Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě

Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě

(21. 11. 2016) Varšava má nový monumentální chrám.

   
 
 
 
 

Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě

(ČTK) - Polské hlavní město má novou dominantu. Prezident Andrzej Duda, premiérka Beata Szydlová a další představitelé vedení země na svátek nezávislosti Polska zúčastnili slavnostní mše, kterou byl chrám Boží prozřetelnosti otevřen. Stavba trvala půldruhé dekády a stála bezmála čtvrt miliardy zlotých (asi 1,5 miliardy korun).

„Sliby dané Bohu se musí dodržovat,“ řekl varšavský kardinál Kazimierz Nycz v narážce na skutečnost, že na stavbě se polský sněm usnesl už v roce 1791; chrám měl být výrazem díků za květnovou ústavu, první na starém kontinentu. Místo spásy vlasti však následovala porážka od ruských vojsk a rozdělení království mezi sousední velmoci.

Původně, jak připomněl list Gazeta Wyborcza, měl chrám stát v parku, který se v současnosti nachází v centru metropole, ale tam se ocitnul jen základní kámen.

V éře komunismu primas polské církve vzdal naději na výstavbu nového chrámu a zasvětil boží prozřetelnosti jeden z varšavských kostelíků. V 80. letech se ale myšlenka vrátila, v 90. letech se objevil nápad vybudovat chrám na umělém ostrovu uprostřed řeky Visly, ale pak jeden z největších polských boháčů věnoval církvi vhodnou parcelu.

Na místě byl vztyčen a vysvěcen kříž, později přibyl základní kámen, respektive tři kameny pocházející z první stavby z roku 1792, z varšavské katedrály a z kláštera v Čenstochové, hlavního poutního místa země.

Měl tu být také kámen, na kterém podle pověsti klečel a modlil se národní hrdina Tadeusz Kościuszko před vítěznou bitvou polských povstalců s Rusy v roce 1794, která však neodvrátila konečnou porážku Poláků. Kámen se ale nepodařilo najít.

Původně měl chrám vypadat úplně jinak. Vizionářský návrh vítěze soutěže, ve které zápolila více než stovka architektů, ale odmítla církev. Přednost dostala monumentální budova o půdorysu řeckého kříže o rozměrech 84 na 84 metry, tyčící se do výše 75 metrů.

Výsledek ovšem kritici haní jako „vítězství banality“. Pohledu na „monstrózní stavbu“, vyčnívající z okolní nízké zástavby, nelze v širém okolí uniknout, podobně jako v případě dosavadní dominanty Varšavy, stalinského Paláce vědy a kultury, který je ale přibližně třikrát vyšší než nový chrám.

Zatímco zmíněný palác v samém centru města si od posměváčků vysloužil přezdívky „Stalinův dar“, novému chrámu ve spíše okrajové čtvrti Wilanow se kvůli charakteristickému tvaru kupole, vysoké 30 metrů, přezdívá „Lis na citrón“.

„Ti, kdo viděli stavbu jen z vnějšku, těžko uvěří, že uvnitř působí subtilním dojmem,“ poznamenal deník Gazeta Wyborcza o „nejlepší části“ svatyně. Ta působí dojmem převráceného kalichu, do kterého otvorem v kopuli dopadá světlo, a nad vším se 75 metrů nad zemí jakoby vznáší kříž. Dílo korunuje zeď, esovitě prohnutá a vysoká jako sedmipodlažní dům. Chrám má mimo jiné podlahové topení, které tvoží 19kilometrová soustava trubek.

V chrámu má být zřízeno také muzeum polského papeže Jana Pavla II. a kardinála Stefana Wyszyńského, který stál v čele polské církve za komunismu.

Doplněno Stavbaweb:
23. října 1998 bylo usnesení Sejmu z roku 1791 obnoveno. K jeho stavbě byl vybrán pozemek v nové obytné čtvrti Wilanów. Architektonickou soutěž vyhrál varšavský architekt profesor Marek Budzyński. Navrhl stavbu podzemního chrámu ve tvaru pahorku zarostlého travou, korunovaného světlíkem ve tvaru hvězdy. Projekt byl velmi vysoce hodnocen odborníky, ale setkal se s nelibostí konzervativních věřících, kteří požadovali konvenční církevní budovu.
Hlava církve v Polsku, kardinál Józef Glemp, původně rozhodl postavit kostel podle vítězného návrhu. Po nějaké době si to však nečekaně rozmyslel a přiklonil se ke konvenčnímu návrhu architektů Wojciecha a Lecha Szymborských.
Konstrukce Szymborských je stavba tvaru ohromné krychle 80,5 x 80,5 m z vyztuženého betonu s vysokou kupolí. Brzy si vysloužila přezdívku „vymačkávač na citróny“. Dne 2. května 2002 byl slavnostně položen základní kámen. Stavba začala 25. února 2003.(zdroj Wikipedie)

Projekt na stránkách autorů najdete ZDE.
Szymborski i Szymborski architekci

Návrh Marka Budzyńského

Centrum Opatrzności Bozej
Centrum Opatrzności Bozej / galerie

Wikipedie / Chrám Boží prozřetelnosti
Wikipedie / Świątynia Opatrzności Bożej w Warszawie

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

 
 
 
 
52.158611
21.072222
Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě

Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě

Komentáře ke článku

 
 
 
 

21. 11. 2016 14:42:57. Re: Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě. Jiří Kalvach

 
 
 
 

21. 11. 2016 14:42:57. Re: Chrám Boží prozřetelnosti ve Varšavě. Jiří Kalvach

  Na takové památníky peníze najdeme, že.
Ale na kvalitu výuky na všech stupních škol, na platy zdravotníků, tedy hlavně sester, nebo specialistů, nebo těch, kteří slouží na správných a potřebných místech u policie, tam peníze chybí. Chybí na stavbu kvalitních dálnic a obchvatů měst a obcí, na kvalitní projekty veřejných staveb, takže stát vybírá projekty levné, ale také současně brakové. Lidská slepota a omezenost díky vzdušným zámkům víry je vskutku nekonečná, a lze dodat, že také sebezničující. Následkům počátku pokorné poslušnosti a servilnosti vůči bezohledným prvním hlasatelům tehdy nového fenoménu, tj. víry v nadpozemský původ událostí, které se nedaly selským rozumem vysvětlit, čelíme dodnes a marně. Přesto, že události jsou dávno vysvětleny, tak lidé chtějí být dále klamáni a současně utěšováni něčím neskutečným, protože nemají dost síly na to, aby byli sami sebou, člověkem nezi lidmi. Nejstrašnějším důkazem slepoty lidství tváří v tvář imaginárnímu božství je islám, tzv."víra" ubohých a zatracených, kde sám člověk, jedinečný výtvor Přírody, není nic proti dogma adorujícímu neomylnost vůle Alláhovy, která povoluje a dokonce podněcuje zabíjení jiných lidí.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz