Autorská zpráva

Koncepce projektu
Urbanistické a dopravní řešení
Architektonické řešení
Dispoziční řešení
Konstrukční a technické řešení

KONCEPCE PROJEKTU

Pozemek stavby HANSPAULKA - NOVÉ VILY se nachází v jedné z nejcennějších rezidenčních oblastí Prahy - Hanspaulka. Díky poloze ve městě, mírné svažitosti terénu a jihovýchodní orientaci umožňuje mimořádné pohledy na panoráma Prahy od Pražského Hradu až po jižně orientované svahy nad Trójou.

Projekt byl zadán našemu ateliéru na základě vítězství ve vyzvané soutěži na celkové řešení zástavby území na rohu ulice Šárecké a Na Míčance, které bylo vyčleněno z projektu výstavby 45 rodinných domů na sousedních pozemcích v akci „Obytný komplex Hanspaulka“, investovaného firmou ING Real Estate Development, s. r. o. a projektovaného Ateliérem 8000, s. r. o.. Soutěž proběhla v roce 2003, v roce 2004 byla zpracována dokumentace pro územní řízení a v roce 2005 projekt pro stavební povolení na společné investice a tří viladomy. Stavba však byla z důvodů procedurálních zahájena až na jaře v roce 2008.

Součástí námi řešeného projektu HANSPAULKA - NOVÉ VILY byl, kromě návrhu řešení generelu zástavby, konkrétní návrh 3 viladomů, každý se 4 byty a regulační podmínky pro 3 nadstandardní rodinné vily, které byly řešeny formou nabídky variantních studií zpracovaných vyzvanými architekty. Z tohoto důvodu byla stavba členěna do tří základních skupin stavebních objektů - 1) společné investice, 2) tři vily M I až M III a 3) tři samostatné projekty rodinných vil - R I, R II a R III, projektované ateliéry - John Eislere Architects, ADR a A 69.

Zadání projektu předpokládalo realizaci bytů určených na prodej s vysokým standardem z hlediska parametrů velikosti bytů i jejich vybavení. Tomuto faktu odpovídá urbanistické i architektonické pojetí jednotlivých objektů. Majitelé bytů by se měli identifikovat nejen s vlastním bytem, ale i s veřejnými prostory vil a jejich exteriérem, s jejich bezprostředním okolím a celou čtvrtí. Samozřejmou podmínkou zadání bylo zhodnocení unikátních výhledů ze všech bytů, které jsou zajištěny výškovým a polohovým osazením vil i konkrétním řešením návrhů vil orientovaných na jižní, pohledově exponovanou stranu obytnou plochou i terasami, lodžiemi a balkony. Návrh sleduje dle požadavku investora uchování příjemného "lidského" měřítka čtvrti a dosažení vysokého standardu nabízených obytných prostorů, výrobků a detailů. Výrazným znakem návrhu je rovněž snaha zajištění pocitu intimity, vzájemné nezávislosti a soukromí bytů nejen u rodinných vil, ale také u činžovních domů.

V každé vile je cca 600 m² užitné plochy bytů a cca 850 celkové užitné plochy, započítáme-li i garáže. Celkem je ve všech třech viladomech 1 786 m² užitné plochy bytů, s garážemi a zázemím celkem 2 602 m² užitné plochy. Celková kubatura je 8 698 m³.

URBANISTICKÉ A DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

Urbanistické řešení zástavby pozemku respektuje strukturu okolní zástavby a navazuje na kontext čtvrti způsobem parcelace pozemku i velikostí jednotlivých vil. Výraz domů je soudobý, ale návrh zároveň sleduje nekonfliktní začlenění nových staveb do svého okolí, např. jemně odlišeným členěním fasády tří objektů obdobného objemu, řešením detailů i použitím materiálů.

