Centrála pro ČSOB v pražských Radlicích

Centrála pro ČSOB v pražských Radlicích

Praha-Radlice

(14. 9. 2020) Marek a Štěpán Chalupovi

   
 
 
 
 

Centrála pro ČSOB v pražských Radlicích

Architekti budovu navrhli tak, aby respektovala prostředí radlického údolí a ještě posílila jeho kvality. Kopíruje reliéf svahu, do něhož je umístěna a díky použitým materiálům a střešní zeleni splývá s okolím.
Do budovy se přestěhovaly dceřiné společnosti skupiny ČSOB, které sídlily na různých místech v Praze. Nová centrála je propojena se stávajícím sídlem banky lávkou přes Radlickou ulici. Propojením obou budov do ČSOB Kampusu vznikl prostor, který využije až 5000 zaměstnanců. Nová centrála kombinuje různé zóny pracovní (pro soustředěnou práci, pro práci v týmu nebo oddělené prostory), vzdělávací i relaxační. V Kampusu najdete tělocvičny, střešní terasy s běžeckou dráhou a street basketbalovým hřištěm, je tu i školicí středisko pro týmová setkání, konference a eventy.

Budova v zeleném svahu
Už první návrh ctil a posiloval morfologii terénu Radlického údolí a jeho vegetaci. „Budovu s relativně velkým stavebním programem jsme do svahu Dívčích hradů koncipovali tak, aby vznikl soubor menších pavilonů o velikosti blížící se budovám ve městě. Nechtěli jsme, aby objekt působil příliš mohutně, proto jsme jeho podélně protáhlé nízké články kladli po vrstevnicích a sestupně řadili po spádnici,“ uvádí architekt Marek Chalupa a dodává: „Stejně jako profil svahu jsou na sebe vrstvena i jednotlivá podlaží budovy s výraznými plastickými římsami. Atributy krajiny, která není pravidelná ani statická a přirozeně stárne, se tak na domě obtiskují. Římsy i fasády v jednotlivých úrovních jsme sestavili do volnější skladby tak, aby nebyly strnule přísné. Krajinu s budovou propojují terasovité střešní zahrady i zahrada na terénu, jež díky dvorům budovu prostupuje. Tento dojem posilují velké rostlinné objekty, které se rozpínají přes celou vnitřní dvoranu a obrazně přecházejí z jednoho venkovního dvora do druhého. Charakter zahrad je na všech úrovních v základě stejný, jsou volně organizované se vzrostlými stromy a keři. Střešní zahrady se využívají jako alternativní pracoviště, zahrada na střeše severního pavilonu slouží pro sportovní odreagování zaměstnanců banky.“

Architektonický koncept
Budova je nízkopodlažní a centrálně organizovaná, jejím přirozeným středem se stala dvorana. Prostorová a komunikační organizace se paprsčitě rozvíjí do vnějších pavilonů, je přehledná a díky ní mohou být vnitřní komunikace krátké. Většina pavilonů má nad terénem pouze dvě nebo tři užitná podlaží. Umožnilo to komunikačně dosáhnout jakékoliv místo v objektu převážně horizontálním pohybem, s omezenou potřebou vertikální komunikace. Namísto výtahů se tak přednostně využívají schodiště. Hierarchie prostor je centralizovaná – intenzita využití má od hlavní rušné dvorany v srdci budovy klesají tendenci až do krajních pavilonů, respektive ke klidným pracovištím. Vnímání sdíleného prostoru domu je analogické k městu: veřejný prostor přechází přes polosoukromé haly až k soukromým pracovním místům. Rozeklaný půdorys zajistil dostatek klidných neprůchozích pracovních ploch v koncových polohách a má tak dostatečnou délku fasády, podél níž jsou umístěna trvalá pracoviště.
Autoři návrhu použili přirozeně stárnoucí materiály: vodorovné nosné konstrukce s instalačními podlahami před fasádou zakončují hrubé betonové prefabrikované římsy.  Mocné římsy s ručně otloukaným povrchem se stopami po nástrojích obtiskují ve své materialitě význam nosných stropních desek. Horizontálně frázují budovu a dokládají tak princip vrstvení jednotlivých podlaží odkazujících na vrstevnatost terénu. V místech kontaktu uživatelů byla fasáda realizována dokonale a jemně. Subtilní systémové rámy velkoformátových oken, nábytkově zpracované dřevěné perforované akustické panely z vnitřní strany meziokenních vložek, z vnějšku lehké dřevěné lamely. Z těchto prvků se skládá rozhraní kontrolovaného vnitřního pracovního prostředí s prostředím venkovním. Charakter této části pláště kontrastuje s přirozeně stárnoucími hrubými betonovými římsami.

