(ČTK) – Provizorní lávka v Troji, kterou chce
hlavní město postavit na místě loni zřícené lávky, obdržela nesouhlasné
stanovisko od odboru dopravy Prahy 7. Důvodem je podle odboru
nevyhovující šířka lávky. Vyplývá to z vyjádření úřadu, které na sociální síti
zveřejnil primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Trojská lávka se
zřítila loni v prosinci, ze čtyř zraněných byli dva ve vážném stavu.
Případ nadále vyšetřuje policie. Lidi nyní v Troji přepravuje přívoz.
Navržená šířka provizorní lávky 3,5 metru je podle úřadu nevyhovující
kvůli velkému množství pěších, cyklistů i bruslařů, kteří míří do zoo,
botanické zahrady a na tamní cyklotrasy. „Z
tohoto důvodu je nutná minimální šíře průchozího prostoru čtyři metry,
ale pro umožnění bezpečného provozu na lávce by byla optimální šíře šest
metrů. Pří šířce průchozího prostoru šest metrů by bylo možné oddělit
pěší a cyklistický obousměrný provoz,“ píše se v odůvodnění. Zřícená lávka v Troji byla široká 3,8 metru, chodník měl šířku tři metry.
Další výhradu má dopravní odbor ke konstrukci nosné konstrukce z fošen. „Přejezdy
kol a in line bruslí přes dřevěné fošny by velmi zvýšily hlučnost
v lokalitě. Z tohoto důvodu požadujeme na lávce jednolitý povrch
s protiskluznou úpravou,“ zní odůvodnění ke druhé výhradě, kterou úřad vznesl.
„Výstavba
dočasné lávky tak nebude v řádu měsíců, ale v řádu let. Námitky jsou
liché, na trvalou lávku bude architektonická soutěž,“ uvedl na
facebooku Dolínek. Podle dřívějšího vyjádření zástupců města by měla být
provizorní lávka hotová v příštím roce. Práce ale také komplikuje fakt,
že původní lávka nebyla zanesena v územním plánu a město musí
vypracovat jeho změnu. Ta by mohla být hotová začátkem roku 2019.
Architektonickou soutěž na konečnou podobu lávky chce město vyhlásit
příští rok.
Levý břeh Vltavy s Trojou by měly propojit ještě
další dvě lávky, město o jejich stavbě ale dosud nerozhodlo. Jedna má
být pro pěší níže po proudu od té zřícené. Další by vedla z Podbaby
k zoologické zahradě a měly by po ní jezdit tramvaje. Trať by podle
plánů Institutu plánování a rozvoje (IPR) odtud vedla dál do Bohnic.
Proti tomu se ale postavila Praha 8. Podle informací ČTK město a IPR
pracují s variantou, že by u zoo vznikla tramvajová smyčka. Ani o této
variantě ale zatím nebylo rozhodnuto.
Praha má se stavem mostů a
lávek dlouhodobě problémy. Loni v prosinci se zřítila lávka pro pěší
mezi Císařským ostrovem a Trojou a na několik týdnů byl uzavřen Libeňský
most, který bylo nutné podepřít. Opravu potřebují rovněž Hlávkův a
Palackého most a chystá se rekonstrukce Barrandovského mostu. Kvůli
špatnému stavu bylo nutné v dubnu zpevnit také lávku přes Berounku
v Radotíně.
Související články:
Praha má projekt na stavbu provizorní lávky v Troji 20.8.2018
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Původní lávka nebyla zanesena v územním plánu? A jak to, že nebyla? Jak mohla nebýt existující a legálně užívaná lávka nezakreslena v územním plánu? Co je to za blbost? Pak někdo odbyl svoji práci! Zpracovatel a pořizovatel při zpracování a pořizování územního plánu? Odbor dopravy při jeho projednání? Nikdo nenese žádnou zodpovědnost? K čemu je reklamace díla? K čemu jsou sankce za nedbalost při plnění pracovních povinností a náhrada vzniklé škody?
Nechce se mi věřit, že by mohlo dojít k podobnému selhání, a že by náprava spočívala v pouhé „opravě chyby“ (proč to nazývat „změnou“) územního plánu.
Takže hledám nějaký legitimní důvod, jak mohlo k „nenakreslení“ lávky dojít?
1. I kdyby byla trojská lávka stavbou dočasnou, územní plán není nástroj, jehož kompetencí je stanovovat časová omezení existence staveb. Navíc tím, že se dočasná nebo z územně plánovacího hlediska nežádoucí součást dopravního skeletu města do územního plánu … prostě nezakreslí!
2. Pak mě napadá už jen jediná další možnost:
Při metodologické „lidové tvořivosti“ českého územního plánování může být lávka pro pěší pod rozlišovací schopností územního plánu a vůbec tam být nemusí. Pak se mi zdá poněkud nadbytečné ji tam dávat poté, co spadne.
Tak vážně nevím. Chápu, že územnímu plánování ČR nerozumí prakticky nikdo. Ale podobné články relativizují i ty poslední zbytky důvěry v něj. Přemýšlím, jestli je to dobře nebo špatně…
A ještě douška:
Stavební zákon jasně říká, co je z hlediska stavebně správních rozhodnutí nutné dělat v případě odstranění havárie – skoro nic. A řešit „změnu“ (nebo soudě podle článku StavbaWeb „odstranění chyby“) územního plánu už vůbec ne!!!