Česká cena za architekturu

V České ceně za architekturu zabodoval dům a ateliér Zen-houses.
Zaujaly i stavby z veřejných prostředků a osobnosti propagující architekturu. 

7. listopadu 2016 v Místě pro nové umění – Jatka 78, proběhl galavečer České ceny za architekturu (ČCA). Do 1. ročníku soutěžní přehlídky České komory architektů (ČKA), jež byla otevřena architektonickým realizacím za posledních 5 let, se jich přihlásilo hned 475.  Ostře sledovanou Hlavní cenu získal dům a ateliér Zen-Houses od libereckého architekta Petra Stolína. Do finále České ceny za architekturu dále mezinárodní odborná porota „poslala“ sedm dalších projektů. Vítěz i finalisté se etablovali z řad 63 nominovaných projektů, které ČKA představila v červnu tohoto roku. Uděleny byly rovněž dvě mimořádné ceny: Cena společnosti VELUX za nejlepší práci s denním světlem a Cena časopisu ERA21 za přínos k obnově venkova a citlivou práci s pozůstatky minulosti. Akademie České ceny za architekturu současně zvolila tři Výjimečné počiny. Všechna oceněná díla Česká komora architektů v listopadu vystaví v pražském Centru současného umění DOX a v březnu příštího roku v brněnské Galerii architektury.

Na začátku září se uskutečnilo jednání mezinárodní odborné poroty v České republice. Výsledkům soutěžní přehlídky předcházel zúžený výběr 63 nominací, z nichž porota na základě podkladů dodaných od soutěžících či formou osobní prohlídky vybraných objektů následně vybírala finalisty a držitele Hlavní ceny. Porota rozhodovala ve složení: Joe Morris (předseda), Boris Bežan, Jan De Vylder, Kees Kaan, Ivan Koleček, Miriam Lišková a Martin Rein-Cano. Porotci se shodli, že by se česká architektura měla více otevřít zahraničním vlivům a že pořádání soutěžní přehlídky pod taktovkou České komory architektů může v tomto kroku velkou měrou přispět.

Porota ocenila drobné projekty i velké investice
Srdce poroty a Hlavní cenu získal nevelký projekt Zen-Houses (2015) spojující bydlení a pracovní prostor pro své tvůrce – architekty Petra Stolína a Alenu Mičekovou. Liberecké domy-dvojčata na první pohled vynikají především konstrukčně oddělenými objekty pro odpočinek a pro práci a také svým ojedinělým konceptem založeným na co nejjednodušší formě bydlení. Ta se ukazuje zejména v užití výrobních modulů SIP (Stuctural Insulated Panel), jež se opakovaně promítají do konstrukce domů. Oba domy při zachování šířky pouhé 3 metry přitom nepůsobí vůbec stísněně, ale naopak velmi vzdušně a otevřeně. Porota ve své zprávě uvádí: „Jen jedna práce ale vynikla nad všechny ostatní, a tím je Zen-Houses – ateliér a dům v Liberci. Prostý, ekonomický a nenáročný projekt je charakterizován specifičností své lokace, schopností na toto prostředí reagovat, svou naprostou unikátností i vytrvalou snahou provokovat a sebejistě zkoušet nové principy i za cenu případných chyb. Díky tomu všemu Zen-Houses dokázal uspět a bezesporu se tak jedná o vynikající dílo, o stavbu se skutečnou ambicí pokoušet hranice a stát se vzorem pro mnohé z nás.“

Do finále České ceny za architekturu dále postoupila poměrně široká škála projektů. Jedná se např. o revitalizace a rekonstrukce stávajících prostor či veřejných prostranství. Porotu nadchla také dvě díla architekta Josefa Pleskota. Jsou jimi rozsáhlé úpravy industriální oblasti Dolních Vítkovic (AP atelier, 2015) a revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli (AP atelier, 2014). Finalistou 1. ročníku České ceny za architekturu jsou také dvě výrazné stavby: klášter Nový Dvůr (ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA, 2014) a Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (Petr Hájek Architekti, 2014). Za dvě velmi zdařilé rekonstrukce mezinárodní porota považuje úpravy Vily Tugendhat v Brně (ARCHTEAM a RAW, 2012) či Tři věže – zateplení obecních budov s urbanistickým přesahem v Líbeznicích (Atelier M1 architekti, 2014). Jako významný a velmi zdařilý zásah do veřejného prostoru, který navíc vznikl na základě architektonické soutěže, porota shledala revitalizaci Gahurova prospektu ve Zlíně (ellement, 2013).