Tunelomost
Pro pěší propojení budov NHQ a SHQ centrály ČSOB byl navržen tunelomost, který plynule překonává jejich výškový rozdíl. Tunel podchází Výmolovu ulici, most nadchází ulici Radlickou. Kombinace rozdílných charakterů obou částí – tunelu a mostu – činí relativně cestu tímto prostorem zajímavější, proměnlivost jejího profilu jí dodává dynamický a méně formální charakter. Most, vystupující ze zeleného svahu jako stvol, byl koncipovaný jako otevřený visutý chodník navlečený do lehkého rukávce síťové treláže porostlé popínavou vegetací. Díky svému měkkému tvarování se připojuje k charakteru radlického údolí. Vegetace se u lávky pne po spodní straně, střeše i bocích, rukávec zeleně tak vytváří povrch, kterým lávka navazuje na zelený svah.
Ocelová konstrukce visutého chodníku má rozpon 52 m. Nosnou část mostovky a střechy tvoří vždy dva silnostěnné svařované krabicové ocelové nosníky, jejich osa prochází polovinou vzdálenosti mezi okrajem lávky a okrajem středového chodníku. K vnějším bokům podélných průběžných nosníků jsou připojeny ocelové bočnice, rozšiřující profil lávky i střechy. Toto rozšíření zvyšuje pocit bezpečí chodců a zároveň je chrání před deštěm. Mostovku a střechu spojují nepravidelně rozmístěné a různě nakloněné ocelové sloupky několika různých průměrů.

