Dům z roku 1933 prošel modernizací, která zdůraznila
jeho funkcionalistický charakter. Při obnově byla zateplena fasáda, na střeše vznikla
nová střešní nástavba. Její hmotové, materiálové a konstrukční řešení na dům navazuje
novodobým způsobem – její charakter podporují kovová zábradlí, vřetenové
schodiště i kapitánský můstek se stožárem pro vlajku.
Stavitel, investor i uživatel bytového domu Ing. Bohumil
Šperling byl dědečkem současných majitelů – dům vyprojektoval a postavil v
rámci vlastní stavební firmy. Oproti konjunktuře 20. let se však tato stavba
připravovala a probíhala v letech světové hospodářské krize. Dům s „malometrážními
byty“ měl na typickém podlaží dvoupokojový a třípokojový byt o velikosti 93
m2 a 117 m2. V přízemí byla kancelář firmy, ve středním a
dvorním traktu 6. NP domovní prádelna, vybavená posledními technickými výkřiky
30. let, archiv domu a také malý byt pro občasné přespání šoféra firmy. V
uličním traktu byla pod šikmou střechou půda.
Domy stavěné v 30. letech navazovaly na původní zástavbu. Mnohdy se pak
dostávaly do nepříznivých geologických podmínek, jako byla například navážka po
bývalé cihelně. Právě kvůli ní tento dům stojí na 60 cm silné železobetonové
desce a 72 dubových pilotách.
Činorodé intermezzo
Současní vlastníci v roce 2002 proměnili 6. NP, kde půdní vestavbou a
přestavbou prostoru neužívané prádelny zvětšili původní malý byt a vytvořili
ještě byt nový. Celkové modernizaci domu předcházelo několik stavebních akcí.
Byla to především oprava tří balkonů u schodiště, kde po obvodu odpadával beton
a obnažila se tak nosná výztuž. V rámci rekonstrukce dvou bytů v roce 2008 se u
nich vyměnila původní jednoduchá okna na verandu. Při použití trojskel se výrazně
zvýšil tepelný komfort v interiéru, a proto se majitelé domu rozhodli vyměnit
veškerá okna dvorní fasády za nová s trojskly. Rámy oken byly použity plastové
ve shodném členění s původními okny. Posledním významným počinem byla rekonstrukce
domovní elektroinstalace.
Architektonické
řešení
Koncem roku 2011 se vlastníci rozhodli dům nejen modernizovat a částečně
nadstavět, ale oproti úpravám 6. NP také zdůraznit jeho funkcionalistický charakter.
Protože se jedná o významný zásah jak do domu, tak i do jeho okolí, zvažovali
řadu alternativ včetně varianty dvoupodlažní nástavby. Záměrem bylo vytvořit
nejen atraktivní bydlení se střešní terasou, ale také prostor pro archiv
domu a prodloužení výtahu o dvě patra. Zvláště poslední požadavek byl usnadněn
tím, že nebylo třeba budovat samostatnou strojovnu (výtahový stroj je pod
stropem výtahové šachty).
Původní architektonické prvky domu zdůraznila barevnost zateplené fasády,
kterou autoři projektu vybírali z variant barevností digitálního prostorového
modelu. Nástavba je odsazená až nad dvorní dvojtrakt a ani zde nezabírá celou
jeho délku. Z přilehlé ulice tedy není patrná, což je častý princip u
funkcionalistických domů. Architektonicky jde o obohacení střešní krajiny
jednoduše čitelnými minimalistickými tvary a terasami s horizontálně členěným
zábradlím, tj. dalšími prvky používanými ve funkcionalistické architektuře.
Souvislou plochu převýšení výtahové šachty v horní části člení kruhové
logo k připomenutí původního investora a stavitele.
Jednou z cest k emocionálnímu odlehčení staveb byla pro funkcionalismus
inspirace zámořskými parníky. Projevilo se to především aplikací kruhových oken
a nadstavbami ve tvaru kapitánských můstků. To se podařilo uplatnit i u této
nadstavby. Kruhové okno je situováno směrem do dvorní fasády domu, určitou
dominantou nadstavby je i vřetenovité schodiště na střechu.
Okna – repase, nebo
výměna?
Původní kastlová dřevěná okna byla v době projektu už jen v uliční fasádě,
ve dvorní části byla již kompletně vyměněna za plastová, okna vikýřů půdní
vestavby z roku 2002 byla také plastová. Dřevěná okna byla i přes údržbu ve
velmi špatném stavu, docházelo k omezení jejich funkčnosti a častému masivnímu
zatečení srážek. Zachování pouhou repasí již nebylo možné. Při jednání o
případných replikách pro dům, který není chráněnou kulturní památkou, se
vyskytlo tolik funkčních změn, že už by to nebyly ani kopie. Dále by došlo k
neúměrnému vizuálnímu zahloubení původní polohy oken do zateplené fasády, to
vše při podstatném zvýšení nákladů. Rozhodnutí tedy padlo na použití bílých
plastových oken s trojskly i v uliční fasádě. Nová okna jsou však osazená ve
vnějším líci výchozího zdiva pro přetažení rámů 20 mm termoizolací fasády. Tím
se profilace zateplené fasády a hloubky osazení oken architektonicky blíží
profilaci původní fasády. Navíc kromě zateplení a jednodušší údržby v bytech
byla přidána i další významná funkce – vnější žaluzie k eliminaci letního
přehřívání. V kontrastně pojaté nástavbě 7. NP jsou okna žlutookrová z
dřevěných europrofilů s trojskly.
Původní konstrukce
Nalezení členění a tvaru nástavby nebylo jednoduché. Na vymezené části
střechy, kde měla nadstavba vzniknout, ústily komínové a větrací průduchy a odvětrání
kanalizačních svodů. Mezi tyto překážky bylo nutno situovat jednotlivé
místnosti nadstavby tak, aby na sebe funkčně navazovaly. Výhodou byla dochovaná původní výkresová
dokumentace domu, přesto bylo nutno provést stavební průzkum. Ten potvrdil, že
konstrukčně nedocházelo ke změnám projektu a doložil pevnosti betonu po více
než osmdesáti letech trvání domu.
Autor rekonstrukce tedy měl k dispozici projekt z roku 1931, projekt
nástavby z roku 2002 a dílčí kontrolní měření k podchycení hlavních rozdílů
skutečnosti od obou výše zmíněných projektů. Prohlídkami a porovnáním
kontrolního zaměření s dokumentací bylo zjištěno cihelné nosné i výplňové zdivo
a železobetonové stropy s keramickými vložkami. V plášti domu se nacházela řada
nepřerušených nebo nedostatečně přerušených tepelných mostů, dále dílčí
degradace včetně prasklin a také poškození fasády střelbou na konci 2. světové
války.
Půdní vestavba s vikýři v uličním traktu 6. NP nebyla novým projektem
dotčena; nástavba 7.NP je nad středním a dvorním traktem a její zatížení se jak
přímo, tak soustavou ocelových konstrukcí, přenáší do původních nosných zdí z
plných cihel tl. 450 a 300 mm, v nižších podlažích lokálně rozšířených až na
600 mm.
Z průběhu stavby
Po odstranění pultové střechy a vrstev nad stropem 6. NP byly na nosné
zdivo osazeny ocelové nosníky pro vynesení zdiva 7. NP bez přitížení původního
stropu. Nosné zdivo 7. NP z děrovaných broušených cihelných bloků má převážně
tloušťku 240 mm, lokálně je pro odlehčení z pórobetonu. Pod stropními nosníky
je provázáno železobetonovými věnci, v některých místech věnce nahradily
ocelové nosníky, přivařené k výztuži přilehlých věnců. Nad některými otvory
jsou věnce integrovány s částečně zabetonovanými překlady, svařenými s výztuží.
Stropy nástavby, integrované se střechou, jsou lehké v kombinaci ocelových
nosníků a příčně vložených dřevěných fošen. Pod záklopem mezi nosníky byla
zavěšena minerální vlna v tl. 140 mm. Na záklopu s parozábranou z pásů s
modifikovaným asfaltem je EPS s rozdílnostmi spádů 240-380 mm. Střecha byla pokryta
kotvenou PVC povlakovou krytinou na separační skelné geotextilii.
Nezastavěná část středního a dvorního traktu 7. NP tvoří terasu s kotvenou
PVC povlakovou krytinou se separační skelnou geotextilii, ležící na spádovém
termoizolačním souvrství PIR a MV a těžké parozábraně z pásů s modifikovaným
asfaltem. Na vyrovnávací dřevěné hranolky byla osazena lehká terasová
dřevoplastová kompozitní nášlapná vrstva.
V zateplení pláště nástavby ETICS je z požárních důvodů použita minerální
vlna tl. 140, lokálně až 160 mm. Zateplení fasád od suterénu po 6. NP je také
provedeno kontaktním zateplovacím systémem, který převážně tvoří sendvič z
grafitového (šedého) expandovaného polystyrenu s vnější vrstvou 30 mm minerální
vlny. Podhledy přesahů arkýřů byly také zatepleny minerální vlnou. Na sokly byl
do výšky 300 mm použit nenasákavý extrudovaný polystyren. Tloušťka izolantů je
převážně 140 mm.
Hana Vinšová ve
spolupráci s investorem a architektem
Článek vyšel v časopisu STAVITEL 3/2017
Autor projektu: Ing. arch. Václav Zima, CSc. – A.T. studio;
spolupráce Ing. Petr Žalud
Statika: Ing. Marie Hanáková, doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc.
ZTI a plyn: Jan Volák
Vytápění: Zdeněk Kreuzwieser
Elektro: Ing. Oldřich Střítecký.
Investor: prof. Ing. Leonard Hobst, CSc.
Generální dodavatel: Renova, s.r.o. Hodonín
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,