13. Bienále Benátky 2012: Torre David – zlatý lev

Justin McGuirk, Urban-Think Tank a Iwan Baan byli oceněni za nejlepší projekt na téma Common Ground na 13. architektonickém Bienále v Benátkách 2012.
Projekt dokumentuje vertikální slum Torre David v Caracasu. Torre David je 45 pater vysoká hrubá stavba z betonu, původně plánovaná jako administrativní budova. Věž nebyla nikdy dokončena a nyní ji obývají lidé, kteří by jinak museli bydlet v městských slumech. Fotografie Iwana Baana dokumentují kulturu, která tu vznikla, a venezuelská restaurace Gran Horizonte postavená v Arsenálu je místem prezentace projektu.


Samotný projekt i např. článek na stránkách dezeen.com „Proč by chudí lidé měli žít ve slumu, když jsou ve městě prázdné kanceláře?“ptá se Justin McGuirk vzbudil živou debatu.

McGuirk, kritik architektury, sestavil tým spolu s architekty z Urban-Think Tank a fotografem Iwanem Baanem a tento tým vytvořil expozici Torre David/Gran Horizonte, což je vlastně restaurace, kde jsou prezentovány výsledky celoročního výzkumného projektu.


 

 
 

Mrakodrap Torre David z devadesátých let byl projektem Enrique Goméze pro finanční instituci, ale po smrti developera  Davida Brillembourga (1993) a kolapsu venezuelské ekonomiky (1994) byla nedokončená stavba opuštěna. Postupně sem začali pronikat squatteři. Budova je nyní domovem asi tří tisíc obyvatel, kteří si adaptovali betonovou hrubou stavbu a rozdělili ji na místnosti tak, jak to potřebovali.
„Když se podíváte dovnitř, najdete byty, které jsou jako jakékoliv byty střední třídy na světě,“ řekl zakladatel kanceláře Urban-Think Tank Alfredo Brillembourg při vernisáži. „Takže to není slum, slum je ve vaší hlavě.“
Fotografie Iwana Banna, vystavené v Arsenálu, ukazují, jak také podniky a skupiny obsazují věž a mají zde továrničky, kadeřnictví, tělocvičnu, a dokonce kostel. „Mapovali jsme, jak tu lidé sami vystavěli celou infrastrukturu a město,“ dodal Baan.
Alfredo Brillembourg a Hubert Klumpner spolu s jejich výzkumným týmem z Urban-Think Tanku a z ETH Zürich strávili rok studiem fyzické a sociální organizace oné ruiny, která se stala domovem. To, co někdo vidí jen jako nezdařený developerský projekt, pojalo studio U-TT jako laboratoř pro studium neformálního. Na výzkum a výstavu navazuje i vydání knihy; vše dohromady je vizí pro praktické, trvale udržitelné zásahy v Torre David a podobných sídlech po celém světě. Autoři tvrdí, že budoucnost rozvoje měst spočívá ve spolupráci architektů, malých podnikatelů a globální populace ze slumů.

V duchu tématu bienále Common Ground nabyla vlastní instalace formy arepa café, typické venezuelské restaurace, kde, jak autoři věří, je vytvořen opravdovější sociální prostor než v didaktickém výstavním prostoru. Stejně tak i obyvatelé Torre David vytvořili nejrůznější common grounds – společná území – pro sport, zábavu, bohoslužby a další setkání, která posilují ducha soudržnosti tohoto osídlení.

Už před otevřením výstavy se instalace stala pro venezuelské architekty kontroverzní. Někteří jsou zděšeni, že národní architekturu reprezentuje nedokončená a zničená stavba, jiní namítají, že výstava přehlíží implicitní i explicitní podporu venezuelské vlády nezákonnému držení a okupaci soukromého majetku. Tyto námitky prý ovšem nepostihují skutečný smysl expozice. Ta i její tvůrci se vyhýbají politické stránce věci a namítají, že instalace nereprezentuje venezuelskou architekturu, ale je experimentem s hybridem neformálního a formálního a kritickým okamžikem v globálním fenoménu neformálního bydlení.
 
V komentářích k článku na  dezeen.com se objevují spory jiného druhu: zda instalace dostala cenu právem, nebo zda je ona sama i fakt, že jí byla udělena cena projevem cynismu. Krásné fotografie doprovázené zajímavým výkladem a fascinace kreativitou obyvatel tohoto vertikálního slumu – ale komu tato cena prospěje? Lidem žijícím v Torre David, nebo vystavovatelům a pořadatelům výstavy? A proč je kniha vydaná jen v angličtině a němčině a nikoliv ve španělštině? Není sám výrok „Proč by chudí lidé měli žít ve slumech, když jsou ve městě prázdné kanceláře?“ vlastně jak vystřižený z V. I. Lenina? Jiný bývalý obyvatel Caracasu se diví, co je tu k oslavování: neteče tu voda, není zde zavedená elektřina, ale hlavně, jestliže je bienále místem, kde kritičnost spolu s architekturou mají přinést ovoce budoucnosti, co tedy tento projekt navrhuje? Nic moc, myslí si komentátor.

 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*