Expati – Příběhy českých architektů a architektek v zahraničí

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vydává novou knihu. Publikace Expati mapuje příběhy českých architektů a architektek žijících v zahraničí. Čtenáře zavede do Spojených států amerických, Velké Británie, Vietnamu, Japonska, Dánska, Švýcarska i Portugalska. Deset osobních vyprávění dává nahlédnout do zákulisí světoznámých architektonických kanceláří, jako je BIG, Heatherwick Studio, Foster+Partners, stejně jako života mladých architektů, kteří se v zahraničí zkouší prosadit na vlastní pěst. Autory knihy jsou spisovatel a scénárista Eugen Liška  a architekt Adam Gebrian. Křest publikace proběhne 14. prosince od 19:00 hodin  v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP). 

Dvacet hodin denně v kanceláři a konzultace ve tři ráno, ticho a soustředěnost na pracovišti, které neprolomí ani pozdrav při příchodu do studia, skloubení kariéry v zahraniční s mateřstvím. Nová publikace Nakladatelství IPR s názvem Expati popisuje příběhy českých architektů a architektek, které se odehrávají doslova po celém světě. Najdete v nich jména takových ikon světové architektury, jako jsou Norman Foster, Bjarke Ingels, Thomas Heatherwick, Kenzo Tange a další. Osobní vyprávění českých architektů a architektek poprvé zazněla v CAMPu ve stejnojmenném cyklu vedeném architektem Adamem Gebrianem. Kniha Expati – Příběhy českých architektů a architektek v zahraničí je jejich literárním zpracováním a je určena všem zájemcům o světovou architekturu a design. 

„V pomyslné knihovničce našeho nově založeného vydavatelství máme již dva tituly. Publikaci s názvem Plánování Prahy, která se, jak už název napovídá, zabývá plánováním Prahy ve 2. polovině 20. století a také knihu editorky Pavly Melkové s názvem Živá památka – ta zase hledá cestu, jak zapojit památky do současného života. Tentokrát jsme se rozhodli vydat titul, který si najde své čtenáře i mimo odborné kruhy a skrze jednotlivé příběhy přiblíží, jaké to je vydat se pracovat a rozvíjet za hranice Česka,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Kniha nabízí celkem 10 životních příběhů českých architektů a architektek. Ačkoliv mají všechny kapitoly stejnou strukturu v podobě souvislého vyprávění v první osobě, každá z nich je jedinečná ve svém obsahu a zaměření. Jan Vranovský, který posledních devět let žil  v Tokiu, vysvětluje, proč je v případě Evropana prakticky nemožné Japonsku úplně porozumět (a proč o to sami Japonci nestojí). Ondřej Tichý s úsměvem vzpomíná na to, že jeho budoucí zaměstnavatele z velkých světových kanceláří vždy nejvíc zaujaly studentské projekty, ze kterých měl na škole nejhorší známky. Bára Šafářová se v Texasu zabývala vlivem urbanismu na sociální (ne)spravedlnost, zatímco Dana Čupková vynalézá za pomocí robotů v Pittsburghu nové materiály z odpadu. Jan Magasanik, který se aktuálně v dánském studiu BIG podílí na tvorbě návrhu Vltavské filharmonie, vzpomíná na své první setkání s Bjarke Ingelsem, které pro slavného dánského architekta skončilo málem fatálně. Matěj Draslar vysvětluje, proč je Švýcarsko pro architekty „zlatá klec“ a Petr Štefek zase prozradí úspěšný recept na originální žádost o zaměstnání (hrst lentilek). O tom, jakou výhodu má architekt pracující v Hanoji díky tomu, že se narodil na Ostravsku, spekuluje Marek Obtulović. Lenka Holcnerová v Lisabonu plánuje „moředrapy“ a vrací lesk původním interiérům historických budov a Veronika Martykán rozebírá komplexnost takového obřího projektu, jakým byla konverze památkově chráněné elektrárny Battersea na jižním břehu Temže. Publikaci uzavírá bonusový rozhovor s mladou architektkou Martinou Požárovou, o tom, co se muselo všechno stát, aby si uprostřed pandemie našla práci ve Švýcarsku.

„Nápad pozvat české (a slovenské) architektky a architekty působící profesně v zahraničí vznikl už ve chvíli, kdy jsme pokládali základy budoucího CAMPu. Chtěli jsme, aby toto nové městské „informační“ centrum dokázalo návštěvníky nejen informovat, ale také inspirovat. Jako historicky prvního přednášejícího jsme v listopadu 2018 přivítali Jana Magasanika, kterému jsme se proto rozhodli ponechat čelní startovní pozici i v knize. Garantem výběru přednášejících se stal Adam Gebrian, který většinu večerů moderoval a vedl s našimi hosty živý a poučný dialog,“ vysvětluje autor knihy Eugen Liška.