Doubravník – revitalizace zemědělského areálu

Hodnocení poroty: Řešení je jednoznačným manifestem snahy zachovat naprosto všední a přitom s citem renovovanou tvář původní budovy kravína. Jakoby tu stál odjakživa. Racionální návrh využívá pro pobytové plochy pouze přízemní část, nezateplené podkroví ponechává jako rezervu nebo prostor pro příležitostné kulturní akce. Pochybnosti však vyvolala velikost i podoba plochy vodního biotopu. Přestože byla možnost umístění vodního prvku jako jeden z podnětů zadání, působí toto řešení svým měřítkem jako nedůvěryhodné, obzvlášť s vědomím blízkosti dvou vodních toků. Největší slabinou se tak stala celková podoba parkové části území, se všemi prvky souvisejícími právě s biotopem. Dalším rozporuplným bodem jsou parkovací plochy ve velké vzdálenosti od obytného objektu. Síla ideje jakési vesnické všednosti byla nakonec natolik přesvědčivá i silná, že se porota i přes sporný biotop rozhodla návrh umístit na třetí dělené místo. Reálnost rekonstrukce objektu původní hospodářské stavby by však, podobně jako u ostatních návrhů s touto rozvahou, stála za pečlivé a podrobné zvážení všech pro i proti. Zachování kontury stávající hmoty se v tomto případě jeví jako zdařilé a sympatické.

Autorská zpráva
Doubravník je městečko s výrazným topografickým rámcem, rýhovaným řekou Svratkou a potokem Rakovcem, a dobrým napojením na výletní a procházkové trasy. Terénně nízko položenému centru obce dominuje kostel obklopený farním komplexem. Kostel není jediným velkým domem v památkové zóně, sousední kravín z 50. let 20. století (místními vnímaný kontroverzně) je chrámu kontrapunktem. Jeho horizontální hmotu nechápeme v profánní opozici vůči kostelu, ale spíše jako jeho další hmotové vymezení, spoluvytvářející fenomenologickou zahradu ticha. Pomineme-li historické a politické souvislosti stavby, právě kravín a navazující areál má prostorové parametry stát se novým významutvorným elementem obce.

Návrh vychází z minimálních intervencí do stávající stavby a jejího areálu s cílem obohatit místo o nové významy. Postupné zásahy jsou pro menší obec ekonomicky přijatelnější a poskytují logickou a flexibilní etapizaci v rámci realizace záměru v území. Stavebně technický stav objektu shledáváme dostačující pro plánované využití. Vzhledem k tomu, že rozsah stavebního programu je menší než dům samotný, není nutné stavět nové objekty, ale spíše využít stávající. Podkroví kravína je v dobrém stavu v případě jeho intaktního zachování, tj. využití jako nevytápěného krytého prostoru (přisvětleného skleněnými střešními taškami). Podkroví nemá svými prostorovými parametry v obci konkurenci, proto se nabízí je koncipovat jako multifunkční prodloužení veřejného prostoru (v návaznosti na ulici, parkově upravený areál a případně i zahradu ticha), bezbariérově je to možné rampou z ulice, bariérově schodištěm v protější štítové fasádě (za zdí bývalé maštale).

Pro bezbariérové bydlení sociálního charakteru a přidružené služby (praktický doktor, fyzioterapeut) je kapacitně dostačující přízemí bývalého kravína za předpokladu prolomení jeho jižní fasády. Požadované oddělení od zahrady ticha zajistí nová předsazená zeď, která by vzhledem ke své exponované poloze měla být pojata jako výtvarný, případně i mobiliářový prvek. Mezi stávající jižní fasádou a novou zdí vzniknou soukromé dvorky bytů.

Areál kravína se nachází v částečně záplavovém území. Odpočinková zóna by tedy mohla využívat vodního elementu. V obci od zrušení koupaliště na horním Rakovci a říčních lázní na Svratce chybí plocha ke koupání. V návrhu uvažujeme se zřízením koupacího biotopu, který by obohatil parkovou úpravu areálu o přírodní koupání v létě a kluziště v zimních měsících. Jeho zázemí budou tvořit převlékárny, sprchy a mobilní bufet.
V postupně vytvářeném parku s biotopem a multifunkčním podkrovním sálem je kromě veřejných toalet, parkovacích stání a zejména pobytových prostorů jako jsou sedací schody z ulice, zatravněné plochy k ležení, dětské hřiště, pobytový dvůr za zdí bývalé maštale, zpřístupnění kaple sv. Anny či nábřežní promenáda, uvažováno také s polosoukromými a poloveřejnými prostory pro rezidenty –  zápraží se společnými zádveřími a zimní zahradou, ovocným sadem, zeleninovými a květinovými záhony.
Materiálové řešení je uvažováno v návaznosti na stávající, tj. vyspravení stávajících konstrukcí a povrchů a jejich doplnění o prvky a materiály z místních zdrojů (tradiční omítky, dřevěné prvky, zatravnění, mlat, lité povrchy).

 

REVITALIZACE BÝVALÉHO AREÁLU ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA V HISTORICKÉM CENTRU MĚSTYSE DOUBRAVNÍK

Jednokolová veřejná ideová architektonická soutěž, zařazená do projektu Ceny Petra Parléře 2015
Předmětem soutěže bylo zpracování ideového architektonického návrhu revitalizace bývalého areálu zemědělského družstva v historickém centru městyse Doubravník.

Vyhlašovatel: SPOLEČNOST PETRA PARLÉŘE, o.p.s.
Spoluvyhlašovatel: MĚSTYS DOUBRAVNÍK
Datum konání soutěže: 21. 04. 2015 – 11. 06. 2015
Datum zveřejnění výsledků: 23. 06. 2015
Počet odevzdaných návrhů: 13
Porota: Ing. Barbora Šenkyříková, starostka; Ing. Jiří Rous, člen Rady městyse; doc. Ing. arch. Jan Mužík; MgA. David Maštálka; Ing. arch. Eva Špačková, PhD. Náhradníci: Ing. Petr Sedláček, Ph.D., místostarosta městyse; MgA. Lenka Křemenová.