve své poválečné historii takové štěstí neměla a ještě na přelomu tisíciletí byla považována za jednu z nejnebezpečnějších čtvrtí města. Teprve počátkem nového tisíciletí začala být zanedbané čtvrti věnována dostatečná pozornost a investice. Nová linka metra, modernizace infrastruktury a rekonstrukce cenných historických staveb pomohly ke změně pověsti kdysi opovrhované čtvrti.  Stále levné nájmy brzy přilákaly umělce, studenty, kavárníky a restauratéry a ti místu vdechli nový život. Nedávno se Praga umístila v žebříčku nejzajímavějších evropských čtvrtí na čtvrtém místě. Žebříček sestavuje renomovaný cestovatelský portál Travel Supermarket a nejvýše byl hodnocen legendární berlínský Kreuzberg.

Ulice Sprzeczna by mohla být synonymem pro všechny ulice Pragy. Chodníky ze záplatovaného asfaltu lemují cihelné činžáky s opadanou omítkou a proluky se vzrostlými stromy na místo domů. V té samé ulici ale najdeme nablýskanou benzinovou pumpu, na dohled je nová kancelářská budova a za rohem stanice metra Národní stadion z časů fotbalového Eura.

Volnou parcelu nepravidelného tvaru vyplnila hmota sedmipodlažního bytového domu. Na tom samém místě mohla vzniknout běžná stavba s lepší či horší architekturou. Investorem domu ale byla firma vyrábějící betonové prefabrikáty a novostavba se měla stát ukázkou neomezených možností její technologie. Předvýroba stavebních dílců proto dosáhla maximálního stupně a sami autoři ji označují za totální. Prefabrikované jsou všechny vnější i vnitřní konstrukce. Obvodové stěny jsou řešeny sendvičové s různobarevným betonem na obou stranách a s izolací uprostřed. Okenní modul je složen z více částí, ale pokaždé se jedná o dílce, které se po transportu na stavbě pouze montovaly. Červená barva betonových elementů je přirozenou reakcí na barvu okolních cihelných staveb. Barvu charakteristickou pro tuto tradičně průmyslovou část města. Na první pohled nepotřebná kreace trojúhelníkových lodžií představuje velmi racionální vyrovnání se šikmou parcelou a současně vtipné technické řešení přechodu stropní konstrukce mezi vytápěným interiérem a venkovním prostředím.

Často se stává, že stavby, které přichází se zásadní technickou inovací, jsou architektonicky jenom průměrné. V případě bytového domu v ulici Sprzeczna se architektům podařilo spojit technický důmysl a architektonické pojetí do atraktivního celku.

Poznámka: Název čtvrti Praga je odvozeno od polského slovesa  prażyć  (vypalovat, ždářit), protože původní les byl odstraněný při zakládání města žďářením. Spíše obyvatele všech českých Žďárů by se na základě názvu měly v Pradze cítit doma než návštěvníci z našeho hlavního města.
Vladimír Balda

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

 
 
 
 
52.248638
21.041469
Bytový dům ve Varšavě

Bytový dům ve Varšavě

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

20. 10. 2022 17:55:02

Re: Odborníci apelují na vládu: odložte projednávání novely stav...

Kromě toho, že se připojuji k této výzvě, upozorňuji na to, že velkým přičiněním pana Františka Lukla, tuším že z 13.1.2021 bylo z novely SZ vyloučeno to podstatné, co mělo být hlavním motorem zlepšení výkonnosti stavebních úřadů základního stupně a tedy i zkrácení doby trvání správního řizení. A to jistě víte, je vyjmutí těchto úřadů z gesce a působnosti místních, obecních a městských úřadů, tedy z vlivu starostů a z jejich rozhodování o personálním obsazení míst odborých pracovníků vč. určování jejich platů podle tabulek a jiného odměňování podle vlastního uvážení. Tedy z vlivu korupčního prostředí, které jednoznačně na mnoha radnicích trvale vládne. Tedy shrnu to takto: žádné změny (ani o 30% podle názoru paní Žanety Hadžič) v trvání správního řízení pro vydání povolení stavby nebo souhlasu s jejím umístěním ani náhodou nečekejme, když je již známo, že přes 3 tisíce pracovník stav.úřadů odejde do důchodu a 3 tisíce na jiná méně exponovaní místa, protože za takové mizerné platy si nebudou dále ničit zdraví, jak z novely SZ již nyní vyplývá. to jsou informace jak z MMR, tak z "terénu", kde se pohybuji již 50 let. Tedy bude chybět víc než 6000 odborníků (a nečekejme, že mladší náhradníci z jiných oborů budou vykazovat potřebné výsledky) a slučováním úřadů nebude ničeho dosaženo, spíše naopak přijdou další odchody těch opravdu zkušených lidí, o nichž si ministr Bartoš myslí, že jsou ti nejslabší. Jak úsměvný je jeho amatérský názor. Holt kozel je opět jednou zahradníkem a paní ing. Hadžič ho ještě podporuje. Tedy ona ví víc než pan ing., Bartoš, ale jen po právní stránce, o praxi v terénu přímo na úřadech ví zrovna tak málo, jako ministr.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz