(ČTK) – Jedním z těch, kdo se nejvíc zasloužil o krásu barokní Prahy, byl italský architekt a stavitel Carlo Lurago. Z jeho dílny pochází například Klementinum, jezuitská kolej na Malé Straně, kostel sv. Ignáce a kolej na Karlově náměstí a přestavěl též kostel sv. Salvátora. Stavitel, který působil i na řadě dalších míst v Čechách, se narodil 12. října před 400 lety.
Carlo Lurago pocházel z rozvětvené rodiny italských umělců a stavitelů. Narodil se v malé obci Pellio Intelvi nedaleko jezera Como. V roce 1638, když mu bylo 23 let, je doložen jeho pobyt v Praze. Zde pracoval především na zakázkách pro jezuitský řád, ale například i jako císařský stavitel na pražském opevnění.
Carlo Lurago (také Luragho) se svým synovcem Franceskem Antoniem Luragem v Praze založil dobře fungující stavební společnost a patřil mezi nejúspěšnější stavitele své doby. Roku 1648 získal měšťanské právo na Malé Straně, kde koupil dva velké domy v Karmelitské ulici. Později, při práci na opevnění Nového Města a Vyšehradu, se usadil na Novém Městě. S manželkou Alžbětou měl dva syny, kteří zemřeli mladí.
Lurago však nepůsobil pouze v Praze, s jeho jménem je spojena většina významných staveb v Čechách z 30. až 60. let 17. století – kostelů, paláců, zámků i pevností. Například v roce 1658 nakreslil první projekt na vybudování poutního místa podle italského vzoru na Svaté Hoře u Příbrami. Během následujících let zde za přispění řady šlechtických rodů, významných osobností z celé země, měst a zástupů poutníků vyrostl areál, který patří k nejcennějším stavbám českého raného baroka.
Luragova firma měla množství zakázek od církve i od šlechtických rodů. Stavěl kostely, například v Náchodě, Březnici, Klatovech, Sv. Janu pod Skalou, Hradci Králové, Chomutově a v Klášterci nad Ohří, pracoval pro klášter v Broumově. Přestavěl zámky v Náchodě, v Novém Městě nad Metují a Humprecht u Sobotky.
Mimo Čechy stavěl i ve Slezsku (jezuitská kolej v Kladsku), v Rakousku (poutní kostel Maria Taferl) a v Bavorsku. Zde v letech 1668 až 1678 přestavěl do podoby vrcholného italského baroka dóm v německém Pasově, který před tím poničil velký požár. Tato stavba je největší barokní stavbou 17. století severně od Alp. V bavorském městě také 22. října 1684 zemřel.
Carlo Lurago a jeho synovec a společník Francesco Antonio nejsou jediní stavitelé téhož jména, kteří se zapsali do podoby barokní Prahy a Čech. V Praze v první polovině 18. století, tedy v období vrcholného a pozdního baroka, působil Anselmo Lurago (mimo jiné dvorní stavitel pro přestavbu Pražského hradu podle návrhu Nicolo Pacassiho), který pravděpodobně pocházel z téhož rozvětveného rodu od jezera Como.
Zdroj foto: Horyna – barokní architektura v Čechách
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!