Mimořádné ceny VELUX a ERA 21
Uděleny byly rovněž mimořádné ceny partnerů České ceny za architekturu. Cenu VELUX za nejlepší práci s denním světlem získala Jonášovic stodola (A2F, 2012). Porota společnosti VELUX složená ze zahraničních architektů ocenila, že objekt cíleně pracuje s denním světlem a propojením interiéru s exteriérem. Stodola dále přesvědčuje svojí pečlivou prací s jednotlivými pohledy a průhledy, a to jak do zahrady a napříč domem, tak s průhledy na oblohu.

Cena časopisu ERA21 za přínos k obnově venkova a citlivou práci s pozůstatky minulosti putuje do rukou mladého architektonického dua Martin Prokš a Marek Přikryl. Vydavatele architektonického časopisu oslovili svojí adaptací bývalých zemědělských garáží na zázemí biotopu v Honěticích u Kroměříže (2013). Projekt řeší důležité téma obnovy venkova a citlivě pracuje s pozůstatky minulosti, zároveň přispívá k tématu udržitelného rozvoje. Ocenění náleží nejen architektům, ale také investorovi za snahu o vzkříšení aktivit ve venkovské krajině.

Výjimečné počiny z oblasti architektury
V rámci České ceny za architekturu jsou rovněž oceňovány výjimečné aktivity na poli architektury. Nominace provádějí členové Akademie a Grémia ČCA. Akademici o výjimečném počinu hlasovali na webovém portálu Ceny. V letošním roce byly uděleny celkem tři Ceny za výjimečný počin. Cenu získala ročenka Česká architektura, kterou již 17. rokem ve vydavatelství Prostor – architektura, interiér, design vydává Dagmar Vernerová. Akademie ocenila dlouhodobou propagaci české architektury, a to jak u laické, tak odborné i veřejnosti, jež je založena na každoročním výběru staveb jednou osobností z řad architektů.

Výjimečný počin za propagaci architektury získává také sdružení KRUH, které pod taktovkou architektky Marcely Steinbachové v letošním roce uskutečnilo již šestý ročník celorepublikového festivalu Den architektury. Sdružení dále pořádá velmi oblíbené cykly přednášek (např. cyklus Švýcarsko-českých inspirací či Architektky). Akademie v odůvodnění mimo jiné uvádí: „KRUH je skvělou ukázkou naplňování ideje občanské společnosti, jak ji definoval Václav Havel a další myslitelé.“

Třetím Výjimečným počinem za rok 2016 jsou Pražské stavební předpisy (Kolektiv autorů: Pavel Hnilička, Filip Tittl, David Tichý, Renata Králová-Pintová, František Korbel a Eva Faltusová). Akademie ocenila mimořádný pokus o významné zkvalitnění výstavby a veřejného prostoru v hlavním městě. 

Na galavečer naváže série výstav
Pražský DOX – Centrum současného umění bude ve dnech 9. listopadu až 11. prosince 2016 hostit výstavu 1. ročníku České ceny za architekturu. Na vernisáž jste srdečně zváni 8. listopadu od 19: 30 (DOX, Poupětova 1, Praha 7). Brnu se Česká cena za architekturu představí v Galerii architektury, a to od 3. března do 2. dubna 2017. Vernisáž proběhne 2. března od 17: 00 (Galerie architektury Brno, Starobrněnská 18, Brno). V plánu jsou i další výstavy. Pro aktuální informace sledujte web České ceny za architekturu. 
——-
Závěrečná zpráva poroty
Do pilotního ročníku České ceny za architekturu pořádané Českou komorou architektů se přihlásilo přes 400 prací dokončených během posledních pěti let, téměř ze všech regionů České republiky – počínaje soukromými rodinnými domy a kancelářemi přes stavby určené veřejnosti a kulturní budovy po školská zařízení a rekonstrukce objektů. Všechna přihlášená díla byla hodnocena pro tento účel sestavenou odbornou porotou složenou z architektů.

Česká cena za architekturu je odvážný a do budoucna přínosný počin, jehož úkolem je vyvolat u veřejnosti kritickou debatu zaměřenou na kvalitu výstavby. Jedná se o počin o to odvážnější, protože se podařilo sestavit mezinárodní porotu složenou z předních odborníků z mnoha evropských států – Holandska, Německa, Slovenska, Belgie, Švýcarska, Velké Británie a Španělska, což v důsledku otevírá debatu mnohem širšímu mezinárodnímu publiku i mimo hranice hostující země.

Pomocí jasně stanoveného procesu posuzování nejlepších staveb bylo zvoleno osm finalistů včetně jednomyslně vybraného vítěze. Rozhodně stojí za povšimnutí, že žádná z nejvýše hodnocených prací nebyla postavena na území hlavního města Prahy. Tato skutečnost vypovídá o širokém záběru architektonických aktivit napříč zemí a jejich vysoké kvalitě, ale zároveň se tak poodkrývá znepokojující rozvoj hlavního města, které se potýká s mnoha typickými urbanistickými problémy.

Porota v rámci třídenního výletu procestovala křížem krážem celou Českou republiku. Hovořila s architekty i majiteli staveb v historických centrech, autory krajinářských počinů, klienty rodinných domů, diskutovala projekty revitalizace a rekonstrukce. Členy poroty také zaskočila absence jakýchkoliv smysluplných projektů zaměřujících se hlouběji na sociální problematiku hromadného bydlení či škol v městském prostředí. Porota doufá, že se situace v této oblasti v nadcházejících ročnících této prestižní ceny zlepší.

Česká cena za architekturu je definována tak, že nečiní rozdíly mezi jednotlivými díly, co se týče jejich velikosti, typologie či funkce. Právě naopak. Nabádá porotu, aby se shodla na jediném díle, které podle nich předčí všechny ostatní svým konceptem i provedením. Porota během své architektonické odyseje zhlédla realizace mnoha měřítek i typů. Právě kvůli tomuto širokému záběru se porota rozhodla definovat si předem kritéria, podle nichž bude jednotlivá díla posuzovat: komplexnost, přínos, klima prostředí, efektivita, přizpůsobivost, kontext, historie, důslednost. Ale ze všeho nejvíce tu byla touha nalézt u staveb „něco výjimečného“, co z velmi dobrého učiní vskutku mimořádné.

Smyslem Ceny je vyhledávat a oceňovat nejkvalitnější architektonická díla na území České republiky. Pro porotu je kvalitní architektura taková, která splňuje podmínky definované statutem této soutěžní přehlídky. Architekti nemohou tvořit dobrou architekturu, pokud společnost není schopna formulovat své problémy a požadavky. Tento problém přesahuje bezprostřední kulturní úroveň „architektury“. Nicméně společnost definuje prostředí, v němž architekt pracuje; uvědomováním si důležitých problémů se architekt inspiruje a ovlivňuje tak svoji tvorbu.

Porota ctí statut soutěžní přehlídky a její program, ale zároveň je také vedena svým vlastním svědomím. Soutěžní přehlídka má mnoho různorodých aspektů, které nabízejí důvody k zamyšlení. Mezinárodní porota při svém posuzování narážela na různé komplikace a obtíže. Získali jsme dojem, že české architektuře jednoduše chybí přesah. Tato absence se odráží v nedostatečném zastoupení českých architektů mimo území České republiky i v malém množství přihlášených prací zahraničních autorů. Zároveň se objevuje také málo děl, která by byla výsledkem kultivované spolupráce domácích a zahraničních architektů. Porota však doufá, že se tento aspekt v nadcházejících letech změní.

Ale zpět k ceně. Rádi bychom ozřejmili důvody, proč jeden specifický stavební počin zvítězil a řada dalších nikoliv. Všechna díla uvedená na seznamu finalistů reprezentují skutečně vysokou úroveň tvorby. Jen jedna práce ale vynikla nad všechny ostatní, a tím je Zen-Houses – ateliér a dům v Liberci. Prostý, ekonomický a nenáročný projekt je charakterizován specifičností své lokace, schopností na toto prostředí reagovat, svou naprostou unikátností i vytrvalou snahou provokovat a sebejistě zkoušet nové principy i za cenu případných chyb. Díky tomu všemu Zen-Houses dokázal uspět a bezesporu se tak jedná o vynikající dílo, o stavbu se skutečnou ambicí pokoušet hranice a stát se vzorem pro mnohé z nás.

Ze všech těchto důvodů porota gratuluje autorům Zen-Houses, historicky prvním vítězům České ceny za architekturu.

Hodnocení poroty
Hlavní cena:
Zen-Houses
Tato realizace vyzývá k zamyšlení nad pojmy „norma“ a „očekávání“ v rámci rozvoje venkova a v regionálním kontextu. Zde jsou všechny typické představy o bydlení a práci přehodnoceny a slity dohromady s ohledem na osobní preference obyvatel. Dům byl navržen a zamýšlen pro architektonický tandem a koncipován do dvou jednoduchých krychlových objemů, jeden je určený pro bydlení a druhý pro práci. Pravoúhlé objemy rámují robustní strom v prázdnotě mezi nimi s výhledem na jih. Porota se domnívá, že u tohoto projektu jsou základní podmínky pro život řešeny experimentem a inovací a hranice mezi veřejným a soukromým, bydlením a prací se prolínají.

Dům využívá průmyslové komponenty, jejichž aplikace je velice efektivní a zároveň zábavná, často hraničící s úrovní fetiše. Opláštění, obklad z průhledných akrylátových panelů, je jednoduše upevněno na kostru z měkkého dřeva, čímž vzniká zajímavý detail s obnaženou konstrukcí. Velká zapuštěná okna umocňují subtilní vzhled stavby a přitom rámují poutavé výhledy ven i dovnitř. Interiéry obou domů jsou provedeny ve zredukované a základní paletě materiálů; dřevotřískovými deskami, dřevěnými trámy, překližkou, surovým kovem a pryží. Dokazuje to, že ta nejlepší architektura nemusí být ani zdaleka nejdražší.

Přes zdánlivou sofistikovanost, kterou na nás mohou působit složité půdorysy a řezy, může být tento dům snadno považován za prototyp svého druhu, a to především kvůli své přizpůsobivosti plánu, situaci a měřítku. Jedná se o systém, který může být dle potřeby pozměněn tak, aby sloužil jednotlivci, rodině či městu. Realizace také vznáší řadu otázek týkajících se trvalosti a dočasnosti, udržitelnosti, přizpůsobení se podmínkám a hospodaření s energiemi.

Porota doufá, že udělením České ceny za architekturu 2016 právě Zen-Houses se veřejnosti představí reálné alternativní řešení, odlišné od očekávaného a tradičního bydlení. Architektům pak tento projekt nabízí možnost reinterpretace všeho, na co byli dosud zvyklí, a příslib vyšší úrovně kreativity a výkonu bez ohledu na rozsah zakázky nebo typologii.
 
Finalisté:
Dolní oblast Vítkovice
V rámci tohoto projektu se světy průmyslu, kultury a vzdělávání prolínají v nový dynamický formát, který vytváří novou a fungující alternativní identitu pro postindustriální město Ostrava-Vítkovice. Zde se vize klienta a konceptuální ambice architekta setkaly a vytvořily nový svět. Svět, ve kterém se ruiny průmyslové minulosti poeticky spojují s intervencemi moderního programu. Díky tomuto přístupu je zachována rezivějící síť rafinerie a současně je do tohoto industriálního prostředí vkládána řada nových společenských prostor včetně divadel. Tato realizace se pravděpodobně stane důležitou referenční stavbou pro další česká města, která procházejí podobnou proměnou.

Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání
Výjimečná kvalita, ambice a provedení této stavby jsou pozoruhodné. Ilustrují pozitivní vliv, který může architekt mít při výstavbě. Porota se však domnívá, že jako architekti bychom měli být schopni přijmout výzvy vyplývající z potřeb začleňování současné moderní architektury do historického prostředí – nikoliv však ukrýváním nových objektů, ale pevnějším propojením starého s novým.

Rekonstrukce vily Tugendhat
Vila Tugendhat je úžasným příkladem architektonické moderny, která je po pečlivé rekonstrukci nyní zpřístupněna široké veřejnosti, jež může obdivovat mimořádnou kvalitu práce Miese van der Rohe. Tedy práce, která se projevuje unikátní a fascinující vizí, již lze pozorovat i v dalších jeho projektech, jako jsou německý pavilon pro mezinárodní výstavu v Barceloně nebo Farnsworth House v americkém Illinois. Tato rekonstrukce je komplexním a uceleným počinem, nekompromisní stavbou kladoucí důraz na každý detail. Svým přístupem se autoři neodvracejí od základních principů tohoto projektu, v němž poznání, porozumění a interpretace jsou stejně důležité jako původnost dochované tkaniny; proto je projekt rekonstrukce ústředním bodem rozpravy o autenticitě. Důležité je pro porotu též přesvědčení, že by se rekonstrukce vily měla stát následováníhodným příkladem rekonstruování a renovování památek v České republice.

