Cítíte se bídně? Vystavujte se jasnému světlu, zlepší vám to náladu

Cítíte se bídně? Vystavujte se jasnému světlu, zlepší vám to náladu

(18. 1. 2019) Jasné světlo snižuje příznaky sezónní afektivní poruchy

   
 
 
 
 

Cítíte se bídně? Vystavujte se jasnému světlu, zlepší vám to náladu

Vánoční atmosféra je pryč, někteří se vzpamatovávají z finančních výdajů za sváteční dny, počasí venku je ponuré a dlouhé letní dny jsou v nedohlednu. Není se čemu divit, když pod tíhou těchto okolností pociťujete smutek nebo propadáte depresi. Údajně nejdepresivnější den roku, takzvané modré pondělí, připadá letos na 21. ledna. Navzdory ponurému období můžete udělat dvě maličkosti, které vám zlepší náladu. Jděte ven na čerstvý vzduch, i když venku zrovna nesvítí slunce. A pokud raději zůstanete v teple uvnitř budovy, sedněte si alespoň co nejblíže k oknu.

Jasné světlo snižuje příznaky sezónní afektivní poruchy
Podle zjištění americké organizace Lighting Research Center trpí přibližně 5 % celosvětové populace některou z forem deprese nebo sezónním afektivním onemocněním (zkratka SAD)1, které je charakteristické pravidelně se opakujícími podzimními a zimními depresivními epizodami.

Zatímco příčiny pocitu smutku nebo deprese neznáme, studie za posledních 20 let ukazují, jak významně ovlivňuje jasné denní světlo naše zdraví a jak bojovat s příznaky sezónní afektivní poruchy2. „Z hlediska lidského zdraví je důležitá odpovídající expozice vůči dennímu světlu, konkrétně to, jestli jsme mu vystaveni v optimální míře a ve správném čase. Jinak může dojít k narušení takzvaných cirkadiánních rytmů. To může mít za následek nespavost, únavu, změny v metabolismu a imunitě nebo dokonce i poruchy nálady,“ vysvětluje doktor Richard Imrich ze Slovenské akademie věd.

Nedávný průzkum společnosti YouGov zaměřený na vybrané evropské země a Severní Ameriku také odhalil, že 7 z 10 lidí (69 %) se domnívá, že denní světlo ovlivňuje jejich náladu4. V rámci České republiky 43 % oslovených připustilo, že denní světlo ovlivňuje jejich náladu výrazně a u více než čtvrtiny částečně.

„Je obecně známo, že světlo a nálada spolu úzce souvisí. Otázkou ovšem je, jak lidem zajistit dostatek denního světla, aby pozitivně stimulovalo jejich náladu a dodávalo jim pocit pohody. Stačí jednoduchá a drobná změna: sednout si doma, v práci nebo ve škole blízko okna, kterým dopadá do místnosti denní světlo. Studie ukazují, že intenzita osvětlení denním světlem přinejmenším odpovídá hodnotám speciálních lamp, které vyřazují denní světlo a používají se k léčbě zimní deprese,” uvádí Klára Bukolská, hlavní architektka společnosti VELUX.

Náladu vám pozvedne i procházka na čerstvém vzduchu
Jiné studie ukazují, že při léčbě sezónní afektivní poruchy účinně pomáhá také ranní hodinová procházka. Zajímavé jsou i výsledky studie, která porovnávala výsledky léčby sezónní afektivní poruchy umělým světlem s intenzitou vyšší než 2800 luxů a přirozeným světlem. Osoby vystavené dennímu světlu měly lepší sebehodnocení6.

Klára Bukolská ze společnosti VELUX pokračuje: „Bylo prokázáno, že čas strávený venku, kdy nás obklopuje přirozené denní světlo, stabilizuje serotonin a spouští endorfiny, díky nímž se cítíme šťastní a máme lepší náladu. Našim cílem je lidi motivovat, aby se co nejvíce obklopovali denním světlem ve svém každodenním životě.”

I když čas strávený venku na denním světle skvěle zlepšuje náladu, v řadě zemí jsou lednové dny tmavé a chladné. Přístup k přirozenému dennímu světlu je tedy v zimních měsících značně omezen. Navíc, jak ukázal celosvětový průzkum YouGov, necelá pětina lidí (18 %) tráví denně uvnitř budov 21 až 24 hodin. V České republice si to uvědomuje jen přibližně 5 % oslovených Čechů.

Podívejte se, jak se severské země vyrovnávají s temnými a chladnými dny
Ať už strávíte letošní modré pondělí kdekoliv, inspirujte se zvyky zemí, kde vládne tma a chlad.

Norsko – Friluftsliv
Friluftsliv můžeme volně přeložit jako „život venku“. V severských zemích má dlouhou tradici a řada firem umožňuje svým zaměstnancům, aby z temných kanceláří vyšli na denní světlo i během pracovního dne. Dnes se výraz používá ve spojení s čímkoliv, co souvisí s pobytem venku na čerstvém vzduchu, třeba když si vyrazíte na běžky, jedete na kole do práce nebo se připojíte k přátelům v sauně u jezera.

Švédsko – Fika & Lagom
Švédský zvyk „Fika“ přispívá k týmové spolupráci a sdílení. Jedná se o důležitou součást pracovního dne, kdy se okolo desáté hodiny dopoledne lidé sejdou na kávu nebo čaj, pozdraví se a probírají nejrůznější novinky. Při takovém setkávání nezáleží na postavení ve firmě a běžně se spolu baví ředitel společnosti a stážista. Švédský koncept „Lagom“ představuje klidný, pohodový a celkově vyvážený přístup k životu.

Fakta a zdroje výzkumu
1.       Norman E. Rosenthal, Lighting Research Center: https://www.lrc.rpi.edu/programs/daylighting/dr_health.asp
2.       Wehr et al. (1991). https://www.lrc.rpi.edu/programs/daylighting/dr_health.asp
3.       Wirz-Justice et al. ”Natural’ light treatment of seasonal affective disorder” (1995). https://www.lrc.rpi.edu/programs/daylighting/dr_health.asp
4.       The YouGov survey, conducted on behalf of The VELUX Group in March and April 2018, asked 16,000 people across Northern European and Northern America (Great Britain, USA, Canada, Denmark, Germany, France, Belgium, Netherlands, Czech Republic, Slovakia, Italy, Austria, Switzerland and Spain) if daylight influences their mood.
5.       Wirz-Justice et al. ”Natural light treatment of seasonal affective disorder” (1995). https://www.lrc.rpi.edu/programs/daylighting/dr_health.asp
6.       Peiser, “Seasonal affective disorder and exercise treatment: a review” (2008), Biological Rhythm Research, Vol. 40, No. 1, February 2009
7.       Light therapy: The light level used for treatment in so-called light boxes are around >10 000 lux. The US National Institute of Mental Health: https://www.nimh.nih.gov/health/topics/seasonal-affective-disorder/index.shtml

Typical light levels: 300 lux indoors, >3000 lux indoors next to a window, 10,000-100,000 lux outdoors. (Lux is a SI unit of illuminance, equal to one lumen per square metre).

tisková zpráva VELUX

Související články:
Denní světlo ovlivňuje spánek a produktivitu  4.12.2018
Indoor generation  25.5.2018
Další články...

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz