Konference: Z bazénu před obrazy

GALERIE LIBEREC
Z bývalých lázní vznikla jedinečná galerie umění

Oblastní galerie Liberec sídlila v neorenesančním Liebiegově paláci přes 60 let. Lázně Císaře Františka Josefa získalo Statutární město Liberec v dražbě po tlaku veřejnosti, která si přála jejich záchranu. Po několika neúspěšných jednáních se soukromými investory se město Liberec dohodlo s Oblastní galerií Liberec a Libereckým krajem, že objekt bude revitalizován na novou galerii.
Od roku 2009 se připravovalo její stěhování do nových prostor. Pětileté období, které právě skončilo slavnostním otevřením Lázní, zahrnovalo plánování, rekonstrukci, přípravu expozic i výstavního plánu. Nyní Oblastní galerie Liberec a Rada galerií ČR pořádají v bazénové hale lázní – nového sídla Oblastní galerie konferenci 'Z BAZÉNU PŘED OBRAZY'.

„Světelná technika prochází v současné době velmi rychlým vývojem zejména v oblasti zdrojů a systémů pro řízení osvětlovacích soustav, proto na konferenci budou představeny tradiční i nejnovější světelné systémy pro výstavní prostory,“ říká Ing. Miloslav Naděje ze společnosti Etna. Kromě tuzemských řečníků vystoupí Laura Cinquarla z italské společnosti iGuzzini, která představí příklady osvětlení vybraných muzeí a galerií v zahraničí v kontextu s libereckou realizací.

„Naším cílem je společně s pořadateli konference, jimiž jsou Oblastní galerie Liberec a Rada galerií ČR, představit v českém prostředí jedinečný galerijní prostor a jeho špičkové osvětlení,“ dodává závěrem Vladimír Dohnal z Etny.

Celodenní konference Z bazénu před obrazy zahájí provoz galerie, která se v pátek 28. února otevírá veřejnosti.

Galerijní expozice v lázních
V lázních jsou prezentovány tři okruhy: umění v Českých zemích, Liebiegova sbírka a nizozemské malířství. Vystaveno je přibližně 250 obrazů a plastik, které jsou doplněny vybranými předměty uměleckého řemesla. Novinkou je také trvalé vystavení prací na papíře, grafik a kreseb, v prostorách upravených tak, aby splňovaly podmínky pro jejich dlouhodobou prezentaci (tzn. tak, aby je neohrožovalo sluneční záření a světlo z nevhodných svítidel). Součástí stálé expozice jsou prostory určené dospělým i dětem věnované interaktivním exponátům, zkonstruované za pomoci nejnovějších technologií.

O architektonickém projektu rekonstrukce Městských lázní
Prvotní koncept revitalizace městských lázní pro potřeby Oblastní galerie v Liberci vznikl v ateliéru SIAL již v červenci 2009. Tento koncept měl jediný cíl: ověřit prostorové možnosti budovy bývalých městských lázní a vhodnost jednotlivých prostor pro výstavní účely. Poté následovalo zpracování nezbytně nutných průzkumů a další stupně projektové dokumentace. V únoru 2010 tedy byla dokončena projektová dokumentace k územnímu řízení a již v květnu stejného roku dokumentace ke stavebnímu řízení. Budova městských lázní byla celkově rekonstruována pro potřeby výstavního a kulturního centra. V budově jsou umístěny výstavní prostory pro stálou expozici i krátkodobé výstavy, místnosti pro edukační programy, knihovna, kavárna, šatna, prodejna katalogů, skladové a archivní prostory a kanceláře pro zaměstnance galerie. Budova je celá bezbariérová a návštěvníkům nabízí příjemné prostředí a pohodlí moderního výstavního provozu. Samozřejmostí je komplexní zabezpečení výstavních prostor pomocí kamerového systému a protipožárních a bezpečnostních čidel.



Nový depozitář
Západně od historické budovy vznikla v Masarykově ulici novostavba depozitáře o půdorysu 23 x 12 metrů. Tato stavba je s historickou budovou lázní propojena komunikačním krčkem. V novostavbě jsou umístěna moderní pracoviště fotoateliéru, restaurátorské dílny a dílny údržby, správce depozitáře, badatelny a místnost pro ostrahu obou objektů. Největší část ale zabírají depozitáře vybavené moderním depozitárním systémem a klimatizací, která zaručuje stabilní prostředí. Jednotlivá patra novostavby jsou propojena schodištěm a nákladním výtahem, který umožňuje 'distribuci' uměleckých děl po obou budovách.

Z lázní nová galerie
Skloubit požadavky na ochranu památkově chráněné budovy lázní a potřeby Oblastní galerie v Liberci nebylo jednoduché. Nakonec se i díky pochopení obou stran podařilo dojít ke kompromisu, který vyhovuje oběma stranám. V interiéru historických lázní došlo k několika citelnějším zásahům: vybouráním zdí a příček v prostoru bývalých vanových lázní vznikl zajímavý výstavní prostor o rozměrech přibližně 15 x 6 metrů. Tento prostor se opakuje ve třech patrech. Nejviditelnějším zásahem bylo odstranění bazénové vany. Díky tomu se výrazně zvětšily výstavní prostory a zásah umožnil jejich rozšíření i do druhého podzemního podlaží. Tento diskutabilní krok měl ale i jiné opodstatnění – bazénová hala byla poškozená (netěsnila) a i kdyby architekti uvažovali o návratu k lázeňskému provozu, musela by být historická bazénová vana nahrazena novou. Pokud v budoucnu dojde k navrácení původní funkce do budovy lázní, nic nebude bránit, aby se hlavní bazénová hala doplnila o nový bazén. Do malého dvorku mezi křídla budovy lázní a bývalou kotelnu byla vložena moderní přístavba, která slouží jednak jako výstavní prostor (první a druhé podzemní podlaží), tak jako pobytový prostor pro návštěvníky kavárny (první nadzemní podlaží). V prostoru bývalé kotelny vznikla vložením patra místnost pro výukové programy.
www.ogl.cz/lazne

Autoři projektu
Ing. Karel Novotný a Ing. arch. Jiří Buček, Dipl. Ing. Petr Čihák, Ing. arch. Jan Duda, Bc. Jana Hlavová, Ing. arch. Helena Hlávková a Ing. arch. Filip Horatschke / SIAL
Dokončení: 2013
Osvětlení galerie: Etna iGuzzini



Historie Lázní Františka Josefa
Budova městských lázní se nachází na křižovatce libereckých ulic Masarykovy a Vítězné. Spolu s protilehlými budovami Severočeského muzea a bývalé Obchodní a živnostenské komory představují zajímavou ukázku architektury přelomu 19. a 20. století, kdy se na stavbách současně uplatňovaly prvky nastupující secese a dosud převažujícího historismu. Stavitelem lázní – dnes bychom řekli investorem – byla liberecká finanční společnost Reichenberger Sparkasse (Liberecká spořitelna). Budova vznikla během krátké doby v letech 1900-1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga (1852-1952), jehož realizace můžeme nalézt prakticky po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Je zajímavé, že Brang se během své praxe s lázeňskými budovami setkal minimálně třikrát: po liberecké realizaci navrhl ještě městské lázně pro Ústí nad Labem (1905-1908) a později Dianiny lázně s kavárnou a hotelem ve Vídni (1913-1917). Liberecké lázně byly slavnostně otevřeny 17. března 1902. Nápis na jednom ze štítů pyšně připomíná, že lázně byly zřízeny k výročí padesátileté vlády císaře Františka Josefa I.; také proto nesly název Kaiser Franz Josef Bad (Lázně císaře Františka Josefa).



