Novostavba univerzitní knihovny je součástí dlouholetého plánu pro nový rozvoj celého kampusu.
Architekt: HPP Architects
Foto: Jens Kirchner
Autorská zpráva:
Název evokuje touhu a ačkoliv Oáza je názvem, který si především hraje se slovy, architektura nové lékařské knihovny univerzity Heinricha Heina a Univerzitní kliniky v Düsseldorfu vykazuje podobnosti s plodným kouskem země v poušti. Nikoli formou, ale konceptem: zadáním bylo navrhnout místo, kde by se studenti učili s nadšením, místo změny, nového způsobu vyučování i studia, místo rozvoje. V němčině toto zadání vyjadřují slova, jejichž iniciály dávají dohromady O.A.S.E. (Ort, Ã?nderung, Studieren, Entwiklung). Navrhnout a postavit novou ikonickou stavbu v univerzitním kampusu hlavního města Severního Westfálska (Nordrhein-Westfallen) trvalo ani ne dva a půl roku. Nová lékařská knihovna je obsažena v plánu, jehož cílem je do roku 2030 reorganizovat kampus o rozloze 14 ha v západní části města. Univerzita se v posledních desetiletích neustále rozšiřuje, což způsobuje naprosto různorodý a nesourodý celek. Jsou tedy žádány nové body identifikace, například projekt knihovny – majáku.
Oáza je takovým přitažlivým bodem; je viditelná z velké dálky (38 m vysoká), má neobvyklou fasádu se zářivě bílým pláštěm. Vyčnívá ze svého spíše šedivého okolí. Architektura fasády je odrazem speciálního námětu knihovny: připomíná kapilární systém, což stavbu činí nezaměnitelnou. Tato dynamika se odráží i v interiéru, v otevřené prostorové struktuře. Povinné knihovní prostory, jako jsou čítárny a půjčovny, pracovny a studovny jsou uspořádány v osmi nadzemních podlažích spolu s kavárnou a veřejnými a výstavními prostory. Knihovny, studovny a učebny jsou naskládány postupně jedna na druhé a jsou přístupné válcovým výtahem nebo přes schodišťové jádro. Servisní prostory, dokumentační salonky a toalety jsou naproti po diagonále.
Návrh a realizace interiéru jespolečným dílem s Silvia Pappa_UKW Innenarchitekten. Kvalita zařízení vyjadřuje architektonické aspekty prostorů. Výrazný objem budovy s volně plynoucími tvary na fasádě si vyžádal odpovídající pojetí interiéru. Výjimečný efekt kapilárního prosklení, které určilo množství světla pronikajícího do pater, byl výchozím bodem i pro návrh interiéru. Zelené válcové jádro evokující tekoucí prostor udalo tón celé vnitřní atmosféře. Studijní a pracovní zóny jsou v otevřeném prostoru následují tvar jádra, které je opakováno ve vlnách a amébovitých tvarech zakázkového nábytku. Uzavřené pravoúhlé studovny jsoiu uspořádány podél fasád. Harmonickou a inspirativní atmosféru v nich podporují soudobé materiály a povrchy, jako pohledový beton, epoxidové nátěry a různé dřevěné, skleněné a plastové povrchy. Nábytek je tu jiný než v otevřených studovnách, vládne tu tak jiná atmosféra. Skřínky, lavice a informační plochy jsou zabudovány do nik ve stěnách. oblé jádro je natřeno zeleně, pravoúhlé prostory mají levandulové odstíny – bledě modré a zelené, stolní desky jsou bílé a purpurové. Tak barevná paleta definuje individuálnost každé úrovně.
Stavba "kapilární" fasády vyžadovala úzkou spolupráci architektů, inženýrů a výrobců. Rozměry uzavřených prvků fasády určovala betonová konstrukce, poloměry okenních prvků definovala jejich geometrie a precizní rozměry na míru, spočtené na milimetr. Utěsněná neotvíravá okna byla spojena s odvětraným sklokeramickým obložením nad 18mm izolací, v souladu s platnými předpisy na úsporu energie. Plynulý přechod mezi otevřenými a uzavřenými povrchy vytvořil zajímavý exteiér, jehož účinek je ještě zvášen kontrastními barvami fasádních materiálů – bíle smaltovanou sklekeramikou a zeleně zabarveným protislunečním sklem. V letních měsících poskytují úlevu od horka a jasu vnitřní textilní závěsy.
Tepelné aktivační jednotky odčerpávají přebytečné teplo i vnitřních prostorů a centrální ventilační systém ve střeše distribuuje čerstvý vzduch skrze jádro a dutiny v podlaze. Indukční vyústě před okny přivádějí temeprovaný čerstvý vzduch do každé místnosti. Větrání zajišťuje crossflow potrubí v centrálních zónách, jímž se odvádí použitý vzduch do větrací šachty v jádru.
Projekt je podrobně popsán v přednášce Ulrike Brunendberg, která proběhla v rámci semináře LIBER LAG Prague 2012 v dubnu 2012.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,