Technicky vyspělá zelená budova
Nová budova ČSOB byla koncipována jako progresivní a ohleduplná k životnímu prostředí. Tento koncept podpořila i volba samotného místa s výbornou obslužností hromadnou dopravou. Staveniště bylo vlastně brownfieldem, jeho plocha se využívala při budování metra. Orientace na životní prostředí je zakódována už prostorové koncepci objektu. Jedním z významných negativních faktorů srovnatelných budov bývají tepelné zisky z velkých prosklených ploch. K jejich eliminaci přispěla orientace pavilonů, jež využívá jako dominující severní a jižní fasády (východní a západní fasády vzhledem k úhlu dopadu slunečních paprsků přinášejí téměř třikrát vyšší tepelné zisky). V Radlickém údolí také výrazně převládají západní větry. Proto bylo hlavní atrium orientováno tak, aby se proudění venkovního vzduchu využilo za pomoci systému klapek k odvětrání teplého a odpadního vzduchu.
Energii pro vytápění a chlazení budovy zajišťují tepelná čerpadla ze systému zemních vrtů. Rozsah tohoto pole nemá v ČR srovnání a stavba tak patří mezi dvacítku evropských budov dané kategorie s touto špičkovou technologií. Rozsah vrtného pole je dostatečně velký pro to, aby technologický koncept nemusel počítat s klasickou kotelnou. Objekt zahrnuje důslednou rekuperaci tepla – kromě tepla daného přítomností osob, kancelářské techniky a zisků ze slunečního záření využívá přebytečnou také energii z kuchyní a serveroven. Množství energie získávané ze zemního masivu dostačuje i pro letní chlazení. Pouze v době tropických teplot se počítalo s tím, že chladicí výkon podpoří nevelký hybridní chladicí agregát. Koncovými jednotkami pro přenos tepla nebo chladu do interiérů jsou sálavé systémy vytápění a chlazení, zabudované ve stropní konstrukci (BKT). V exponovaných místech je doplnily zavěšené sálavé panely. Teplem a chladem jsou zásobovány také výměníky vzduchotechnických zařízení.
Vrtné pole slouží nejen pro čerpání energie, ale také pro její ukládání: v letním období se ukládá tepelná energie, v zimním naopak chlad. Zemní masiv, jenž systém ohřeje v létě, lze využívat pro vytápění při nástupu zimy a naopak – ochlazená hmota z období zimních měsíců se využívá pro chlazení v létě. Na rozdíl od klasických chladicích systémů, které odvádějí přebytečné teplo do ovzduší, je jeho ukládání v letních dnech do země daleko ohleduplnější k okolnímu prostředí. Podobně se využívá cyklu den/noc, a to prostřednictvím akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti vnitřních konstrukcí, zejména železobetonových stropních desek, a spolu s nimi také veškerých hmot uvnitř objektu. V kancelářské budově se vnitřní prostory chladí na příznivou teplotu 8 - 9 měsíců v roce. Po většinu tohoto období je k dispozici dostatek venkovního chladu v noci, neboť jen výjimečně noční teploty neklesají pod 20 °C. Jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení. Řízeným otevíráním pláště, většinou vybraných oken, je možno zdarma předchladit objem vnitřního vzduchu a veškeré povrchy v interiéru. Vedle toho je možno aktivně chladit médiem také hmotu masivních stropních desek tak, aby následující den mohly radiací a konvekcí udržovat příznivé nižší teploty prostředí po celou pracovní dobu. Kromě toho budova využívá také nerovnosti tepelných zisků a ztrát mezi protilehlými, k opačným světovým stranám orientovanými průčelími a prostory. V přechodném období je totiž třeba za slunného dne prostory u jižních fasád chladit, zatímco prostory u fasád severních je nutno dotápět. Pomocí tepelných čerpadel se proto přebytečná energie z místností u jižních fasád odvádí do prostor severních.
Vzhledem k prakticky celoročním přebytkům tepla v nové budově se připravuje jejich další využití. Bude jím energetické propojení nové budovy SHQ se stávající budovou NHQ, což umožní poskytnout zimní dodávky levnější zemní energie k vytápění budovy NHQ a redukovat tak odběr z plynové kotelny. Propojení dovolí aplikovat celoroční cyklus ukládání a pozdějšího čerpání energie na obě budovy. Optimalizace spočívá v tom, že se k podzimnímu předehřátí zemního masivu využije také teplo z NHQ, což zvýší jeho kapacitu pro zimní vytápění obou budov. Toto propojení bude mimo jiné zajímavé i pro snížení provozních rizik, neboť přináší zálohování chlazení a vytápění obou budov a současnou diverzifikaci zdrojů energie. Kromě zvláště chladných či teplých období roku se tak může případný výpadek topení nebo chlazení v jedné z budov nahradit zásobováním z budovy druhé.
Nová budova splňuje nejvyšší ekologické standardy v souladu s mezinárodní certifikací LEED Platinum. Soustavu tepelných čerpadel tvoří 177 zemních vrtů o hloubce 150 metrů a celkové délce přes 26 kilometrů. Budova má také vlastní systém využívání dešťové vody a v maximální míře šetří pitnou vodou. Komplex tak navazuje na první objekt banky v Praze - Radlicích s certifikací LEED Gold, který před více než deseti lety projektoval architekt Josef Pleskot.
Hana Vinšová
Článek vyšel v časopise Stavitel 09/2019
Foto: Filip Šlapal a archiv ČSOB


