Podrobný popis
Výchozí situací pro vlastní bydlení architekta byl již částečně zrekonstruovaný objekt bývalého mlýna, prapůvodně papírny, nacházející se na území CHKO Křivoklátsko, v údolí Zbirožského potoka. Možnost zobytnění menší poloviny objektu byla podmíněna respektováním vnějšího charakteru dříve upravené části.
Samotná mlýnice funguje zevnitř v podstatě jako dvojdomek. Vnitřní svislá dělící zeď, která byla až do přístavby ve 40. letech minulého století zdí štítovou, odděluje provoz nové bytové jednotky od té původní, která slouží k bydlení rodičů architektovy ženy. Z praktických důvodů jsou obě jednotky propojeny v suterénu a ve druhém podlaží, neděje se tak však na úkor soukromí.
Od počátku byl hlavní záměr navázat na industriální charakter objektu, a to hlavně zachováním velkých otevřených prostor s původními trámovými stropy v každém patře. Jednotlivá podlaží plní funkci dětského pokoje se šatnou a koupelnou ve zvýšeném přízemí, obývacího pokoje s kuchyní v prvním patře a ložnice s pracovnou a koupelnou v podkroví. Ve sklepě je ateliér, sauna a technická místnost.
Prostor určený k rekonstrukci připomíná spíše věž než rodinný dům. Vzhledem k tomuto výraznému výškovému uspořádání je zásadním jednotícím prvkem celého interiéru shora osvětlené schodiště. To je umístěno podél severní fasády domu a směrem odspoda nahoru je stále prosvětlenější a více propojené s jednotlivými etážemi. V přízemí je schodiště od obytných prostor zcela odděleno masivní zdí, v dalším patře je prostor více propojen díky prosklené stěně, a v posledním patře schodiště přirozeně přechází do podkrovní pracovny, která tak působí jako otevřená paluba. Motivem je cesta za světlem a maximální zobytnění schodiště.
Vnější úpravy jsou zaměřeny hlavně na východní štítovou fasádu, která byla výrazně proměněna. Přibyla velká okna a pobytová terasa na úrovni kuchyně. Terasa je přístupná přes spojovací ocelovou lávku a je z ní hezký výhled na malou skalku a otevřené údolí Zbirožského potoka. Vybudování terasy zároveň umožnilo zakrytí předprostoru vstupu, který provozně funguje jako tradiční “zápraží” u venkovských domů. Vzhledem ke zvýšenému přízemí je terasa poměrně vysoko nad dvorkem a její měřítko v pohledu z hlavního dvora evokuje otevřenou sala terrenu, z prostoru mimo usedlost pak zase bezpečnou obrannou baštu. Obě polohy této dvojznačné formy odpovídají vysoké a objemné budově. V severní fasádě vznikly dva nové menší otvory prosvětlující schodiště, jižní fasáda byla na přání rodičů až na malé zvýšení parapetu jednoho okna zachována.
Návrh zachoval industriální a zároveň venkovský charakter stavby i interiéru. Použito bylo hlavně dřevo, kov, kletované štukové omítky a cementová stěrka. Stavba je řešena v mnoha ohledech ekologicky s důrazem na maximální využití toho, co již existovalo. Dřevo a trámy z původních konstrukcí, ale i různě nashromážděné řezivo, které se na usedlosti léta uchovávalo, jsou použity nejen na stavební prvky, ale i v interiéru. Z recyklovaného dřeva je například terasa, nábytek v koupelně a mnoho dalšího.
Až na pár výjimek, jako je například kuchyňská linka, je interiér vybaven převážně nábytkem z 50. až 80. let 20. století, nebo nábytkem originálním z přírodních materiálů. Rukopis autora a zvláštní pozornost je věnována i dnes často opomíjeným bytovým textiliím. Obytnému prostoru dominuje autorský koberec, jehož podoba je společným dílem textilní výtvarnice a architektovy ženy. Barevnost tkaného koberce zohledňuje i čalounění vybrané pro sezení, integrované s knihovnou. To kopíruje celou jižní stěnu obytného prostoru a je velkoryse navrženo tak, aby se zde mohly potkat všechny generace žijící v usedlosti, nebo přenocovat přátelé rodiny. Výrazná je i unikátní tapiserie v prostoru nad schodištěm. Nábytek a svítidla ze zlaté éry českého designu v pracovně doplňuje koberec od Antonína Kybala. Důležitou roli v interiéru hrají také obrazy od Viléma Baleje, architektova kamaráda ze studentských let.
Autorská zpráva
Fotografie: Václav Novák
Autor: DEBYT, Ing. arch. Tomáš Petrášek
Autor: DEBYT, Ing. arch. Tomáš Petrášek
Zahradní architektura: Tomáš Petrášek, Simona Rühmkorf, Vráťa Brabenec
Umístění projektu: Ostrovec-Lhotka, Papírna
Realizace: 2010-2019
Užitná plocha: 219 m2
Obestavěný prostor: 1014 m3 (nově rekonstruovaná část + sala terrena s terasou)
Dodavatel: Průběh stavby koordinoval investor, na jednotlivé dílčí práce byli najímáni místní řemeslníci a malé dodavatelské firmy. Velkou část prací zajistil architekt vlastnoručně.
Obestavěný prostor: 1014 m3 (nově rekonstruovaná část + sala terrena s terasou)
Dodavatel: Průběh stavby koordinoval investor, na jednotlivé dílčí práce byli najímáni místní řemeslníci a malé dodavatelské firmy. Velkou část prací zajistil architekt vlastnoručně.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,