Dům na hraně

Místo: Vřesina u Hlučína
Investor: 3členná rodina
Autor: Pavel Nasadil / f a m
Projekt: Pavel Nasadil, Hana Svobodová (statika, stavební dozor)
Zodpovědný projektant: Jiří Hanák
Hlavní dodavatel: nepřeje si být uveden
Projekt: 03/2003-04/2004
Realizace: 09/2003-08/2005
Zastavěná plocha domu: 114 m²
Čistá podlahová plocha: 156,11 m²
Obestavěný prostor domu: 711 m³
Stavební náklady (nezahr. parking a terasu): 3,5 mil. Kč
Náklady na 1 m³: 4925 Kč
Náklady na 1 m²: 22 420 Kč
Svislé nosné konstrukce: systém Porotherm, obvodový plášť 440 mm
Vodorovné nosné konstrukce: monolitický beton
Podlahy: epoxy stěrka, dubová průmyslová mozaika
Střecha: plochá jednoplášťová s klasickým pořadím vrstev, hydroizolace Firestone
Okna: dřevěná Eurookna nátěr RAL 7024
Arkýř: dřevěná konstrukce, opláštění z vodovzdorné fasádní překližky
Zdroj vytápění: tepelné čerpadlo, výkon 7 kW (plošný kolektor)
Systém vytápění: podlahové vytápění (obslužné prostory), fancoily a radiátory (obsluhované prostory)
Tepelná ztráta domu: 9,98 kW
Energetická náročnost objektu: 17,7 kWh/m²/rok
Autor fotografií: Tomáš Balej

PAVEL NASADIL
Dům, který jsem navrhnul pro člena rodiny, se nachází několik kilometrů od polských hranic ve vesnici Vřesina. Vřesina je typická slezská vesnice s poválečnou urbanistickou strukturou s převažujícími mohutnými dvougeneračními domy městského charakteru. Dům je na hraně symbolické (okraj vesnice, hranice Polsko-Česko) i konkrétní (hrana kopce). Rozhraní v krajině, hranice a přechod mezi umělým, člověkem vytvořeným systémem a přírodním prostředím jsou nosným konceptem domu. Po vzoru nedaleké pevnostní válečné architektury se přísná hmota vymezuje vůči krajině a vědomě z ní vyčnívá. Touto obrannou pozicí se snaží do okolí začlenit (protiklad splynutí). Karteziánský systém „okolonizování“ polního pozemku vymezuje hmotou domu a pevnou zdí slunnou zahradu s výhledy na vesnici a její funkcionalistický kostel. Další dva „krajinářské“ objekty budou vymezovat teritorium domu — garáž s parkingem v jihozápadním rohu a altán v severozápadním rohu parcely.
Samotný dům jednoduše splňuje požadavky investora na jasné oddělení obytných a utilitárních prostor. Koncept rozhraní v domě je aplikován do jednoduchého principu zonace obsluhovaných (obytná hala, ložnice) a obslužných prostor (kuchyň, koupelny, šatny, schodiště). Topografie terénu přechází v přízemí ve zkamenělou vrstevnici, která tyto entity odděluje. Nástup do utilitárních prostor vytesanými otvory o stupeň výš se stává téměř rituálně slavnostní. Taktéž v opačném směru. Vzájemná propojenost a otevřenost byla prioritou. Oba typy prostor jsou propojeny v horizontálním i vertikálním směru a jsou koncipovány pro pohyb člověka. Existují v něm místa, platformy, ze kterých lze tiše přehlédnout dění v celém domě. Při pohybu domem se naskytuje několik prostorových spojení a průhledů vědomě směrovaných a koncipovaných v souladu s pohybem slunce. Slunce je zde indikátorem času.


Publikováno ve stavbě č. 5/2005

Recenzi Jiřího Mráze naleznete zde.