Stavebník: Radlice Rozvojová, a.s. – Ing. arch. Ivo Koukol, Mgr. Jan Vlačiha
Architekt: Chalupa architekti s.r.o.; autoři návrhu – Ing. arch. Marek Chalupa, Ing. arch. Štěpán Chalupa; spolupráce Ing. arch. Michal Rosický, Ing. arch. Vojtěch Jeřábek, Ing. arch. Jan Ptáček, Ing. arch. Jiří Kryl, Ing. arch. Matej Ruščák, Ing. arch. MgA. Marek Šilar, MgA. Jakub Chuchlík
Projekt, stavební řešení, koordinace, inženýring: AED project, a.s. – Ing. Aleš Marek, Ing. Ivan Hodek; Ing. Radek Faban; Ing. arch. Eliška Saganová; Ing. Tomáš Volný; Ing. Zdeněk Podaný; Ing. Martin Rus; Ing. Jiří Voříšek; Ing. arch. Martin Svoboda; Ing. Katarína Ťapáková; David Jedlička; Ing. Jan Prokop; Ing. Vladimír Zákopčan; Michal Hejzlar; Ing. Petr Sedlák; Ing. Michal Pokorný (m3m s.r.o.), Ing. Jiří Straka; Ing. Lenka Hábová
Stavební akustika: AKUSTPROJEKT s.r.o. – Ing. Jiří Králíček, Ing. Jan Králíček
Prostorová akustika: Ekola group, spol. s.r.o. – Ing. Libor Ládyš; Ing. Petr Novák; Ing. Václav Moulík; Ing. arch. Milan Nesměrák, Ph.D.; AKON – Ing. Karel Šnajdr
Denní a umělé osvětlení: JH-Projekt – Jiří Hotový
Požárně bezpečnostní řešení, SHZ, SOZ, civilní obrana: AMPeng s.r.o. – Ing. Miroslav Praxl; Ing. Jan Vodehnal; Ing. Lukáš Bílý; Štěpán Vyskočil; Marek Bukovjan; Ing. Pavel Dachovský; Ing. Kateřina Janderová
Konstrukční řešení budovy: NĚMEC POLÁK spol. s r.o. – Ing. Ivan Němec; Ing. Jan Jiroutek; Ing. Robert Bergman; Ing. Juraj Cholvádt, PhD.
Skleněné konstrukce: RECOC, spol. s r.o. – Ing. Karel Košek
Konstrukční řešení lávky: Link projekt s.r.o. – Ing. Stanislav Brtáň, Ing. Tomáš Foltýn; EXCON, a.s. – Ing. Vladimír Janata, CSc.; Ing. Dalibor Gergor, Ph.D.; Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. – Ing. Petr Nehasil
Fasáda: TPF s.r.o. – Jiří Viktora
Vytápění, chlazení, větrání: PBA International Prague spol. s r.o. – Bc. Jiří Cajthaml; Ing. Martin Ďuriš; Pavel Žemlička; Jakub Urban; Lukáš Hudousek; Josef Dřízhal
Zemní vrty: GEROtop. Spol. s r.o. – Milan Trs, Ing. Pavel Dědina
Zdravotní technika: Tepros s.r.o. – Ing. Tomáš Jouda; Ondřej Štambach; Vladimír Hrbek
Silnoproudé elektroinstalace: TECHNISERV, s. r. o. – Ing. Pavel Dík, Ing. Antonín Brčák; MINET ELEKTRO spol. s r.o. – Ing. Pavel Řeháček, Ing. Jiří Pavlovský
Slaboproudé elektroinstalace: TECHNISERV, s.r.o. – Jaroslav Patočka, Ing. Hana Drobná; Martin Henáč; MINET ELEKTRO spol. s r.o. – Ing. Pavel Řeháček, Ing. Jiří Pavlovský
MaR/BMS: TECHNISERV, s. r. o. – Ing. Pavel Dík, Ing. Pavel Sedláček; MINET ELEKTRO spol. s r.o. – Ing. Pavel Řeháček, Ing. Jiří Pavlovský
Gastro technologie: G-Team projektová kancelář s.r.o. – Ing. Jan Přindiš, Ing. Tomáš Lukšan
Zahradní a sadové úpravy: Terra Florida v.o.s. – Ing. arch. Lucie Vogelová, Ing. Radka Šimková; Ateliér zahradní a krajinářské architektury – Ing. Zdeněk Sendler, Ing. Lýdia Šušlíková
Dopravní řešení: Atelier LUCIDA, s.r.o. – Ing. Josef Stanko, Ing. Jan Beneš; Atelier PROMIKA, s.r.o. – Ing. Jaroslav Míka; Ing. Šárka Veselá, Ing. Václav Pivoňka; Ateliér DUA, s.r.o. – Ing. Václav Malina
Průkaz energetické náročnosti budovy: EkoWATT CZ s.r.o. – Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA, Ing. arch. Martin Šimůnek
Certifikace LEED: EkoWATT CZ s.r.o. – Ing. Petr Vogel
Bludné proudy: JEKU, s.r.o. – Ing. Bohumil Kučera
Zásady organizace výstavby: Ing. Luboš Drofa
Vliv stavby na životní prostředí: Ekola group, spol. s.r.o. – Ing. Libor Ládyš; Ing. Kristýna Kociánová; Mgr. Kateřina Šulcová
Informační systém: Side2 s.r.o., graphic design – Tomáš Machek; Magdaléna Lindaurová
Dodavatel stavby: HOCHTIEF CZ a.s. – Ing. Libor Müller; Ing. Martin Jelen; Ing. Martin Beneš – budova; Ing. Peter Kliment, MBA; Ing. Michal Jech – lávka
Hrubá plocha nadzemních podlaží: 27 386 m2
Celková hrubá užitná plocha: 67 388 m2
Obestavěný objem: 330 921 m3
Výkon tepelných čerpadel: pro vytápění 1300 kW; pro chlazení 1220 kW
Celkový potřebný chladicí výkon 2557 kW – vnější zisky 513 kW; vnitřní zisky 737 kW; pro větrání 972 kW; chlazení tech. m. slaboproudu 335 kW
Celkový tepelný výkon se započítáním vnitřních zisků 1285 kW – na vytápění 695 kW; na větrání 740 kW (100 % množství vzduchu); na zvlhčování 310 kW (100 % množství vzduchu); TUV 100 kW; vnitřní tepelné zisky 440 kW; zisky z chlazení tech. m. slaboproudu min. 90 kW x topný faktor 3 = -120 kW

