Ideová studie pražské magistrály v úseku Nuselského mostu a ulice 5. května

Atelier K2
říjen 2010
Objednatel: Městská část Praha 4, zastoupená Ing. Pavlem Horálkem, starostou městské části Prahy 4

Zadáním je ideová urbanistická studie Humanizace Severojižní magistrály v Praze (dále jen magistrála) v dvoukilometrovém úseku od předmostí Nuselského mostu na Karlově v Praze 2 přes ulici 5. května po ulici Hvězdova, kde je obchodní centrum Arkády Pankrác v Praze 4. Současná ulice 5. května má v tomto úseku charakter dálnice s vysokou intenzitou dopravy protínající město. Jako taková je bariérou ve městě. Studie má ambice najít vhodné koncepční řešení a otevřít veřejnou debatu o tomto významném pražském území.
Cílem studie má být snížení podílu automobilové dopravy, rozšíření a zkvalitnění pobytových ploch včetně regenerace přilehlých veřejných náměstí a městských prostorů.
Ideová studie navazuje na námět prezentovaný Atelierem K2 na výstavě Městské zásahy 2010 v Praze.

 

Historický vývoj

Podmínky pro zklidnění magistrály

1. Dokončení vnějšího a vnitřního okruhu Prahy se systémem radiál
2. Přestavba křižovatky „na Kačerově“
3. Dopravní propojení mezi čtvrtěmi
4. Systém parkování
5. Koncepční zkvalitnění veřejné dopravy
6. Mýtné
 
Stávající intenzita dopravy v řešeném úseku se pohybuje v rozmezí 82 – 88 tisíc automobilů denně. Podle dopravních odborníků je intenzita dopravy 100 tisíc, 80 tisíc nebo 50 tisíc pro pocitové vnímání ulice stejné, pocit úlevy přichází až při počtu asi 40 tisíc vozidel denně. Uvažujeme-li o zklidnění magistrály a její přebudování na městský bulvár, je nutné snížit dopravní zátěž na tento počet vozidel. V současné době je pro automobilový provoz vyčleněna plocha 75 % z celé plochy ulice 5. května, zbytek je pro pěší, cyklisty a zeleň. V návrhu je počítáno se snížením podílu automobilové dopravy na méně než polovinu, přesně na 44 %.
 
 
 
Základní myšlenkou je vytvoření významného městského bulváru reprezentativního i obytného charakteru. Cílem autorů je návrh živoucí ulice s obchody, kavárnami a restauracemi, zkrátka místo, kde je příjemné pobýt, posedět či se jen tak projít. Navrhujeme redukci počtu jízdních pruhů ze 3+3 na 2+2 a rovněž zúžení jejich šíře na potřebné minimum. Stávající mimoúrovňové křižovatky navrhujme přestavět na úrovňové se světelnou signalizací a s dostatečným počtem úrovňových přechodů pro chodce. Z uličního prostoru odstraňujeme svodidla, betonové zátarasy, ploty, podchody, průchody apod. Do středu uličního profilu vložen v celé délce řešeného úseku střední pobytový pás pro pěší a cyklisty. Do tohoto lineárního prostoru je situován stávající nálevkovitý park na předmostí Nuselského mostu a nově výstup ze stanice metra Vyšehrad.
 
Na Nuselském mostě je navržena nad mostem vyvýšená lávka pro pěší jako vyhlídková galerie – promenáda, zároveň jako možná platforma pro vystavění uměleckých artefaktů.

 

 

V ulici 5. května je tento pobytový pás řešen jako promenáda, oddělená od krajních komunikací lemujícím stromořadím, nižšími stříhanými keři a cestami pro cyklisty. Promenáda má mlatový povrch a je vybavena mobiliářem, případně na vybraných místech kiosky, občerstvením a malými hřišti. Šíře pásu je 12,5 m, což zaručí potřebnou bezpečnost a kvalitu středního prostoru.

nbsp;

 

Velká plocha náměstí Hrdinů je znovu obnovena terénním vyrovnáním po navrhované přestavbě mimoúrovňové křižovatky na úrovňovou.
 
 
Pro vymezení přehledné obdélné figury náměstí se zde nově navrhují dostavby u křižovatky ulic Na Pankráci a Lomnického. Cílem ideového návrhu náměstí bylo zapojení monumentální budovy Vrchního soudu do kompozice náměstí. Návrh předpokládá přemístění vozovny tramvají se smyčkou do jiné části města. Ponechána je stávající stopa tramvajové trati, která je zahloubena pod celou plochou náměstí, pouze u vestibulu metra stanice Pražského povstání je navržena nově tramvajová zastávka, jako atrium náměstí. Zastávka navazuje polohou i výškou na vestibul metra a umožňuje tak rychlejší dopravní přesuny. Prostory stávajících podjezdů mimoúrovňového křížení je možné využít komerčně, např. na stavbu podzemních garáží.
 
Pankrácké náměstí je prostor mezi Palácem kultury a pankráckými bloky. Prostor je nyní tvořen z velké části velkou mimoúrovňovou křižovatkou se svými nájezdy a podjezdy a velkými točitými rampami pro vjezd do podzemních garáží Paláce kultury a přilehlého hotelu Holiday Inn. Také zde je navržen velký otevřený prostor – centrální park po přestavbě mimoúrovňové křižovatky na úrovňovou a její umístění spolu s ulicí Štětkovou k obytným blokům na okraji veřejného prostoru.
 
 
Před prostorem Paláce kultury je navržena předjezdová ulice, vedená přímo z třídy 5. května. Vjezd do podzemních garáží bude z obvodu parku. Prostory podjezdů mimoúrovňové křižovatky je možné využít komerčně, např. na stavbu podzemních garáží. U výškového hotelu Corinthia je zamýšlena stavba nové solitérní budovy, která by opticky uzavírala prostor nového náměstí.
 
Kromě bulváru jsou předkládány ještě dvě varianty řešení ulice 5. května. DĚLÍCÍ PÁS ZELENĚ: ponechává se stávající počet jízdních pruhů tzn. 3 + 3 pruhy, pouze se zužují a doprostřed se vkládá dělící zelený pás o šíři 6 m. Druhá varianta STŘÍDAVÝ JÍZDNÍ PRUH je založená na pevných 2 + 2 jízdních pruzích a na střídavém jízdním pruhu, který je situován ve středu uličního profilu a slouží v ranních špičkách směrem do města a v odpoledních směrem z města. Střídavý pruh je oboustranně obehnán alejemi stromů. Tuto variantu je možné zrealizovat v první etapě, jako předstupeň výslednému návrhu, neboť pozice stromů a obrubníků středního pásu je v obou verzích identická, varianty se tak překrývají.
 
 
Ing. arch. Jiří Poláček
Ing. arch. Václav Škarda

 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*