Urbanistické řešení je výrazně ovlivněno i řešením terénních úprav a návrhem oplocení zahrad. Pozemek vil byl vůči komunikacím oplocen standardním způsobem — pilíře se zaintegrovanými připojovacími skříněmi a doplňky i podezdívka jsou vyzděny z režného zdiva, výplně jsou navrženy z pozinkovaných Jäcklových profilů v členění odvozeným z tradičních dřevěných plotů. V některých částech tvoří vnější oplocení rovněž funkci opěrné zdi. Hranice pozemků mezi činžovními a rodinnými vilami byla definována volněji, popínavými živými ploty a opěrnými zídkami. Hranice rodinných vil měly být vymezeny rovněž nízkými opěrnými zdmi a konstrukcí pro popínavou zeleň. Navržené řešení reagovalo na svažitost terénu a vytvářelo terasovitě uspořádanou konfiguraci, která měla přispět k nenápadnému a přitom účinnému oddělení pozemků a vytvoření pocitové identity jednotlivých zahrad. Zároveň se použitím topografie terénu a řešením zahradních úprav mělo dosáhnout připomenutí odkazu na původní charakter území Kotlářky, které bylo před výstavbou vilové čtvrti užíváno jako vinice.

Základní parametry urbanistického řešení - návrh parcelace i dopravní řešení v této úloze spolu velmi úzce souvisely. V rámci územního řízení bylo rozhodnuto o úpravě Ateliérem 8000, s.r.o. původně navrhované trasy Horní ulice, dnes pojmenované Hanzelkova ulice. Navrhli jsme její posunutí na hranici se sousední investicí ING Real Estate Development, aby komunikace nedělila pozemek projektu Hanspaulka - Nové vily na dvě části, jak projekt ING původně předpokládal. Napojení ulice Hanzelkovy jsme směřovali na křižovatku ulice Na Míčánce s ulicí Na Kodymce, což přineslo logičtější zakomponování nových komunikací do stávajícího uličního systému, umožňující univerzálnější řešení dopravy a variabilitu obsluhy pomocí jednosměrných ulic. Hanzelkova ulice je využita nejen na dopravní obsluhu rodinných vil R I a R II a východní části činžovní vily M III, ale také pro napojení obou rodinných vil na nově vybudovanou infrastrukturu. Přínosem pro celé okolí je i realizované rozšíření komunikace Na Míčance v úseku mezi Šáreckou a ulicí Na Kodymce, umožňující obousměrný provoz. Usnadnění přístupnosti nových vil nevyvolává potřebu objíždět sousední bloky stávající zástavby, jak bylo původně uvažováno a přináší zklidnění ulic Šárecké, Na Kodymce a Na Klimentce.

Každý byt má vlastní garáž, kromě západní části vily M I, která má pro oba byty společnou garáž dimenzovanou na 3 stání, umístěnou pod zahradou mezi plotem při ulici Šárecké a vilou. Pro každou vilu je navrženo 8 parkovacích stání, z nichž 6 je řešeno v garážích. Horní větší byty mají 2 stání v garážích pod domem, spodní byty mají jedno stání v bočních garážích a další parkovací stání vedle těchto garáží.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Zadání projektu, kromě obecného požadavku sledování vysokého standardu urbanistického řešení areálu i architektonického řešení vil, definovalo další specifické požadavky investora, např.: navrhnout provozně nenáročné, ale zároveň dostatečně reprezentativní objekty, maximálně využít výhledy na panorama Prahy, jasně vymezit veřejné, spoluvlastnické a vlastnické plochy atd.

Byty ve viladomech jsou definovány specifickým konceptem podporujícím privátní atmosféru bydlení, danou vlastními vstupy do bytů i rozdělením vil na dvě menší a zcela nezávislé části, z nichž každá obsahuje dva samostatně přístupné mezonetové byty. Obě části všech 3 viladomů mají i vlastní přípojky inženýrských sítí a mohou být v krajním případě nakonec nabízeny i jako dva samostatné dvougenerační rodinné domy. Záměrně sledovaným aspektem návrhu je zmiňovaná soběstačnost, individuálnost a standard přístupnosti bytu z ulice i ze zahrady. Všechny byty mají nejen samostatný vstup z ulice, ale většinou i na vlastní soukromou část zahrady. Všechny byty mají kromě západní části A rohové vily M I samostatné garáže. Sledování a podporování těchto základních kritérií standardu bydlení, kterým byty ve vilách přibližujeme standardu bydlení v rodinném domě, považujeme za nejdůležitější, samozřejmou součást tvorby kvality nabízeného obytného prostředí.

