Rehabilitace empírového paláce pro potřeby sběratele umění, který palác zároveň obývá. Tato konverze je jednou ze staveb, které získaly ocenění Světového festivalu architektury 2013 v Singapuru.
Palais Rasumofsky
Místo: Rasumofskygasse 23, 1030 Vídeň, Rakousko
Architekt: Baar-Baarenfels
Tým: Johannes Baar-Baarenfels, Ernst Stockinger, Martin Reis, Petr Vokal, Georg Pamperl
Stavební řešení: Jahangir Nasserzare, Marian Gottschall, Sylvestra Nanesvski
TZB: Cornelius Peter, Reza Saber, Monika Dany
Stavební dozor: Mag. Franz Pichler, DI Peter Stögerer, Bmst. Franz Leitner
Plocha: 11 000 m2
Foto: Vera Subkus
Palác byl postaven v roce 1806 pro knížete Andreje Kiriloviče Razumovského, velvyslance ruského cara Alexandra I. u habsburského dvora v napoleonské době. Kníže Razumovský, známý mecenáš, který podporoval mimo jiné Beethovena, si pro stavbu svého nádherného vídeňského paláce vybral dvorního architekta, Belgičana Louise Montoyera a stavitele Josepha Meissla. Na palác v centru Vídně s podlahovou plochou více než 11 000 m2 navazoval původně anglický park. V letech 1838–1873 patřil palác Liechtensteinům, později byl ve vlastnictví státu a sídlem Geologického ústavu. Nedávno byl zakoupen dvěma významnými sběrateli umění, kteří architektovi Baar-Baarenfelsovi zadali úkol konvertovat prostory pro uměleckou nadaci a jako privátní rezidenci. Hlavní budova byla poškozena během druhé světové války, poté špatně opravena a udržována, což vedlo k vážným problémům stavebních konstrukcí. Budova je památkově chráněná.
Rekonstrukce empírového zahradního traktu byla po předchozích analýzách vedena opatrně; cílem bylo celkově zlepšit stavební konstrukce. Všechny nepůvodní prvky, jako střechy, schodiště a úpravy stěn v interiéru, byly odstraněny, byl zaveden nový vertikální komunikační systém a v podzemí vzniklo parkoviště a další pomocné prostory.
Nová hliníková střešní krytina je na ocelovém krovu, tvořeném řadou vazníků typu Vierendeel v ose stávající budovy. Apartmán v penthousu je obklopen terasou a je v plné výšce prosklen. Transparentní objekt má integrovaná žebra protisluneční ochrany s hliníkovými lamelami. Primární statické prvky střešní konstrukce jsou ocelové, podporují plasticitu a dialog s empírovou balustrádou terasy.
V přízemí je především šestimetrový prostor galerie, tvořený dvěma většími prostory, které propojuje objekt s vloženou druhou úrovní galerie mezi dvěma volně stojícími šikmými betonovými deskami.
Nové schodiště vytvořené z vyztuženého polymerbetonu má elegantní vzhled díky svému zúženému tvaru. Hlavní výtahová šachta je vysoká 13,7 m a je obložena samonosnými skleněnými tabulemi spojenými ocelovými úhelníky. Celková transparentnost hlavní vertikální komunikace je tak podstatně zvýšená. Interiér kabiny má černé sklo ze tří stran a skleněný strop, který zvyšuje zážitek ze stoupání ze stávajících historických prostor do moderního prostoru na střeše s výhledem na zahradu a okolní budovy.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,