Koncept a vnitřní výzdoba
Brang navrhl budovu do poměrně složitého terénu – rozdíl mezi Masarykovou ulicí, kde se nacházel hlavní vchod do lázní, a opačnou stranou budovy činí více než šest metrů. Této výšky architekt chytře využil pro zřízení uhelných sklepů a umístění dalších lázeňských provozů, do údolíčka dále umístil kotelnu. Hlavní křídlo s bazénovou halou situoval podél Vítězné ulice. V křídle podél Masarykovy ulice se mimo jiné nacházela kavárna, v patře masáže, pára a další lázeňské provozy. Třetí méně výrazné křídlo určené k bydlení je nasazeno kolmo k Masarykově ulici. Stranou nemohla zůstat ani architektonická a sochařská výzdoba. Bohatství architektonických článků z pískovce dodnes udivuje. Sochařská výzdoba pocházející od libereckých sochařů Ferdinanda Kraskeho a Emanuela Gerharta se soustředila na sochu Poseidona a jeho manželky Amfitrité umístěných po stranách hlavního vstupu a pás reliéfu zachycující vodní hry.

Velkorysé interiéry
Interiéry dodnes udivují bohatostí a velkorysostí: vysoká dvoupodlažní bazénová hala, mramorová schodiště, štuková výzdoba, nástěnné dekorativní malby, bohatě zdobená zábradlí a jiné uměleckořemeslné práce svědčí o štědrosti stavitele. Lázeňský provoz byl skutečně velkorysý: kromě hlavního bazénu 10 x 20 metrů s honosným ochozem v patře a se šatnami lázně dále obsahovaly vanovou část I. a II. třídy, vany a sprchy III. třídy, odpočívárny, bazének se studenou vodou, masáže, pedikúru a římsko-irské lázně, což jsou čistě vzdušné lázně, v nichž návštěvník prochází několika místnostmi s různě ohřátým vzduchem a tím dochází k pocení.



Po roce 1989
Lázně svému účelu sloužily až do roku 1990, kdy byly navráceny v restituci České spořitelně. Lázně poté několikrát změnily majitele, byly použity jako zástava bankovního úvěru. Bohužel poslední majitel lázní zkrachoval a zkrachovala také banka, která úvěr poskytla a lázně měla v zástavě. Město Liberec koupilo lázně z konkurzní podstaty v roce 2005. Od té doby budova lázní procházela postupnou rekonstrukcí (střešní plášť, skleněné prosklení střechy, část oken, fasáda, restaurování sochařské výzdoby ad.) do dnešní podoby.

Etna I profil firmy 
Od roku 1993 poskytujeme špičkový servis a dodávky osvětlení investorům, architektům, developerům i státním institucím. Za dvacet let činnosti jsme uskutečnili řadu projektů od návrhů až po jejich realizaci. Od roku 1994 jsme výhradními zástupci italské značky iGuzzini pro Českou republiku. Prohlédněte si naše portfolio produktů i realizace na webu www.etna.cz.

Oblastní galerie Liberec
Oblastní galerie v Liberci je specializovanou sbírkotvornou institucí – muzeem umění – působící v regionu Liberecka. Pečuje o rozsáhlé umělecké sbírky a návštěvníkům nabízí prohlídku tří stálých expozic evropského a českého umění. Pravidelně připravuje krátkodobé výstavy a výstavy v grafickém kabinetu.
www.ogl.cz

SIAL architekti a inženýři
Autory rekonstrukce a dostavby je mezinárodně známá česká architektonická kancelář SIAL s dlouhou tradicí, zkušeností v oboru a personální kontinuitou. Vznikla v roce 1991 jako přímý nástupce studia SIAL, založeného původně architektem Karlem Hubáčkem v roce 1968. V současné době pracuje v kanceláři 21 stálých projektantů – architektů, stavebních inženýrů, statiků a projektantů. Kancelář poskytuje služby v oblasti architektury, urbanismu a krajinářské tvorby, stavebních projektů, statiky, interiérů a inženýringu.
www.sial.cz