U jednotlivých činžovních vil je použito výškového rozdílu úrovně podlaží západní a východní části domu o 0,75cm, daného potřebou přizpůsobit výškové osazení vil spádu komunikace i zahrady, k dosažení drobnějšího měřítka stavby a kompozičně zajímavé asymetričnosti fasád i efektivnějšího využití výšky garáží. Navrhované estetické i technické kvalitě viladomů odpovídá řešení fasád, opatřených přizdívkou z režných cihel skladebného formátu 22 / 11 / 7,5 cm, které pomáhají začlenit nově navržené vily do prostředí Hanspaulky. Vnější pojízdné plochy na pozemku činžovních vil jsou navrženy z drobných žulových kostek, pochozí plochy jsou z žulové dlažby formátu pražské mozaiky. Schody a podesty před vstupy jsou řešeny pomocí schodišťových stupňů a dlažby z masivního pískovce. Ojediněle jsou cesty řešeny pomocí kamenných placáků nepravidelného tvaru.

U všech činžovních vil naznačujeme ustoupení posledního podlaží pomocí nárožních teras, prostorově vymezených pouze obnaženými rámy konstrukce vil. Tímto prvkem, kterým reagujeme na různá dispoziční řešení mezonetových bytů, zejména různou polohu hlavního obývacího prostoru, můžeme poměrně svobodně formovat záměrně rozehrané a různorodé, ačkoli v podstatě obdobné objemové řešení jednotlivých viladomů, aniž by se z návrhu vytratila navrhovaná univerzálnost dispozičního a základního objemového řešení.

Univerzálnost návrhu, založená mimo jiné na zaměnitelnosti jednotlivých řešení nabízených dispozic bytů, jsme považovali za další základní vlastnost našeho projektu, která je součástí strategie tohoto stavebního záměru. Ve snaze poskytovat vysoký standard bydlení, jsme chtěli nabízet možnost výběru z variantních řešení dispozice bytů, prezentovaných na jednotlivých vilách, které byly limitovány pouze vzájemnou vazbou obou bytů nad sebou z hlediska vedení instalací. Tím jsme chtěli uspokojovat individuální nároky klientů na řešení vlastního bytu a podporovat identifikaci majitelů bytů se svým prostředím při jejich následném užívání.

Balancování na hranici mezi záměrně sledovanou jednotou hodnotového světa těchto staveb a zároveň pečlivě střeženou potřebou poskytování individuálních, vlastní identitu podporujících řešení, je velmi podstatný, na první pohled skrytý pilíře architektonického řešení návrhu. Domníváme se, že schopnost vyjadřovat společně cítěné hodnoty i zakotvenost stavebně profesních standardů své doby, při respektování individuality jednotlivých stavebních počinů, patří k základním, specifickou kvalitu vytvářejícím fenoménům residenčních čtvrtí jako je Hanspaulka. S vědomím obtížnosti uplatnění těchto vlastností v dnešní heterogenní době považujeme zvolený postup za základní předpoklad dosažení sledovaných hodnot soudobými prostředky.

Individuálnost jednotlivých vil byla kromě výše uvedené asymetričnosti hmoty uskakujících podlaží a řešení nárožních partií, sledována i řešením okenních otvorů ve fasádách a při realizaci nakonec docílena i odlišností škály barev režných cihel. Záměrně byla volena různorodá skladba několika základních prvků oken, definovaných formou velkých oken přes dvě podlaží, nízkých horizontálních oken, dřevěných „plochých arkýřů“ a oken běžných rozměrů. Charakteristickým prvkem je rovněž řešení osvětlení horních podlaží přes kompletně prosklené obvodové stěny místností orientovaných na terasy, které umožňuje zbývající horní části fasády řešit jako poměrně plné plochy většinou bez otvorů.


DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Navržená velikost, dispozice a rozvržení bytů, jak bylo popsáno výše, s sebou přináší nejen efekt soukromí, ale zároveň zcela eliminuje veřejné prostory domu. Kromě společné garáže bytů v západní části vily M I, nejsou v těchto vilách žádné další společné veřejné a tudíž nepronajímatelné, údržbu vyžadující prostory.

Vily jsou záměrně, z důvodu nabízené variability řešení dispozic bytů, navrženy na stejném rozměru půdorysu podlaží o zastavěné ploše 13,1 x 15,1 m. Vnitřní nosnou stěnou probíhající na celou výšku stavby, splňující zároveň požadavky na akustické parametry stěny mezi rodinnými domy, jsou vily rozděleny na dvě poloviny. Obě části jsou provozně naprosto nezávislé. Mají vlastní číslo popisné i vlastní přípojky na inženýrské sítě. V každé polovině vily jsou navrženy vždy dva mezonetové byty. Menší byt je umístěn v přízemí a v polozapuštěném podzemním podlaží. Větší byt má v přízemí pouze vstup z ulice a většinou i vstup na zahradu přes vstupní altán a terasu nad garáží, ale jeho dispozice se odehrává převážně v 1. a v částečně ustupujícím 2. patře. Dolní byty umístěné v přízemí a suterénu mají užitnou plochu cca 110m2, horní byty kategorie 5+1 mají užitnou plochu cca 170 m².

U většiny dolních bytů byl v podzemním podlaží umístěn obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní, v přízemí jsou kromě vstupu umístěny 2 - 3 ložnice, z nichž místnost do ulice může být využita i jako pracovna nebo pokoj hosta. Dispozice horních bytů byly navrženy ve variantách, s hlavní obytnou plochou v 1. patře nebo ve 2. patře nebo s hlavní obytnou plochou řešenou ve dvou podlažích. Rovněž přístup do horních bytů byl nabízen v několika alternativách. Většinou se do nich vstupuje pomocí lávek na bočních fasádách přes prosklený altán nad garáží, který slouží jako vstupní hala a zároveň jako prostor spojující byt s vlastní zahrádkou.

Ve vile M I je atypicky řešena západní část, kde je celé podzemní podlaží využitelné pro spodní byt. Atypicky je zde řešena rovněž vstupní partie do horního bytu. Vstupní altán je menší, plní pouze funkci zádveří, nemůže být využit k pobytu. Privátní zahrádka tohoto horního bytu je řešena na střeše garáže.

Ve vile M II byly prostory vstupu do horního bytu na přání klienta minimalizovány. Vstupy do horních bytů byly přesunuty do severních nároží a terasa a vstupní altán nad garáží byly přičleněny spodnímu bytu, takže horní byt přišel o možnost přímého spojení s privátní zahrádkou. Zahrádky jsou u vily M II přístupné vnějšími schody přes terasy nad garáží z přízemí spodních bytů, takže hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou je zde umístěn v přízemí. Ve spodním podlaží dolního bytu jsou v této vile navrženy dvě ložnice, další ložnice je v přízemí, při severní fasádě.

Velká pozornost byla věnována propojení bytů se svým okolím v rovině provozní i v rovině vytváření prostorů, které poskytují možnost využívat nabídky exponovaných výhledů. Horní byty mají navíc přístupnou terasu na střeše, chráněnou proti nepřízni počasí altánem. Zpřístupnění střech není sledováno pouze z důvodu dalšího zvýšení komfortu vlastních bytů, ale je použito rovněž jako motivační prvek vybízející pečovat i o "pátou fasádu" domu, což vzhledem ke svažitosti okolního terénu přinese užitek i majitelům sousedních pozemků a uživatelům veřejných komunikací.

KONSTRUKČNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ

Zakládání činžovních vil je z důvodu složitých základových podmínek - malé únosnosti cca 6 m mocné vrstvy navážek a výšky základové spáry, řešeno pomocí podélných pasů pod nosnými stěnami, osazených na pilotách. Svislé nosné konstrukce činžovních vil jsou navrženy jako železobetonový monolitický stěnový systém. Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy většinou jako bezprůvlakové monolitické železobetonové stropní desky.

Zvolený koncept mezonetových, vzájemně dispozičně a prostorově poměrně komplikovaně provázaných bytů i předpokládaný nabízený standard vil, vyžadovaly věnovat velkou péči problematice akustické pohody jednotlivých bytů. Ta byla zajišťována volbou dostatečných izolačních schopností dělících konstrukcí i specifickými technickými prvky. Schodiště z přízemí do 1. patra, která oddělují dva byty, jsou řešena jako plovoucí konstrukce vlastního schodiště, osazená na akustické izolaci, položené na šikmé nosné železobetonové desce.

Z hlediska technického patří realizace stavby Hanspaulka - Nové vily, při zvolené univerzálnosti projektu a atypičnosti dispozic, přesněji individuálnosti velké škály nabízených řešení, navíc při navržené složitosti a vzájemné prostorové provázanosti bytů a při nárocích kladených na kvalitu designu a detailu, ačkoli se to na první pohled při popisu technického řešení nemusí zdát, k velmi komplikovaným a technicky náročným projektům provedeným ve velmi vysoké kvalitě.

Ladislav Lábus, Norbert Schmidt, Vít Krušina, květen 2009