Záměrem
stavebníka bylo postavit rodinný dům – horskou usedlost – umožňující trvalé
obývání ve dvou soběstačných jednotkách. Měl respektovat místní stavební
tradici, zároveň naplňovat kritéria pro život v 21. století, svým obyvatelům poskytnout
přiměřený obytný komfort, zároveň nerušeně vplynout do krajiny, spoluvytvářet
atmosféru horské osady.
Širší
vztahy
Pozemek je situován ve výšce přes 1000 m n m.
Pro Kvildu jako jedno z historických center této oblasti Šumavy je typická
semknutost centrální zástavby podle hlavní komunikační severojižní osy asi 0,5 km
dlouhé. Přibližně ve své polovině se přehupuje přes horizont, kde je hlavní
křižovatka s odbočkou na Modravu a kde je také tradiční centrum obce s kostelem,
obecním úřadem, info centrem a další vybaveností. Zástavba dále od centra
řídne, velikost pozemků narůstá, domy odstupují od uliční čáry, v okrajových
částech je už její charakter roztroušený. V převážné míře se jedná o rodinné a
bytové domy, penziony. Podlažnost 1-2+podkroví, střechy sedlové někdy s
polovalbou, hřebenem či podélnou stranou orientovanou rovnoběžně s vrstevnicí.
Dům
v krajině
Dům má být přesvědčivě tradiční ve svém základním vnějším výrazu, zároveň současný
v konstrukční technologii a detailu. Jednoduché hmotě dominuje plocha střechy s
krytinou z přírodní břidlice členěná po obou stranách pásovými vikýři. Přiznaný
přesah střechy stlačuje hmotu přízemí. Mírně roztažený příčný profil štítu,
částečné zapuštění domu do svahu, kamenné opěrné zídky – to vše podporuje
horizontalitu základní hmoty. Dům je vrostlý, ukotvený do země.
Vnitřní
uspořádání
Dispozice v základu vychází rovněž z tradičního principu příčného trojdělení na
část vstupní, obytnou a hospodářskou, zde aplikovaného na typ se dvěma
rovnocennými a samostatnými obytnými jednotkami bez hospodářské části v
tradičním smyslu. Každá z nich má svůj přední (čistý, reprezentativní) a zadní
(nečistý, hospodářský) vstup, společenskou část v přízemí a ložnicovou v podkroví.
Sdílený je suterén s technickým zázemím, v přízemí pak sauna s příslušenstvím a
zadním víceúčelovým zádveřím – lyžárnou. Podobně tak sdílené zápraží podél celé
východní strany domu kryté výrazným přesahem střechy je možné využívat jako
společnou pobytovou terasu s výhledem do údolí Vltavy.
Konstrukce
Vůdčím konstrukčním materiálem je masivní dřevo. Tvrdá spodní stavba (beton,
kámen) spolu s monolitickou základovou deskou v nepodsklepené části vytváří
pevnou bázi pro měkkou horní stavbu. Dřevostavbu tvoří systém z
velkoformátových komponentů vyráběných z křížem vrstveného masivního dřeva.
Výhody konstrukčních vlastností hlavní nosné konstrukce, stálosti, šetrnosti k
životnímu prostředí, rychlé montáže a flexibility upřednostnily tuto
technologii před jinými variantami (roubená stavba, two by four atd.). Vnější
povrchy obvodového pláště mají tradiční obklad prkny s krycí lištou na svislo,
pata domu je v exponovaných částech ochráněna vůči povětrnosti skládaným
kamenným soklem.
Vnitřní povrchy jsou v převážné míře tvořeny pohledově upravenou dřevěnou
nosnou konstrukcí. Uvnitř obytné části jsou vytvořena solidní betonová jádra –
řopíky, která krom dispozičního účelu plní též funkci konstrukční a
mikroklimatické. Podobně řešené je také schodišťové jádro.
Autorská
zpráva
Foto: Tomáš Rasl
Autoři:
MgA. Ing. arch. Michal Fišer, Ing. arch. Tomáš Zdvihal; spolupráce Ing. arch.
Jitka Hofmeisterová
Hlavní dodavatelé: 3AE s.r.o., Salvete s.r.o.
Užitná plocha: 462 m2
Zastavěná plocha: 291 m2
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,