 

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

16. 4. 2021 15:44:03

Re: Praha má plán, jak zlepšit bytovou situaci

Velké fráze plné prázdných slov. Ani jedno o tom, jak se společně s růstem zastavěnosti a zahuštění stavbami zlepší životní prostředí bývalých industriálních ploch, často bez veřejné zeleně, ani jak se vyšší počet obyvatel projeví v přeplnění sítí MHD v době špiček. ani Ň o tom, jak bude ošetřena prostupnost přeplněných vnitřních pražských komunikací i magistrály a spojek a totéž platí o umístění parkovacích a odstavných ploch pro nové rezidenty, když dnes jich až 50% chybí pro ty stávající téměř v celé Praze. Samé plány plné ničeho. Jen byty, a související TI a DI je vedlejší, přitom je základnou pro další rozvíjení osídlení v Praze. Kapacity starých inženýrských sítí, ČOV i zdrojů vody jsou již dnes přetíženy. Významné orgrtanizace zásadní pro denní provoz města, jako je mj. i TSK, jsou bez potřebného počtu kvalifikovaných techniků a takové zajímavé, leč postradatelné organizace jako je IPR , ty mají lidí a schopných přebytek. Co vše se v Praze dělá špatně, na co lidé na Magistrátě absolutně nestačí? Na všechno. Pouze zaměstnanost úředníků pořád zvyšují. Jak hloupé, jak sebevražedné, jak nekompetentní! Pan Hřib celou tuto vážnou roli řídit moudře chod města nezvládá, zrovna jako VŠICHNI JEHO PŘEDCHŮDCI! I v Praze ryba smrdí od hlavy a je jedno, zda jde o vládu nebo Magistrát. Stejní lidé, nezodpovědní, s plnými kapsami peněž za své benefity, ale výsledek jejich činností pro občany je katastrofální.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz