Interiér výstavní a přednáškové síně — Galerie N

Adresa: Jehlářská, Jablonec nad Nisou
Investor: Technická univerzita v Liberci
Architekt: Boris Šonský
Gen. projektant: ARK s. r. o., Pavel Janoušek, Boris Šonský
Spolupracovníci:
Konstrukce: p. Červinka ml., ARK s. r. o
Statika: Bureš — STATIKA
Osvětlení: p. Pernet — Elios lighting s. r. o.
Elektroinstalace: p. Bednářová — BEL
Dodavatel: BAK a. s., odštěpný závod Jablonec nad Nisou
Stavbyvedoucí: p. Hájek
Dodavatel svítidel: Elios lighting s. r. o., Praha
Projekt: 02/2002
Realizace: 09/2002
Plocha místnosti: 105 m²
Obestavěný prostor: 680 m³

STAVEBNÍ NÁKLADY
Stavební náklady: 2800 tis. Kč

CHARAKTERISTIKA OBJEKTU, ZADÁNÍ INVESTORA
Objekt sloužil původně jako provozní zázemí městského divadla v Jablonci nad Nisou. S nástupem nového majitele a uživatele Technické univerzity v Liberci bylo požadavkem investora upravit objekt pro účely výuky oboru Návrhářství oděvních a textilních doplňků. Mimo výukové prostory, které byly již vyřešeny bylo zadáním dořešit v přízemí objektu, v částečně provedené rekonstrukci prostor, který bude sloužit jak pro výuku, tak především pro možnost výstavy a prezentace výtvarných prací studentů, pedagogů působících na katedře Textilního a oděvního návrhářství a ostatních výtvarníků. Součástí požadavku uživatele bylo navázat na již započatou barevnost v objektu, která je bez barevných kontrastů a je řešena v šedých tónech.
POPIS ŘEŠENÉHO PROSTORU
Řešený prostor navazuje na vnitřní centrální schodiště ve dvou podlažích. Je obdélníkového půdorysu 12m x 8,7m s výškou 6,5m. Před vlastním řešením byl v 2. nadzemním podlaží vytvořen železobetonový strop s třemi trámy v příčném směru prostoru.
Koncepce byla odvíjena od požadavků uživatele a od již zrealizovaných konstrukčních a i technických prvků v tomto prostoru. Bylo využito stávající železobetonové konstrukce stropu a její struktury a barvy. V řešení se tedy promítá pouze železobetonová konstrukce, která je kombinována se sklem. V detailu se potom objevuje nerezový kov v broušeném provedení.
Prostorově a dispozičně je v řešení snaha a průhlednost a čistotu prostoru. Byl zvolen princip bezpodporového ochozu, který je nesen trámy v půdorysném rozmístění jako původní strop o podlaží výš. Při levé straně ochozu je přímočaré schodiště, vetknuté do železobetonové stěny. Schodiště má v nástupní části dva schody vyřešeny, tak aby působily pohledově vzdušněji. Tento princip vzdušnosti a průhlednosti se pak v jiném detailu uplatňuje ve spojení ochozu u obvodové stěny. Zde není dotažena železobetonová konstrukce až ke zdi a je oddělena u obvodové zdi skleněným pruhem v podlaze 2.nadzemního podlaží. Toto odtržení je podpořeno průběžným osvětlením po obvodu.
Průhlednost se dále uplatňuje u zábradlí ochozu a schodiště, které je ze skla. U ochozu je sklo vetknuté do kovové kapsy uložené do železobetonu a u schodiště je přišroubované na nerezové kotvy s kruhovou podkladní deskou a kruhovou matkou. Stěny výstavní síně barevně korespondují s okenními otvory, jsou natřeny jemně okrovým odstínem.
Železobetonové konstrukce jsou v šedém odstínu a na podlahách je linoleum také v šedém odstínu. Nezbytnou součástí řešení je umístění reflektorů na přípojnicové liště, které v povrchovém provedení korespondujícím s kovovými prvky v prostoru. Dále se v řešení uplatňuje i výstavnický závěsný systém, který v období odevzdání interiéru nebyl zrealizován a instalace bude probíhat v tomto roce (2003).