„Sliby dané Bohu se musí dodržovat,“ řekl varšavský kardinál Kazimierz Nycz v narážce na skutečnost, že na stavbě se polský sněm usnesl už v roce 1791; chrám měl být výrazem díků za květnovou ústavu, první na starém kontinentu. Místo spásy vlasti však následovala porážka od ruských vojsk a rozdělení království mezi sousední velmoci.
Původně, jak připomněl list Gazeta Wyborcza, měl chrám stát v parku, který se v současnosti nachází v centru metropole, ale tam se ocitnul jen základní kámen.
V éře komunismu primas polské církve vzdal naději na výstavbu nového chrámu a zasvětil boží prozřetelnosti jeden z varšavských kostelíků. V 80. letech se ale myšlenka vrátila, v 90. letech se objevil nápad vybudovat chrám na umělém ostrovu uprostřed řeky Visly, ale pak jeden z největších polských boháčů věnoval církvi vhodnou parcelu.
Na místě byl vztyčen a vysvěcen kříž, později přibyl základní kámen, respektive tři kameny pocházející z první stavby z roku 1792, z varšavské katedrály a z kláštera v Čenstochové, hlavního poutního místa země.
Měl tu být také kámen, na kterém podle pověsti klečel a modlil se národní hrdina Tadeusz Kościuszko před vítěznou bitvou polských povstalců s Rusy v roce 1794, která však neodvrátila konečnou porážku Poláků. Kámen se ale nepodařilo najít.
Původně měl chrám vypadat úplně jinak. Vizionářský návrh vítěze soutěže, ve které zápolila více než stovka architektů, ale odmítla církev. Přednost dostala monumentální budova o půdorysu řeckého kříže o rozměrech 84 na 84 metry, tyčící se do výše 75 metrů.
Výsledek ovšem kritici haní jako „vítězství banality“. Pohledu na „monstrózní stavbu“, vyčnívající z okolní nízké zástavby, nelze v širém okolí uniknout, podobně jako v případě dosavadní dominanty Varšavy, stalinského Paláce vědy a kultury, který je ale přibližně třikrát vyšší než nový chrám.
Zatímco zmíněný palác v samém centru města si od posměváčků vysloužil přezdívky „Stalinův dar“, novému chrámu ve spíše okrajové čtvrti Wilanow se kvůli charakteristickému tvaru kupole, vysoké 30 metrů, přezdívá „Lis na citrón“.
„Ti, kdo viděli stavbu jen z vnějšku, těžko uvěří, že uvnitř působí subtilním dojmem,“ poznamenal deník Gazeta Wyborcza o „nejlepší části“ svatyně. Ta působí dojmem převráceného kalichu, do kterého otvorem v kopuli dopadá světlo, a nad vším se 75 metrů nad zemí jakoby vznáší kříž. Dílo korunuje zeď, esovitě prohnutá a vysoká jako sedmipodlažní dům. Chrám má mimo jiné podlahové topení, které tvoží 19kilometrová soustava trubek.
V chrámu má být zřízeno také muzeum polského papeže Jana Pavla II. a kardinála Stefana Wyszyńského, který stál v čele polské církve za komunismu.
Doplněno Stavbaweb:
23. října 1998 bylo usnesení Sejmu z roku 1791 obnoveno. K jeho stavbě byl vybrán pozemek v nové obytné čtvrti Wilanów. Architektonickou soutěž vyhrál varšavský architekt profesor Marek Budzyński. Navrhl stavbu podzemního chrámu ve tvaru pahorku zarostlého travou, korunovaného světlíkem ve tvaru hvězdy. Projekt byl velmi vysoce hodnocen odborníky, ale setkal se s nelibostí konzervativních věřících, kteří požadovali konvenční církevní budovu.
Hlava církve v Polsku, kardinál Józef Glemp, původně rozhodl postavit kostel podle vítězného návrhu. Po nějaké době si to však nečekaně rozmyslel a přiklonil se ke konvenčnímu návrhu architektů Wojciecha a Lecha Szymborských.
Konstrukce Szymborských je stavba tvaru ohromné krychle 80,5 x 80,5 m z vyztuženého betonu s vysokou kupolí. Brzy si vysloužila přezdívku „vymačkávač na citróny“. Dne 2. května 2002 byl slavnostně položen základní kámen. Stavba začala 25. února 2003.(zdroj Wikipedie)
Projekt na stránkách autorů najdete ZDE.
Szymborski i Szymborski architekci
Návrh Marka Budzyńského
Centrum Opatrzności Bozej
Centrum Opatrzności Bozej / galerie
Wikipedie / Chrám Boží prozřetelnosti
Wikipedie / Świątynia Opatrzności Bożej w Warszawie
Na takové památníky peníze najdeme, že.
Ale na kvalitu výuky na všech stupních škol, na platy zdravotníků, tedy hlavně sester, nebo specialistů, nebo těch, kteří slouží na správných a potřebných místech u policie, tam peníze chybí. Chybí na stavbu kvalitních dálnic a obchvatů měst a obcí, na kvalitní projekty veřejných staveb, takže stát vybírá projekty levné, ale také současně brakové. Lidská slepota a omezenost díky vzdušným zámkům víry je vskutku nekonečná, a lze dodat, že také sebezničující. Následkům počátku pokorné poslušnosti a servilnosti vůči bezohledným prvním hlasatelům tehdy nového fenoménu, tj. víry v nadpozemský původ událostí, které se nedaly selským rozumem vysvětlit, čelíme dodnes a marně. Přesto, že události jsou dávno vysvětleny, tak lidé chtějí být dále klamáni a současně utěšováni něčím neskutečným, protože nemají dost síly na to, aby byli sami sebou, člověkem nezi lidmi. Nejstrašnějším důkazem slepoty lidství tváří v tvář imaginárnímu božství je islám, tzv.|víra| ubohých a zatracených, kde sám člověk, jedinečný výtvor Přírody, není nic proti dogma adorujícímu neomylnost vůle Alláhovy, která povoluje a dokonce podněcuje zabíjení jiných lidí.