Demolice budovy Slezanu ve Frýdku-Místku je údajně nezákonná

Demolice budovy bývalé přádelny textilky Slezan ve Frýdku-Místku je nezákonná. Tvrdí to Česká komora architektů. ČTK o tom informovala mluvčí komory Zuzana Hošková. Insolvenční správce společnosti Slezan Frýdek-Místek Jiří Hanák to ale odmítá s tím, že práce z bezpečnostních důvodů zastavit nemůže.

"Začátkem dubna ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí o zahájení řízení ve věci prohlášení Slezanu za kulturní památku," uvedla mluvčí Hošková. Dodala, že po zahájení tohoto řízení je vlastník povinen zajistit ochranu památky. "To se nestalo. V rozporu s památkovým zákonem demoliční práce dál pokračují," doplnila Hošková. Podle památkového zákona se v případě, kdy je zahájeno řízení o případném prohlášení nemovitosti, ale i movité věci za kulturní památku, musí vlastník chovat tak, jako by již objekt či věc památkovou ochranu požívala. Tedy nesmí ji v případě stavby nejen zbourat, ale ani na ní činit jiné nevratné změny a musí ji chránit před poškozením.

Insolvenční správce ale tvrdí, že demolici zastavit nemůže. "Demoliční práce jsou již v pokročilém stadiu. Podle vyjádření statika by zastavení demolice ohrozilo na zdraví a majetku osoby pohybující se v okolí budovy. Proto považujeme tuto snahu za nebezpečnou," řekl Hanák.

Důvodem demolice je narušená statika budovy, která má být zbourána do konce května. Co vznikne na jejím místě, se zatím neví. V textilce se již několik let nevyrábí. Firma je pět let v konkurzu. Odstranění budovy povolil frýdecko-místecký stavební úřad. Na sociálních sítích vznikla petice lidí, kteří proti bourání protestují a žádají, aby byl objekt zapsán do seznamu památek.

Hanák už dříve v prohlášení na internetových stránkách firmy uvedl, že i přes pravidelnou údržbu se stav budovy kvůli extrémnímu počasí počátkem roku 2013 zhoršil a část fasády a zdiva začala odpadávat. Nezávislý znalecký posudek podle něj konstatoval, že budova je v havarijním stavu a je nutné buď udělat rozsáhlé rekonstrukční práce, nebo budovu strhnout, aby neohrožovala bezpečnost chodců a dopravy. Správce uvedl, že společnost, která je v konkurzu, nemá na rozsáhlou sanaci prostředky. "Jako jediné řešení zůstalo stržení budovy," uvedl Hanák.

K podnětu na zařazení budovy mezi kulturní památky se město v roce 2011 vyjádřilo zamítavě. Důvodem bylo, že budova vykazuje řadu nevhodných stavebních úprav a přístaveb, které porušily její autenticitu. Znovu zastánci budovy o zařazení budovy mezi památky žádali před časem. Rozhodnuto ještě nebylo.

Slezan byl v minulosti jednou z největších českých textilek. Před rokem 2000 měl přes 2600 zaměstnanců a ještě počátkem roku 2009 v něm pracovalo přes 600 lidí. Kvůli hospodářské krizi a levné konkurenci z Asie firmě ale výrazně ubývalo zakázek a v únoru 2009 se dostala do konkurzu. Během tří let Slezan dokázal pohledávky všech svých více než 200 věřitelů splatit. Přesahovaly přitom 300 milionů korun.

—————————
Tisková zpráva ČKA ze dne 22. dubna 2014
V demolici Slezanu se pokračuje navzdory rozhodnutí Ministerstva kultury

5. března Česká komora architektů (ČKA) prostřednictvím tiskové zprávy informovala
o tom, že kromě nádraží v Havířově hrozí demolice další význačné industriální stavby. Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. ČKA však zjistila, že demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem i nadále pokračují.

Ministerstvo kultury ve svém vyjádření z 1. dubna uvedlo, že obdrželo podnět podpořený primátorem Frýdku-Místku Michalem Pobuckým na prohlášení bývalé přádelny bavlny firmy A. Landsberger za kulturní památku. Ve smyslu ustanovení § 3 ost. 3 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo kultury vlastníkovi ukládá chránit budovu před poškozením či zničením.

To se však v praxi bohužel neděje a demolice zadního traktu Slezanu v tichosti pokračuje. Osobně se o tom v pátek 11. dubna ve Frýdku-Místku přesvědčil místopředseda ČKA Josef Smutný: „Arogance vlastníka vědomě porušujícího zákon nemá dle mého názoru obdoby. Při náhodné návštěvě jsem byl v šoku především z toho, že celých deset dní byly k demoličním pracím všechny odpovědné orgány zcela apatické. Takto vážnou situaci skutečně nemohou řešit jen architekti prostřednictvím Facebooku nebo občanská sdružení, jak tomu bylo v tomto případě.  Zarážející je rovněž i upozadění hlasu odborné veřejnosti, jenž byl přehlušen zcela nekompetentními stanovisky úředníků města a kraje na pozicích stavebních a památkových odborů. To se týká obecně zejména při řízení Ministerstva kultury o prohlášení objektů za památku. Na tento problém chybějící odbornosti a kvality posudků Komora dlouhodobě poukazuje. Úkolem ČKA je iniciovat změnu památkového zákona, vytvářet tlak na odpovědnost a odbornost úředníků státní správy či prosazování přítomnosti městských architektů při plánování koncepčního rozvoje města.“

Proti krajně neprůhlednému procesu demolice a porušení zákona o památkové péči se ČKA ostře vymezuje a bude žádat přezkoumání dokumentů, sloužících jako podklad pro demoliční řízení. Česká komora architektů v současnosti komunikuje s příslušným stavebním úřadem a Ministerstvem kultury a domáhá se zastavení demoličních prací.

Dalšími kroky, které ČKA v souvislosti se záchranou cenného industriálního dědictví podnikne, jsou například schůzky s primátorem Havířova a Frýdku-Místku. Termíny setkání jsou stanoveny na konec měsíce dubna. ČKA si od jednání slibuje navázání komunikace s oběma městy, jimž nabídne odbornou spolupráci při péči o kulturní prostředí.

Za zachováním textilky stejně jako v případě havířovského nádraží, stojí kromě odborníků i veřejnost. Petici na webových stránkách podepsala již téměř tisícovka nespokojených občanů. „Považujeme za zásadní, aby se nevratná rozhodnutí obecně činila až po debatě s odbornou i laickou veřejností. Bourání staveb je přirozenou součástí nakládání s architekturou, tedy vystavěným kulturním prostředím. Vždy však musí být zřejmé, že výsledkem bude lepší prostředí,“ doplňuje předseda ČKA Petr Lešek.