Spodní stavbu tvoří betonové patky, které nesou dům s podlahou 30 cm nad terénem. Podlaha je tepelně izolovaná trámová konstrukce. Vrchní stavba je dřevostavba. Stěnový větraný sendvič two by four s palubkovým obkladem plní funkci výplně skeletové superkonstrukce z masivních v interiéru i exteriéru přiznaných sloupů z kulatiny, které byly získané z blízkého lesa a opracované na místě. Střecha je do interiéru přiznaná vaznicová trámová konstrukce s nadkrokevní tepelnou izolací a větraným dvoupláštěm, střešní krytina je z břidlice, klempířské prvky jsou z mědi. Vytápění a TUV je zajištěné plynovým kotlem na LPG s akumulačním zásobníkem plynu na zahradě za domem. Rozvody tepla jsou řešené podlahovými konvektory. Doplňkové vytápění – krbová kamna.
Příběh domu
Pokud chcete tuto stavbu pochopit a chcete ucítit alespoň část z jeho dřevěné duše, musíte zapomenout na to, že nové rodinné domy u nás většinou vznikají v koloniích rozparcelované zemědělské půdy s minimální vazbou na své okolí a genia loci. Musíte zapomenout na levné projekty typových domků, které vám vnucují nefunkční urbanistické řešení pozemků a schizofrenní dispozice vnitřních prostor podobné těm panelákovým. Musíte zapomenout na typizované stavební systémy, které v rozporu s obsahem své reklamy ve skutečnosti omezují kreativní přístup k technickému řešení stavby. A nakonec musíte zapomenout na většinu developerů, kteří z lenosti a z nutnosti zajištění svých příjmů udělají vše pro to, aby to tak pod nepravdivou záminkou ochrany zájmů klienta zůstalo co nejdéle. Raději si představte, že architekt během dlouhých debat s investorem navrhne dům a zvolí vhodnou koncepci konstrukce domu. Dále si představte, že investor architektovi věří a na všechny jeho experimenty říká ano. Nevadí mu, když něco není dokonalé a některé detaily se povedou až napodruhé. Ví přece, že jeho dům je jako exotická milenka, před kterou se nestydí kleknout na kolena a vzít šroubovák, vrtačku, brusku či dlaždice do ruky sám.
Představte si, že stavitel – tesař a příležitostný truhlář, řezbář, elektrikář a instalatér samouk – na výzvu jít do lesa a nasbírat padlé stromy, opracovat kulatinu a postavit z ní bez drahého sušení hrubou stavbu řekne: „Proč ne…?“ Představte si, že celý dům vzniká radostnou a spontánní tvorbou všech zúčastněných. Že všechny detaily a výběr materiálů jsou určovány v průběhu stavby a že stavební náklady a kvalita provedení jsou pečlivě kontrolovány. Dbalo se na ekologické řešení, provozní náklady a případnou odstranitelnost díla. A věřte či ne, stavební investice i přes experimentální přístup nepřekročí původní odhady a pohybují se pod běžnou cenou za m2 typizované výstavby.
Tvrdím, že kvalita realizace je přímo úměrná době, kterou architekt stráví na stavbě. Je-li klient připravený na experimentální stavbu, dá se dům postavit i tak, že si na začátku zvolíme nějakou koncepci – pokud možno zdokumentovanou v architektonické studii. Vše ostatní vyřešíme v průběhu stavby formou kreativního stavebně autorského dozor. Sice nebudete na začátku úplně přesně vědět, co z toho vznikne, jste-li ale na podobnou nejistotu připraveni, odmění se vám nezapomenutelným zážitkem z opravdu kreativní a zábavné výstavby vašeho neopakovatelného a jedinečného domu.
Autorská zpráva
Foto: René Jakl, Vavřinec Menšl, archiv architekta
Architekt, TDI a koordinátor stavby: Tomáš Klanc, Klanc architekti
Užitná plocha: 80 m2 obytný prostor, 35 m2 terasa