Revitalizace Gahurova prospektu
Tato realizace byla porotci považována za vynikající reakci na řadu specifických urbanistických výzev. Jedná se o zřetelné propojení univerzity se sousedícími zařízeními a občanskou vybaveností přes dobře navrženou zelenou plochu. Revitalizace názorně poukazuje na nezbytnost promyšleného přístupu při úpravách veřejného prostoru – v tomto případě se vstup vydařil díky jednoduchému konceptu a designu. Řešení má pozitivní vliv na prostředí a přirozeně navazuje na historické uspořádání místa, které se skrývá v nově navržených zapuštěných liniích.
 
Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli
Prvotní návrhy na řešení místa a program byly zásadně změněny, jakmile byly zpřístupněny výsledky historicky důležitého archeologického průzkumu. Výsledná omezení přinutila klienta i architekta, aby pozměnili strategii. Nové komplexní řešení zahrnovalo všechny aspekty a kombinovalo nový interní program spolu s úpravami okolních ulic; jediné a umírněné gesto – minimální zásahy – jako odpověď na řadu složitých programových a kontextových vazeb.

Tři věže
Tři věže dávají obci Líbeznice novou identitu díky rozvážnému a chirurgicky přesnému přístupu. Provedeno bylo mnoho prostých a rozumných zásahů, s ohledem na omezený rozpočet. Porota zastává názor, že by se tato realizace mohla časem stát dobrým příkladem pro mnoho dalších českých vesnic, jejichž vývoj během období silné a nekontrolované urbanizace stagnoval či přímo zeslábl.

Klášter Nový Dvůr
Zachování, opakované využití a posílení hodnoty zemědělských budov pro účely kláštera jsou skutečně modelovým příkladem a stanovují standardy pro realizaci staveb této typologie. Klášter integrovaný do historické krajiny spojuje lidové a moderní do formální skladby duchovní úplnosti a důslednosti. Prostory jsou svou formou a detailem velmi elegantní, nabízející paletu reduktivismu, v němž vnější forma a vnitřní uspořádání korespondují stejnou měrou s poetickou krásou okolní krajiny a kvalitou světla. Výsledkem je poklidný a duchovní celek celé stavby.

Autorské zprávy ke všem projektům naleznete na www.ceskacenazaarchitekturu.cz. 

—
Mimořádná cena
Partneři České ceny za architekturu mohou vybrat některé z přihlášených děl, případně osob, a nominovat je na udělení Mimořádné ceny. Z nominovaných vybírá Grémium ty, kterým bude ocenění uděleno.
Cena VELUX – za nejlepší práci s denním světlem
Jonášovic stodola, Bořislav
Porota ocenila velmi kultivované skloubení historického dědictví s moderními požadavky na pohodlné bydlení a inovativní způsob řešení jak celého konceptu renovace, tak jednotlivých detailů. Objekt je navržen tak, že v maximální míře reflektuje současné požadavky na kvalitu vnitřního prostředí, energetickou efektivitu i tepelný komfort ve všech ročních obdobích. Cíleně pracuje s denním světlem a propojením interiéru s exteriérem. Unikátní je právě pečlivá práce s jednotlivými pohledy a průhledy, a to jak do zahrady a napříč domem, tak s průhledy na oblohu. Horní osvětlení nejen akcentuje jednotlivá místa v domě, ale také cíleně osvětluje jednotlivé prostory adekvátně k jejich funkci. V neposlední řadě porotu oslovila výtvarná hodnota dialogu historické obálky budovy s moderní vestavbou, která pracuje se současnými výrazovými prostředky.
Cenu vybírala mezinárodní odborná porota společnosti VELUX v tomto složení:
•          architektka Patricia Araya, Chile
•          architekt Marthijn Reekers, Holandsko
•          architektka Christina Brunner, Rakousko
•          architekt Christian Krüger, Německo
•          Domen Pogorevc, architekt Slovinsko
•          architekt Henrik Norlander Smith, Dánsko

Cena časopisu ERA21 – za přínos k obnově venkova a citlivou práci s pozůstatky minulosti
Adaptace bývalých zemědělských garáží na zázemí biotopu, Honětice

Přestavba chátrající ryze účelové stavby je součástí dlouhodobého rozvojového plánu nefunkčního zemědělského areálu. Projekt řeší důležité téma obnovy venkova a citlivě pracuje s pozůstatky minulosti, zároveň přispívá k tématu udržitelného rozvoje. Ocenění náleží nejen architektům, ale také investorovi za snahu o vzkříšení aktivit ve venkovské krajině.
Cenu vybírali zástupci redakce časopisu ERA21. 

tisková zpráva ČKA