KRNAP chce koupit a zbourat Labskou boudu na hřebenech Krkonoš

Vrchlabí (Trutnovsko) 31. října (ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) chce koupit a následně zbourat známou Labskou boudu na hřebenech Krkonoš. Boudu nyní její majitel prodává prostřednictvím realitní kanceláře za 43 milionů korun. Koupí a zbouráním boudy by se Krkonoše podle správců parku zbavily betonového monstra, které v horách zbylo z doby komunistického režimu. ČTK to dnes řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný.

"Objekt Labské boudy leží v srdci první zóny národního parku a zcela narušuje krajinný ráz hor. Nyní je jedinečná příležitost tento betonový monolit odstranit," řekl Drahný. Správa parku již podle něj začala jednat s ministerstvem životního prostředí o možnosti koupě a zbourání boudy.

Právě ministerstvo či přímo vláda by koupi a zbourání boudy musely financovat, protože KRNAP na tak velkou investici nemá peníze. Cenu požadovanou realitní kanceláří přitom správa parku považuje za nadhodnocenou. Demolice boudy, která leží nedaleko pramene Labe v nadmořské výšce 1340 metrů nad mořem, by zřejmě přišla na několik desítek milionů korun, odhadl Drahný.

Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Při privatizaci majetku státního podniku Interhotely Krkonoše ji v roce 1996 získala dopravní firma Pumr & Ryba, Transport - Spedition z Lázní Bělohrad na Jičínsku.

Majitelé bělohradské firmy, podnikatelé Martin Pumr a Zbyněk Ryba, se boudu nyní rozhodli prodat, protože se chtějí soustředit na hlavní činnost svého podnikání, kterou je kamionová doprava. Podle dřívějšího Pumrova vyjádření pro ČTK se se již o prodeji boudy konalo s potenciálními zájemci několik jednání. Do rekonstrukce boudy v posledních letech její majitelé postupně vložili přes 15 milionů korun. Bouda má kapacitu 159 lůžek a rozsáhlé stravovací zařízení.

Obří betonová hmota Labské boudy v krkonošské krajině od doby svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti. V nedávné anketě serveru iDnes ji lidé označili za jednu z nejméně povedených staveb v hradeckém kraji.

Historie Labské boudy začíná v roce 1830, kdy v těchto místech podnikavá žena zvaná die Blasse vystavěla malou budku z kamení, kůry a roští, v níž prodávala kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice nad Jizerou rozšířili původní primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování návštěvníků. V letech 1878—1879 přestavěl boudu hrabě Jan Harrach a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v letech 1888—1889. V roce 1904 zde zřídil první přírodní rezervaci v Krkonoších. Labská bouda byla velice oblíbená. Hosté si tu mohli pochutnat na krkonošském kyselu, chlupatých knedlících se škvarky a zelím i na chlebu pečeném přímo v objektu. Od roku 1934 byl nájemcem Bedřich Hloušek, významný milovník hor a vlastenec, jehož život skončil po zatčení gestapem. Později si objekt pronajal Josef Zapadlo. Dne 6.11.1965 bouda kvůli  neopatrnému zacházení řemeslníků s benzínovou lampou vyhořela. Základní kámen ke stavbě nové budovy byl položen 12.6.1969. Dnešní Labskou boudu vystavěla Konstruktiva Praha podle projektu Ing. arch.  Zdeňka Řiháka ze Státního projektového ústavu v Brně. Otevřena byla pro veřejnost 15.11.1975. Do roku 1996 ji provozovaly Krkonošské hotely — státní podnik. V říjnu 1996 byla Labská bouda v rámci velké privatizace odprodána soukromníkovi. Probíhaly tam rozsáhlé rekonstrukce a v roce 2004 dochází k jejímu plnému znovuotevření.