Evropské fondy pomohly opravit desítku židovských památek

(ČTK) – Šest synagog a další čtyři židovské památky byly za posledních pět let v České republice opraveny za pomoci evropských fondů. Celkové náklady byly 282 milionů korun, Česko z toho zaplatilo 15 procent. Federace židovských obcí, která byla garantem projektu, říká, že navzdory době nacismu a komunismu, kdy mnoho židovských památek zaniklo, představuje tuzemský celek více než 60 synagog, 350 hřbitovů a dalších objektů historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdobu.

Projekt Revitalizace židovských památek v ČR byl součástí Integrovaného operačního programu vypsaného ministerstvem kultury. Opravily se synagogy v Brandýse nad Labem, Březnici, Krnově, Mikulově, Nové Cerekvi a Plzni. Vznikly v nich stálé expozice, které umožňují seznámit se s židovskou historií a s judaismem v autentickém prostředí.

V Nové Cerekvi je například expozice Architektura synagog v českých zemích, v Brandýse nad Labem, kde byla synagoga po rekonstrukci otevřena 10. června, vznikla expozice Judaismus a jeho prameny, jazyk a písmo. Obnovené byly i další židovské památky – obecní dům v Boskovicích, židovská škola v Jičíně, rabínský dům v Úštěku a rabínský dům v Polné s expozicí o jednom z největších projevů antisemitismu v české historii.

Nejvíce synagog v českých zemích vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. Společenské změny se projevily v dosud největším hospodářském, kulturním a populačním rozkvětu židovské komunity, který našel odezvu i v intenzivní výstavbě nových synagog. Již v 50. letech v mnoha obcích a městech vyrůstají první velké chrámy, v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století se budovaly honosné chrámy na nových třídách velkých měst a průmyslových center.

K nim patřil například Nový templ – dnešní Španělská synagoga v Praze, nebo ve své době největší kopulový chrám v Čechách – Nová synagoga v Teplicích. V letech 1800 až 1918 vzniklo v českých zemích 360 synagog.

Velká část z nich byla vypálena během pogromu za takzvané křišťálové noci v listopadu 1938, po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 nebo po deportaci židovských obyvatel do koncentračních táborů v roce 1942. Synagogy poničily i závěrečné boje druhé světové války. Po roce 1945 mohlo být obnoveno jen několik málo náboženských obcí ve velkých městech. Téměř 300 synagog zůstalo nevyužitých, chátraly nebo byly využívány k jiným účelům. Opravovat se začaly až v 90. letech.

Příslušné instituce dnes mluví maximálně o stovce dochovaných synagog. Jitka Oltová, která již několik let systematicky pořizuje fotodokumentaci židovských památek v Čechách a na Moravě, na svém webu uvádí počet 207. "Z nich některé jsou přestavěny do té míry, že byste v těchto stavbách rozhodně nepoznali jejich původní účel," píše. Bohoslužbám nyní slouží pouze Staronová, Vysoká, Španělská a Jubilejní synagoga v Praze, synagogy v Děčíně, Plzni a nově postavená synagoga v Liberci. Křesťanským církvím slouží dalších 25 synagog.

V Plzni byla po desetiletích otevřena Stará synagoga
(ČTK) – K pravidelným bohoslužbám a veřejnosti k prohlídkám expozic i ke kulturním akcím se poprvé od války trvale otevřela Stará synagoga v Plzni. Čtyřletou opravu za 32 miliónů korun zaplatil Evropský fond pro regionální rozvoj a stát. ČTK to řekla předsedkyně místní židovské obce Eva Štixová, která byla mezi deseti Židy, kteří do synagogy vnesli tóru. 

Obnova je součástí projektu Revitalizace židovských památek v ČR – 10 hvězd, díky němuž se za 282 miliónů Kč obnovilo 15 významných staveb na deseti místech; jde o největší investici do židovských objektů od války. Do Plzně šlo nejvíce peněz po jičínské židovské škole, řekl místopředseda Federace židovských obcí Jiří Daníček.

„Vše, co jsme od roku 1990 dokázali sehnat z různých grantů, dosáhlo včetně této poslední dotace půl miliardy korun. Dostali jsme se tak zhruba do poloviny záchrany fondu židovských památek, protože můžeme mluvit tak o 100 objektech a 360 hřbitovech, z nich většina je památkově chráněná,“ uvedl Daníček. Podle něj by byla potřeba ještě alespoň jedna půlmiliarda, aby je bylo možné opravit.

„Všechny budovy se povedlo restaurovat velmi pěkně, až to vyráží dech. Plzeň je ale výjimečná v tom, že tu ještě existuje židovská obec, což není případ ostatních míst. Kromě toho, že je tu výstava a budou tady koncerty, tak je předpoklad, že by se tu mohl židovský náboženský život trochu více rozvíjet,“ řekl zemský rabín Karol Sidon.

Z deseti míst, kde skončily opravy, budou pravidelné bohoslužby pouze v Plzni. „Pokud by se našli lidé, kteří by se mohli a chtěli modlit, tak ostatní synagogy mohou fungovat zítra,“ řekl Daníček. Vnitřní expozice nenarušují náboženský koncept. Projekt 10 hvězd se začal připravovat před osmi lety, dnes bylo otevřeno šesté místo.

Podle Štixové se v synagoze muselo opravit úplně všechno. Dosud se v ní pořádaly jen letní koncerty, aby se oživila. „Teď bude otevřená každý den od 10 do 18 h. Chceme, aby žila,“ řekla. Na první galerii jsou panely s historií plzeňské obce a židovského osídlení Plzeňska, na druhé běh života rodin a tradice a zvyky.

Synagoga byla postavena v letech 1857 až 1859, poté sloužila 80 let a po válce už jen chátrala a interiéry se ukryly pod nánosy prachu. V roce 2003 se dostala na seznam nejohroženějších památek ČR. „Chceme ještě opravit rabínský dům. Požádali jsme o dotaci a máme příslib, že ji dostaneme,“ uvedla Štixová.

Oprava Staré synagogy je druhou největší investicí do židovských památek v Plzni. Před 16 lety šlo více než 52 miliónů Kč do Velké synagogy, staré 121 let. Jde o největší synagogu v zemi, která je zároveň druhou největší v Evropě a třetí největší na světě.

Židovských obcí je v ČR deset s téměř 5000 členy, další Židé nejsou registrováni. Nejpočetnější je pražská obec, která má kolem 2000 členů. Plzeňská jich má 116, před válkou bylo v Plzni 3000 Židů.

Doplněno Stavbaweb:
Více informací o Staré Synagoze v Plzni najdete i na Facebooku: Stará synagoga v Plzni “ Facebook